📖 Úvod
Zevar úzkolistý je vytrvalá vodní rostlina s dlouhými, úzkými listy, které často splývají na hladině. Daří se jí v chladných, kyselých a na živiny chudých vodách, typicky v horských jezerech a rašeliništích. Vytváří charakteristická kulovitá květenství, oddělená samčí a samičí, z nichž dozrávají ostnité plody. V České republice se jedná o kriticky ohrožený a zákonem chráněný druh, který je indikátorem čistého, neznečištěného prostředí.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, trvalka, vodní rostlina dosahující výšky 30-80 cm, s lodyhou a listy často splývajícími na vodní hladině, vytvářející tak řídké, trávovité porosty.
Kořeny: Tvořen plazivým, článkovaným oddenkem, který se větví a zakořeňuje v substrátu dna, a z něhož vyrůstají svazčité adventivní kořeny.
Stonek: Lodyha je přímá nebo častěji poléhavá a splývavá, oblá na průřezu, nevětvená, ohebná, lysá a bez přítomnosti jakýchkoliv trnů.
Listy: Uspořádání listů je střídavé a dvouřadé; jsou přisedlé s pochvou objímající lodyhu; tvar je velmi dlouhý, čárkovitý, plochý a na konci zašpičatělý; okraj je celokrajný; barva je svěže zelená; typ venace je souběžná žilnatina; povrch je lysý, bez trichomů.
Květy: Květy jsou jednopohlavné, nenápadné, zelenavé až bělavé, uspořádané v kulovitých hlávkách tvořících jednoduché květenství; horní hlávky jsou samčí (prašníkové), dolní samičí (pestíkové) a jsou přisedlé nebo krátce stopkaté; doba kvetení je od června do srpna.
Plody: Plodem je souplodí vřetenovitých nažek; jednotlivá nažka je zelenohnědé až hnědé barvy, vřetenovitého tvaru, na bázi klínovitě zúžená a na vrcholu protažená v kuželovitý zobánek; doba zrání je od srpna do října.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Je to původní druh s cirkumboreálním rozšířením, vyskytující se v chladnějších oblastech severní polokoule, konkrétně v severní a střední Evropě, Asii a Severní Americe; v České republice je původní, ale velice vzácný, vázaný na horské a podhorské oblasti jako jsou Šumava či Krkonoše, kde roste v oligotrofních vodách, například v ledovcových jezerech.
Stanovištní nároky: Jedná se o vodní rostlinu (hydrofyt) preferující chladné, čisté, stojaté či mírně tekoucí vody, typicky v horských jezerech, rašelinných tůních a rybnících; roste na kyselých, na živiny chudých (oligotrofních) substrátech, jako jsou písky a rašelina, a vyžaduje plné slunce, jelikož je světlomilná a nesnáší zastínění.
🌺 Využití
Využití této rostliny je primárně ekologické, jelikož poskytuje úkryt a životní prostor pro vodní bezobratlé a potěr ryb; její semena mohou sloužit jako potrava pro vodní ptactvo a kořenový systém pomáhá zpevňovat dno; v léčitelství, gastronomii ani průmyslu se nevyužívá, a pro okrasné účely se pěstuje jen velmi zřídka ve specializovaných přírodních jezírkách bez známých kultivarů.
🔬 Obsahové látky
Nejsou známy žádné specifické, farmakologicky významné sekundární metabolity jako alkaloidy či glykosidy, které by definovaly její vlastnosti; obsahuje především běžné rostlinné sloučeniny jako celulózu, škrob v oddencích a fotosyntetické pigmenty.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není považována za jedovatou pro lidi ani pro zvířata; záměna je možná především s jinými druhy zevarů, od kterých se liší nevětveným květenstvím a obvykle plovoucími listy, nebo ve sterilním stavu s některými trávami či ostřicemi, avšak její charakteristická kulovitá plodenství jsou nezaměnitelná.
Zákonný status/ochrana: V České republice je zařazena mezi zvláště chráněné druhy v kategorii kriticky ohrožený (C1t) a je chráněna zákonem; na mezinárodní úrovni není v globálním Červeném seznamu IUCN vedena jako ohrožená kvůli svému širokému areálu, ale v mnoha evropských zemích je vzácná a ohrožená.
✨ Zajímavosti
Latinský rodový název pochází z řeckého „sparganion“ (stuha), což odkazuje na její dlouhé, stuhovité listy, zatímco druhový název „angustifolium“ znamená „úzkolistý“; zajímavou adaptací je schopnost tvořit jak ponořené, tak na hladině plovoucí listy, což jí umožňuje přizpůsobit se kolísající vodní hladině ve svém specifickém biotopu.
