📖 Úvod
Damarovník obrovský, známý jako strom sál, je majestátní, pomalu rostoucí strom pocházející z indického subkontinentu. Dosahuje výšky až 35 metrů a je ceněn pro své extrémně tvrdé, těžké a odolné dřevo, které se hojně využívá ve stavebnictví na pražce, trámy a mosty. V hinduismu a buddhismu je považován za posvátný strom. Z jeho pryskyřice se získává damara a ze semen cenný olej, známý jako sálové máslo.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Poloopadavý až opadavý mohutný strom, trvalka, dosahující výšky 30 až 35 metrů, s široce rozložitou, klenutou a hustou korunou a celkově impozantním, robustním vzhledem.
Kořeny: Silný hlavní kůlový kořenový systém pronikající hluboko do půdy, doplněný o rozsáhlé postranní kořeny a často tvořící symbiotické ektomykorhizní asociace s houbami.
Stonek: Přímý, válcovitý kmen s tlustou, tmavě hnědou až černou borkou, která je u starších jedinců hluboce podélně rozpukaná a drsná, bez přítomnosti trnů; dřevo je velmi tvrdé a pryskyřičnaté.
Listy: Listy jsou uspořádány střídavě, jsou řapíkaté (řapík 2-2.5 cm), jednoduché, s tvarem čepele vejčitým až vejčitě podlouhlým (10-25 cm dlouhé), na bázi srdčité a na vrcholu zašpičatělé, s celistvým, mírně zvlněným okrajem, barva je leskle sytě zelená na líci a světlejší na rubu, v mládí narůžovělé až červené, typ venace je zpeřená s 10-15 páry výrazných postranních žilek; přítomny jsou jednoduché krycí trichomy zejména na mladých listech a větvičkách.
Květy: Květy jsou bělavé až krémově žluté barvy, pětičetné, pravidelné, lehce vonné a asi 1-1.5 cm v průměru, uspořádané v bohatých a velkých koncových nebo úžlabních květenstvích typu lata; doba kvetení probíhá od února do května.
Plody: Plodem je jednosemenný nepukavý křídlatý oříšek (typ nažky), který je vejčitého tvaru, obklopený pěti vytrvalými, zvětšenými kališními lístky tvořícími papírovitá křídla (3 delší a 2 kratší) pro šíření větrem, barva křídel přechází ze zelené přes načervenalou do slámově hnědé; plody dozrávají od června do července.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál tohoto stromu je v Asii, konkrétně na indickém subkontinentu, kde se přirozeně vyskytuje od podhůří Himálaje v Nepálu, přes Indii, Bhútán až po Bangladéš a Myanmar. V České republice není původním druhem ani se zde nevyskytuje jako zavlečený neofyt, jelikož se jedná o tropickou dřevinu neschopnou přežít zdejší klimatické podmínky ve volné přírodě; jeho výskyt je omezen výhradně na pěstování ve vytápěných sklenících botanických zahrad.
Stanovištní nároky: Preferuje vlhké až suché opadavé lesy, kde často tvoří dominantní složku porostu nebo i čisté monokultury. Vyžaduje hluboké, dobře odvodněné, písčitohlinité půdy, které jsou neutrální až mírně kyselé; je citlivý na zamokření a mráz. Jedná se o světlomilnou dřevinu, která v dospělosti vyžaduje plné slunce pro optimální růst, ačkoli mladé semenáčky tolerují částečné zastínění. Je přizpůsoben monzunovému klimatu s výrazným obdobím dešťů, ale po zakořenění je schopen snášet i delší období sucha.
🌺 Využití
V tradičním ájurvédském léčitelství se využívá jeho pryskyřice, známá jako sal damar, která má silné stahující, antimikrobiální a protizánětlivé účinky a používá se na kožní choroby či jako vykuřovadlo. V gastronomii jsou významná semena, z nichž se lisuje jedlý tuk (salové máslo), používaný jako náhražka kakaového másla v cukrářství a potravinářství; semena se po upražení mohou také jíst. Dřevo je mimořádně tvrdé, těžké a trvanlivé, patří mezi nejdůležitější komerční dřeviny v Indii a používá se na železniční pražce, mostní konstrukce, stavby lodí a nábytek. Z listů se vyrábějí jednorázové talíře a misky. Jako okrasná rostlina se kvůli své velikosti a nárokům pěstuje pouze ve velkých tropických parcích a botanických zahradách. Z ekologického hlediska je klíčovým druhem, poskytuje potravu a úkryt mnoha živočichům včetně slonů, je hostitelskou rostlinou pro housenky martináče produkujícího tussahové hedvábí a květy jsou významným zdrojem nektaru pro včely.
🔬 Obsahové látky
Pryskyřice je bohatá na triterpenoidy (např. kyselina ursoová, amyrin) a seskviterpeny. Kůra obsahuje vysoké množství taninů, které se využívají v koželužství, a také polyfenolické sloučeniny, jako jsou oligomery resveratrolu (např. hopeafenol), s antioxidačními vlastnostmi. Semena obsahují především škrob a vysoký podíl tuků, tvořených hlavně kyselinou stearovou, palmitovou a olejovou.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není považována za jedovatou pro lidi ani pro zvířata; naopak její semena a z nich získávaný tuk jsou po zpracování běžně konzumovány. Nejsou známy žádné významné příznaky otravy. V České republice je možnost záměny s jakýmkoliv jiným druhem ve volné přírodě nulová, protože zde neroste. V jeho domovině se jedná o natolik charakteristický a dominantní strom, že záměna s nebezpečnými druhy je velmi nepravděpodobná.
Zákonný status/ochrana: V České republice nepodléhá žádné zákonné ochraně, jelikož se zde přirozeně nevyskytuje. Na mezinárodní úrovni je dle Červeného seznamu IUCN zařazen do kategorie „Málo dotčený“ (Least Concern – LC), protože má velmi rozsáhlý areál rozšíření a jeho populace je považována za stabilní, přestože je lokálně ohrožován odlesňováním. Není uveden v seznamu CITES.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno „Shorea“ bylo uděleno na počest Sira Johna Shorea, generálního guvernéra Indie na konci 18. století. Druhové jméno „robusta“ je latinské a znamená „silný“ či „statný“, což odkazuje na masivní vzrůst a pevnost dřeva. Strom má obrovský kulturní a náboženský význam, je posvátný v hinduismu, buddhismu i džinismu. Podle buddhistické tradice se Gautama Buddha narodil v háji těchto stromů v Lumbini, když se jeho matka královna Mája držela větve jednoho z nich. V hinduismu je strom spojován s bohem Višnuem a je často vysazován v blízkosti chrámů.
