📖 Úvod
Kakost růžový vonný, známý také jako čapí nušek, je nízká, polštářovitě rostoucí trvalka ideální pro skalky a zídky. Tvoří husté koberce z drobných, srdčitých lístků. Od pozdního jara až do podzimu kvete půvabnými růžovými nebo bílými květy s výrazným tmavším žilkováním, které se tyčí na tenkých stoncích nad listy. Vyžaduje slunné stanoviště a dobře propustnou půdu, přičemž je velmi nenáročný na pěstování a je oblíbenou a dekorativní skalničkou.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, vytrvalá, dosahující výšky 5-10 cm, tvořící husté, kompaktní, polštářovité či koberečkovité trsy s přízemní růžicí listů, celkově jemného a nízkého vzhledu.
Kořeny: Hlavní kůlový kořen, který u starších rostlin dřevnatí, s bohatým systémem postranních vláknitých kořenů.
Stonek: Lodyhy jsou velmi krátké, často sotva znatelné, bylinné, větvené od báze, často načervenalé a jemně chlupaté, bez přítomnosti trnů.
Listy: Listy uspořádané v přízemní růžici, dlouze řapíkaté, s čepelí široce vejčitého až téměř okrouhlého tvaru, na okraji mělce vroubkovanou, tmavě zelené barvy, se zpeřeně dlanitou žilnatinou a povrchem pokrytým jednoduchými, měkkými, krycími trichomy.
Květy: Květy jsou světle růžové až bělavé s výraznými tmavšími purpurovými žilkami, pětičetné, miskovitého tvaru, uspořádané jednotlivě nebo v chudých okolících po 2-3 na tenkých stoncích vyrůstajících nad listy, kvetoucí od května do září.
Plody: Plodem je zobanitý poltivý plod (schizokarp), který se ve zralosti rozpadá na 5 jednosemenných plůdků s dlouhým, hygroskopicky se kroutícím osinatým přívěskem, barva plodu je zpočátku zelená, později hnědá, zrající postupně od léta do podzimu.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál tohoto druhu je omezen na západní Středomoří, konkrétně je endemitem Baleárských ostrovů (Mallorca, Menorca), kde roste ve skalních štěrbinách. V České republice není původní, je zde pěstován jako okrasná skalnička a je tedy považován za neofyt, který však nemá tendenci invazivně se šířit do volné přírody. Celosvětově je rozšířen díky pěstování v mírných klimatických pásech, zejména v Evropě a Severní Americe, jako oblíbená rostlina pro skalky a suché zídky.
Stanovištní nároky: Jedná se o druh preferující extrémně slunná a teplá stanoviště, typicky skalní štěrbiny, sutě, suché zídky a okraje kamenných ploch. Je to výrazně světlomilná (heliofilní) a teplomilná rostlina. Z hlediska půdních nároků vyžaduje velmi dobře propustnou, písčitou až kamenitou, chudou půdu s neutrální až mírně zásaditou reakcí, často tedy roste na vápnitých podkladech. Absolutně nesnáší přemokření, zejména v zimním období, a je dobře adaptovaná na přísušky, je tedy suchomilná (xerofytní).
🌺 Využití
Jeho hlavní a téměř výhradní využití je v okrasném zahradnictví jako jedna z nejoblíbenějších a nenáročných skalniček, ideální pro skalky, suché zídky, koryta, nádoby a pro osazování spár v dlažbě, kde tvoří nízké, kompaktní polštáře. Existuje několik kultivarů, například „Album“ s čistě bílými květy nebo „Bishop“s Form‘ s výraznějšími růžovými květy a tmavším žilkováním. V léčitelství, gastronomii ani v průmyslu se nevyužívá a jeho jedlost není potvrzena. Ekologický význam spočívá v tom, že jeho květy, které se objevují po dlouhé období od jara do podzimu, poskytují nektar a pyl pro včely, čmeláky a další opylovače.
🔬 Obsahové látky
Podrobná fytochemická analýza specifická pro tento druh není běžně dostupná, ale jako zástupce čeledi kakostovitých (Geraniaceae) lze předpokládat, že obsahuje třísloviny (taniny), které jsou zodpovědné za svíravé (adstringentní) účinky u příbuzných druhů. Dále je pravděpodobná přítomnost flavonoidů, fenolických kyselin a malého množství esenciálních olejů, ačkoliv není považován za aromatickou rostlinu.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není považována za jedovatou pro lidi ani pro běžná domácí zvířata, jako jsou psi a kočky, a je obecně považována za bezpečnou pro pěstování v zahradách. Záměna je možná s jinými nízkými druhy kakostů (Geranium) nebo pumpav (Erodium) pěstovanými ve skalkách, například s kakostem popelavým (Geranium cinereum) nebo pumpavou korsickou (Erodium corsicum). Od většiny druhů rodu Geranium se liší méně dělenými, spíše ledvinovitými až okrouhlými listy a především charakteristickým zobanitým plodem, který se po dozrání spirálovitě kroutí.
Zákonný status/ochrana: V České republice nepodléhá žádné zákonné ochraně, jelikož se jedná o nepůvodní, pěstovaný druh. Není uveden v mezinárodních úmluvách jako CITES. Z globálního hlediska není zařazen na Červený seznam ohrožených druhů IUCN, a přestože je jeho přirozený areál geograficky velmi omezený (endemit), v rámci svého původního výskytu není považován za bezprostředně ohrožený a jeho existence je navíc celosvětově zajištěna širokým pěstováním v kultuře.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno Erodium pochází z řeckého slova „erodios“ (ερωδιός), což znamená volavka, a odkazuje na dlouhý, zobákovitý tvar plodu, který připomíná zobák tohoto ptáka. To je také základem českého jména „čapí nůsek„. Druhové jméno reichardii bylo uděleno na počest německého lékaře a botanika Johanna Jakoba Reicharda (1743–1782). Fascinující adaptací je mechanismus šíření semen – zobanitý výběžek plodu je hygroskopický, což znamená, že za sucha se spirálovitě stáčí a za vlhka se opět narovnává. Tento opakovaný pohyb funguje jako vrták, který aktivně zavrtává semeno do půdy a zvyšuje tak šanci na úspěšné vyklíčení.
