📖 Úvod
Jablkovec (Metroxylon warburgii) je mohutná, monokarpická ságová palma původem z ostrovů Samoa a Vanuatu v Oceánii. Dosahuje výšky až 25 metrů. Po jediném vykvetení a uzrání plodů celá rostlina odumírá. Před kvetením se z dřeně jejího kmene získává ságová mouka, která představuje klíčový zdroj škrobu pro místní obyvatelstvo. Velké zpeřené listy se tradičně využívají jako odolná střešní krytina. Své české jméno získala díky plodům pokrytým šupinami, které vzdáleně připomínají jablka.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Životní forma a habitus: Strom, trvalka (monokarpická, tj. kvete a plodí pouze jednou a poté hyne), výška 15–20 metrů, koruna je rozložitá, tvořená mohutným terminálním chocholem listů, celkový vzhled je robustní, solitérní palma s masivním kmenem.
Kořeny: Kořenový systém: svazčitý, tvořený velkým množstvím adventivních kořenů vyrůstajících z báze kmene, které pevně kotví rostlinu v půdě.
Stonek: Kmen: nevětvený, sloupovitý, velmi tlustý (až 1 m v průměru), pokrytý výraznými, kruhovými listovými jizvami po opadaných listech, povrch je šedohnědý, bez přítomnosti trnů, uvnitř se nachází dřeň bohatá na škrob (ságo).
Listy: Uspořádání je spirálovité ve vrcholové růžici, jsou řapíkaté (řapík může být na bázi ostnitý), obrovské, sudozpeřené, dosahující délky až 7 metrů, složené z mnoha úzce kopinatých lístků, které mají celistvý okraj, barva je sytě zelená, typ venace je souběžná žilnatina, na spodní straně mohou být přítomny drobné krycí jednobuněčné trichomy ve formě šupinek.
Květy: Barva je nažloutlá až krémová, tvar je malý, trojčetný, jsou uspořádány v obrovském, vzpřímeném a mnohonásobně větveném terminálním květenství typu lata, které může být několik metrů vysoké, doba kvetení je jednorázová po dosažení dospělosti rostliny (cca 15-20 let).
Plody: Typ plodu je kulovitá až vejčitá peckovice, barva v plné zralosti je žlutohnědá až načervenalá, tvar je kulovitý až mírně hruškovitý, povrch je krytý tvrdými, lesklými, střechovitě se překrývajícími šupinami, doba zrání trvá 1–2 roky po opylení.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál rozšíření se nachází v Oceánii, konkrétně v Melanésii na ostrovech jako Vanuatu a Šalamounovy ostrovy, nikoliv v Evropě či Asii; v České republice není původní a ani se zde nevyskytuje jako zavlečený neofyt ve volné přírodě, její pěstování je v našich podmínkách možné pouze ve specializovaných a vytápěných sklenících botanických zahrad.
Stanovištní nároky: Preferovaným přirozeným prostředím jsou tropické nížinné bažinaté lesy a sladkovodní močály, kde tvoří rozsáhlé porosty; vyžaduje trvale vlhké až zamokřené, humózní a na živiny bohaté půdy s kyselou až neutrální reakcí; jedná se o výrazně světlomilný druh, který pro svůj růst a produkci škrobu potřebuje plné slunce, a zároveň má extrémní nároky na vysokou vzdušnou i půdní vlhkost, absolutně nesnáší sucho.
🌺 Využití
Její hlavní význam je gastronomický, neboť z dřeně kmene se získává ságový škrob, který je v domorodých kulturách základní potravinou pro přípravu kaší, placek a pudinků; jedlou částí je tedy vnitřek kmene po náročném zpracování zahrnujícím drcení, promývání a sušení. Technicky se masivní listy využívají jako střešní krytina (došky) a k pletení rohoží či košů, zatímco velmi tvrdý endosperm semen se občas zpracovává jako rostlinná slonovina pro výrobu drobných ozdobných předmětů. Pro okrasné pěstování se kvůli své velikosti a nárokům hodí jen do velkých tropických skleníků botanických zahrad. Ekologicky je klíčovým druhem ve svém biotopu, stabilizuje půdu v bažinách a poskytuje potravu a úkryt mnoha živočichům.
🔬 Obsahové látky
Klíčovou obsaženou látkou je škrob, tvořený amylózou a amylopektinem, který se v obrovském množství hromadí v parenchymatických pletivech kmene a slouží jako zásobní látka pro jednorázové kvetení. Semena obsahují velmi tvrdý celulózový endosperm bohatý na mannany. Listy a další vegetativní části jsou tvořeny především celulózou a ligninem.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Syrová dřeň může obsahovat blíže nespecifikované antinutriční či mírně toxické látky, které jsou zcela odstraněny tradičním zpracováním (důkladným promýváním a tepelnou úpravou), po kterém je produkt bezpečný ke konzumaci; pro zvířata v jejím přirozeném prostředí nepředstavuje nebezpečí. V podmínkách České republiky je jakákoli možnost záměny s jiným druhem ve volné přírodě zcela vyloučená, protože se jedná o nezaměnitelnou tropickou palmu pěstovanou výhradně v izolovaném prostředí skleníků.
Zákonný status/ochrana: Podle českých zákonů není chráněna, protože se na našem území přirozeně nevyskytuje. Není uvedena v úmluvě CITES. V Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN je tento druh obvykle řazen do kategorie „Málo dotčený“ (Least Concern), ačkoliv lokální populace mohou být ohroženy nadměrnou těžbou nebo ničením přirozených stanovišť, tedy bažinatých lesů.
✨ Zajímavosti
Etymologie latinského jména vychází z řeckých slov „metra“ (dřeň, jádro) a „xylon“ (dřevo), což přesně popisuje její hlavní užitnou vlastnost – kmen plný škrobové dřeně. České jméno „jablkovec“ je pro tento rod zcela zavádějící a nesprávné, neboť nemá žádnou botanickou souvislost s jabloněmi. Mimořádnou zajímavostí je její monokarpický (hapaxantní) životní cyklus: roste přibližně 10–15 let, poté vytvoří obrovské konečné květenství, zaplodí a po dozrání semen celá rostlina odumírá, neboť veškerou naakumulovanou energii investovala do jediné reprodukce.
