📖 Úvod
Tento opadavý strom či keř je rozšířen po celé Evropě a Asii, často osidluje narušená místa. Její charakteristickým znakem jsou časně kvetoucí, stříbrošedé „kočičky“, které žloutnou pylem a poskytují klíčovou ranou potravu včelám. Daří se jí v různých půdách, snáší slunce i polostín a může dorůst až 10 metrů. Listy má široké, vejčité a často zespodu plstnaté. Dřevo je křehké, ale historicky využívané k různým účelům. Je významným ekologickým druhem.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Strom nebo vícekmenný keř + trvalka + výška 6-12 m + koruna široce kulovitá až nepravidelná, často nesouměrná + celkově rychle rostoucí pionýrská dřevina s krátkou životností a hustým olistěním.
Kořeny: Srdčitý až plochý, bohatě větvený a mělce kořenící systém, který se široce rozprostírá v horních vrstvách půdy a intenzivně je prokořeňuje.
Stonek: Kmen s hladkou, šedozelenou kůrou, která se ve stáří mění v šedohnědou, podélně mělce rozpukanou až síťovitě brázditou borku; mladé letorosty jsou silné, zprvu šedě plstnaté, později olysávající a hnědozelené; trny se nevyskytují.
Listy: Listy uspořádání střídavé + řapíkaté (řapík 1-2 cm dlouhý) + tvar široce eliptický až vejčitý, na bázi zaoblený a na vrcholu krátce zašpičatělý + okraj nepravidelně pilovitý až vlnitě zubatý + barva na líci tmavě zelená a mírně svraštělá, na rubu výrazně šedobíle plstnatá + typ venace je zpeřená žilnatina, na rubu silně vyniklá + na rubu listu se nachází husté, mnohobuněčné krycí trichomy tvořící souvislou plst.
Květy: Květy jsou dvoudomé, bezobalné (bez korunních i kališních lístků), uspořádané v hustých, přisedlých, vzpřímených květenstvích zvaných jehnědy (lidově kočičky); samčí jehnědy jsou vejčité, 2-3 cm dlouhé, stříbřitě chlupaté, později se zlatožlutými prašníky, samičí jsou štíhlejší, zelenavé až šedozelené; doba kvetení je březen až duben, před rašením listů.
Plody: Plodem je dvouchlopňová, úzce kuželovitá tobolka + barva je zpočátku šedozeleně plstnatá, ve zralosti světle hnědá + tobolky jsou uspořádány v plodenství a po puknutí uvolňují mnoho drobných semen opatřených bílým létacím chmýrem pro anemochorii (šíření větrem) + doba zrání je květen až červen.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál zahrnuje téměř celou Evropu a rozsáhlé oblasti západní a střední Asie až po východní Sibiř a Japonsko. V České republice je původním, hojně rozšířeným druhem, nikoliv zavlečeným neofytem, a roste na celém území od nížin až po horské polohy do výšky okolo 1700 m n. m. Byla také introdukována do Severní Ameriky a na Nový Zéland, kde se místy chová invazivně.
Stanovištní nároky: Jako typická pionýrská dřevina preferuje plně osluněná stanoviště, jako jsou lesní paseky, okraje lesů a cest, břehy vodních toků, opuštěné lomy, pískovny, rumiště a náspy. Je velmi tolerantní k typu půdy, roste na kyselých i vápnitých podkladech, avšak nejlépe se jí daří na hlubokých, čerstvě vlhkých a živinami bohatých půdách. Jedná se o výrazně světlomilnou rostlinu, která netoleruje zastínění konkurenčními stromy, a má vysoké nároky na vlhkost, i když dokáže krátkodobě snášet i přísušky.
🌺 Využití
V léčitelství se historicky i dnes využívá především kůra z mladých větví, sbíraná na jaře před rašením. Díky obsahu salicinu má silné protizánětlivé, analgetické a antipyretické účinky, používá se při horečkách, nachlazení, revmatismu a bolestech hlavy. Gastronomicky se nevyužívá; mladé listy a jehnědy jsou sice po uvaření jedlé, ale pro jejich hořkou a svíravou chuť se ke konzumaci nedoporučují. Její lehké a měkké dřevo se průmyslově zpracovává na dřevotřísku, celulózu a slouží jako palivová biomasa. V okrasném pěstování je ceněna pro své nápadné jehnědy, které jsou posly jara; nejznámějším kultivarem je samčí, smutečně rostoucí ‚Kilmarnock‘ (nebo ‚Pendula‘). Ekologický význam je obrovský, neboť jde o jednu z nejdůležitějších raně jarních medonosných rostlin, poskytující klíčový zdroj nektaru a pylu pro včely, čmeláky a další hmyz po zimování. Listy jsou potravou pro housenky desítek druhů motýlů (např. hranostajníka vrbového, bělopáska topolového) a husté koruny poskytují úkryt ptactvu.
🔬 Obsahové látky
Klíčovou obsahovou látkou je glykosid salicin, který se v lidském těle metabolizuje na kyselinu salicylovou, prekurzor aspirinu. Dále kůra obsahuje vysoké množství tříslovin (taninů), které mají adstringentní (svíravé) účinky, a také flavonoidy, pryskyřice a další fenolické sloučeniny, jež přispívají k jejím komplexním léčivým vlastnostem.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není pro lidi ani zvířata jedovatá. Při nadměrném požití odvaru z kůry by se mohly objevit příznaky jako podráždění žaludku (kvůli tříslovinám) nebo symptomy podobné předávkování aspirinem, což je však velmi nepravděpodobné. Lze si ji splést s jinými druhy vrb, avšak žádný z nich není v našich podmínkách nebezpečně jedovatý, takže záměna nepředstavuje zdravotní riziko. Od ostatních druhů rodu Salix se odlišuje svými poměrně širokými, eliptickými až vejčitými listy (na rozdíl od většinou úzkých listů jiných vrb), které jsou na rubu šedě plstnaté, a svými nekřehkými, silnými větvemi.
Zákonný status/ochrana: V České republice se jedná o velmi běžný a rozšířený druh, který nepodléhá žádné zákonné ochraně a není zařazen na Červeném seznamu ohrožených druhů ČR. V celosvětovém měřítku ji Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) hodnotí ve svém Červeném seznamu jako druh „Málo dotčený“ (Least Concern – LC) díky jejímu obrovskému areálu rozšíření a stabilní populaci. Není předmětem mezinárodního obchodu regulovaného úmluvou CITES.
✨ Zajímavosti
Latinské druhové jméno caprea znamená v překladu „kozí“ (z lat. capra = koza), což odkazuje na fakt, že její listy a větvičky jsou oblíbenou pastvou pro kozy a jinou spásající zvěř. České jméno „jíva“ je starého slovanského původu. V kultuře hrají její větvičky s hebkými jehnědami, lidově zvané „kočičky“, ústřední roli jako symbol jara a Velikonoc, kde v křesťanské tradici na Květnou neděli nahrazují palmové ratolesti. Je to dvoudomá dřevina, což znamená, že samčí a samičí květy rostou na různých jedincích; okrasně cenné a sbírané „kočičky“ jsou nerozvitá samčí květenství.
