Na otázku zda vnímá hlava i po jejím useknutí se v historii snažilo najít odpověď již mnoho lidí. Odpověď však není úplně lehké najít.
Hlavní problém
Pokud usekneme hlavu od těla, mozek se ocitne bez vzduchu, což je zajisté velký problém. Výrazné odumírání buněk způsobené nedostatkem vzduchu by však nemělo nastat okamžitě, ale až po minutách. Důležitější je tedy otázka, zda mozek vůbec dokáže v tomto stavu zpracovávat elektrické impulzy.
Dr. Beaurieux a gilotina
Myšlenkou posmrtného vnímání se proslavil Dr. Beaurieux, který žil pro tento výzkum v celkem ideální době, v době slavné gilotiny. Doktor zkoumal popravené vězně, kteří na jeho žádost skutečně ještě po smrti několik vteřin mrkali. Mrkání bylo nepravidelné a křečovité a stále mohlo jít jen o posmrtný reflex. Dr Beaurieux však popsal událost, kdy u jednoho odsouzeného nejprve mrkání ustalo, poté silně zavolal „Languille“ a oběť znovu pomalu zvedla víčko, podívala se na něj a typický prosklený pohled mrtvých se objevil až po krátké chvíli.
Výzkum na potkanech
Dnes už takové pokusy samozřejmě nejsou možné, ale i přesto se mohou využívat zvířata. Nizozemští biologové se pod vedením Clementiny van Rijnové na univerzitě v Nijmegenu rozhodlo provést výzkum na potkanech. Závěry byly publikovány ve vědeckém časopise PLoS ONE. Vědci zkoumali aktivitu mozku před a po dekapitaci. U uspaných potkanů pomocí anestetik byla mozková aktivita minimální, po oddělení hlavy se ale dostala na úroveň bdělých u potkanů. Je tedy možné, že useknutí hlavy hlodavce na malou chvilku „probudí“. Mozková činnost se prudce sníží vždy do 4 vteřin. Poté dojde k „poslední křeči“ nervových buněk, při které se neurony vzepnou ke kratičkému nárůstu aktivity. Zajímavostí je fakt, že u uspaných potkanů se tento jev projevil až o půl minuty později – za 50 vteřin. Ztráta vědomí by však měla nastávat během několika sekund, přičemž jde o rychlou smrt, při které zvíře netrpí.
Zdroje: Lidovky.cz, en.wikipedia.org/wiki/Guillotine, Zajimavosti.ezin.cz
Další podobné materiály na webu:
