Buňka – maturitní otázka z biologie (6)

 

   Otázka: Buňka

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): david

 

 

 

 

PROKARYOTICKÁ BUŇKA = Základní stavební a funkční jednotka Prvobuněčných (2. říše, Protocellulata)

 

Složení:

• cytoplazmatická membrána = biomembrána:

– funkce – propouští látky, chrání, zajišťuje buněčné dýchání (=štěpení org. látek, uvolnění energie)

 

• buněčná stěna: zajišťuje ochranu

 

• základní cytoplazma: koloidní roztok (voda, anorg. látky + org. látky) – mohou se tvořit inkluze (kapénky tuků, bílkovin)

 

• ribozomy: podílí se na přenosu genetické informace

 

• jádro – chromozom: jedna molekula kružnicové DNA, bez obalů

 

• tylakoidy: u sinic a fotoautotrofních bakterií, měchýřky s barvivem

 

• bičíky: u některých bakterií, zajišťují pohyb

 

STAVBA A FUNKCE EUKARYOTICKÉ ROSTLINNÉ BUŇKY:

 

Povrch buňky:

1) cytoplazmatická membrána – biomembrána, stavba:

– zákl. vlastnost: polopropustnost = semipermeabilita

– funkce:

-> ochrana a transport látek;

Transport látek

  • Pasivní – OSMÓZA (=volné promíchání látek přes polopropustnou membránu) – bez spotřeby energie
  • Aktivní – pomocí přenašečů, spotřeba energie

 

Chování buňky v roztocích: chování záleží na koncentraci látek v roztoku a v základní cytoplazmě

  • Izotonický roztok: stejná koncentrace roztoku a cytoplazmy

 

  • Hypotonický roztok: nižší koncentrace roztoku → plazmoptýza (zvětšování)

 

  • Hypertonický roztok: vyšší koncentrace roztoku → plazmolýza (smršťování)

 

2) buněčná stěna

-fce: ochrana

– složení: celulóza (polysacharid), pektiny, bílkoviny,…

  • primární buněčná stěna – u mladé buňky, pružná, roste
  • sekundární buněčná stěna – u dospělé buňky, pevná, neroste, může tloustnout

 

3) plazmodesmy

– vlákna husté cytoplazmy, procházejí cytoplazmatickou membránou a buněčnou stěnou a spojují sousední buňky

Vnitřek buňky:

1) základní cytoplazma: koloidní roztok (voda, org. a anorg. látky), mohou se tvořit inkluze

– je v pohybu

– funkce: tvoří vhodné prostředí pro organely, transport látek – difúze (=volné pronikání látek mezi sebe)

 

2) jádro (nukleus, karyon): většinou jedno v buňce

– stavba: povrch – dvojitá jaderná membrána (2 biomembrány) s póry

uvnitř – jaderná hmota = karyoplazma

– obsahuje 1-více jadérek, zákl. složkou karyoplazmy je látka chromatin = DNA+bílkoviny,    z chromatinu se při dělení tvoří chromozomy

– funkce – je nositelem genetické informace (v DNA)

– odpovídá za proteosyntézu (=tvorba-syntéza bílkovin)

– svým dělením zahajuje dělení buňky

 

• CHROMOZOM: tělísko z chromatinu, vzniká na začátku jaderného dělení

– počet chromozomů je druhově specifický – např. u člověka:

-> v jádrech tělesných buněk je 46 chromozomů = 23 párů   ……….diploidní sada (2n)

-> v jádrech pohlavních buněk je 23 chromozomů   ……….haploidní sada (n)

 

Stavba chromozomu:

 

3) jadérko (nucleolus)

– 1 – více uvnitř jádra, bez membrány

– při dělení jádra se jadérko rozpouští

– Složení: RNA + bílkoviny + malá molekula DNA

– Funkce: tvorba (syntéza) rRNA (rybozomální) podle jadérkové DNA

4) endoplazmatické retikulum (ER)

– membránová organela, vzniká vychlipováním vnější jaderné membrány

– stavba: systém plochých váčků a kanálků

– funkce: transport a ukládání některých látek, metabolismu tuků

 

ER → hladké (bez ribozomů)

→ drsné, hrubé (s ribozomy)

 

5) ribozomy

– tělíska (bez membrány) volně v cytoplazmě nebo vázány na povrchu ER, jádra a cytoplazmatické membrány

– složení: rRNA + bílkoviny

funkce: při proteosyntéze  dešifruje genetický kód zapsaný do mRNA (m – messenger = poslíček)

 

6) Goldiho aparát

– membránová organela u jádra; systém plochých váčků a kanálků, napojují se volné měchýřky = ictiozómy

– funkce – syntéza látek pro obnovu membrán, pro stavbu buněčné stěny

– úprava bílkovin, transport a ukládání látek

 

7) mitochondrie

– membránová organela

– stavba: dvojitá biomembrána, vnitřní tvoří záhyby = lamely (kristy)

– uvnitř hmota matrix s enzymy

 

– funkce: buněčné dýchání = štěpení org. látek(glukóza) + kyslíku, uvolnění energie (výroba energie)

 

8) plastidy

– membránové organely

– 3typy: leukoplasty – bezbarvé, obsahují škrob = zádobní fce, v zásobních orgánech

chromoplasty – barevné, obrahují barviva: karotenoidy (oranžové, červené);

xantofyly (žluté)

chloroplasty – složitá stavba, obsahují chlorofyl, význam při fotosyntéze

– stavba:

 

9) vakuola

– membránová organela =  tonoplast, obsahuje odpadní a zásobní látky, buněčnou šťávu, vodu a

barviva:          flavony (žluté);

antokyany (modré, fialové, růžové)

 

  • mikrofilamenty: „vlákna“
  • mikrotubuly: „trubičky“ – z nich jsou tvořeny organely:

-> bičíky (dlouhé, určitý počet)

-> brvy (krátké, mnoho)

-> centrozom – složený ze 2 centriol (jsou na sebe kolmé), u živoč. buňky

-> achromatické vřeténko (tvoří se při dělení jáda)

-> cytoskelet – „kostra buňky“

 

ROZDÍLY MEZI ROSTLINNOU A ŽIVOČIŠNOU BUŇKOU:

živočišná buňka nemá – buněčnou stěnu

– plastidy

– plazmodesmy

– vakuoly (kromě prvoků)

  • rostlinná buňka nemá – centrozom

– lysozomy (membránové organely, obsahují enzymy pro štěpení organických látek)

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.