📖 Úvod
Tato pozdně kvetoucí cibulovina se vyznačuje elegantními, jasně šarlatově červenými květy s drobnou žlutou bází uvnitř. Pochází z jižní Itálie a kvete až koncem jara, často v červnu, čímž prodlužuje tulipánovou sezónu. Dorůstá výšky kolem 30-40 cm. Je nenáročná, snadno se naturalizuje na slunných až polostinných stanovištích s propustnou půdou. Je ceněna pro svou odolnost a schopnost přizpůsobit se zahradním podmínkám, byť ve volné přírodě je kriticky ohrožena.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, vytrvalá geofyt; výška 20-40 cm; nemá korunu, habitus je elegantní a vzpřímený s jedním květem na štíhlém stonku, celkově působí velmi jemným a graciézním dojmem.
Kořeny: Kořenový systém je tvořen vejčitou cibulí s papírovitou slupkou, ze které vyrůstají adventivní, svazčité kořeny.
Stonek: Stonek je přímá, nevětvená, lysá, oblý, často nahnědlá nebo načervenalá lodyha (stvol), která nese jeden koncový květ a je bez trnů.
Listy: Listy jsou uspořádány střídavě a v přízemní růžici, jsou přisedlé, úzce kopinaté až čárkovitě kopinaté, celokrajné, leskle a jasně zelené, se souběžnou žilnatinou a jsou zcela lysé (bez trichomů).
Květy: Květy jsou jednotlivé, koncové, oboupohlavné, aktinomorfní; okvětí je tvořeno 6 volnými lístky, z vnitřní strany zářivě šarlatově červenými se žlutou bází a z vnější strany často bronzově či žlutozeleně pufovanými; tvar je v poupěti úzký, po otevření hvězdicovitý; kvete velmi pozdě, v květnu až červnu.
Plody: Plodem je trojpouzdrá, mnohosemenná, vřetenovitá až elipsoidní tobolka, která je za zralosti suchá, světle hnědá a puká třemi chlopněmi; dozrává v letních měsících.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál se nachází v Asii, konkrétně v severním a středním Turecku v oblasti Pontských hor, v České republice není původní, je zde pěstován jako okrasná cibulovina a není považován za zavlečený neofyt ve volné přírodě. Ve světě je unikátní tím, že je ve svém přirozeném prostředí považován za vyhynulý (EW – Extinct in the Wild) a přežívá pouze v kultuře v botanických zahradách a soukromých sbírkách po celém světě.
Stanovištní nároky: V původním areálu pravděpodobně rostl na horských loukách a skalnatých svazích, v kultuře preferuje plně osluněné, světlomilné polohy s dobře propustnou, výživnou, hlinitopísčitou půdou, která může být neutrální až mírně zásaditá; nesnáší přemokření, zejména během letní dormance, a vyžaduje teplé a suché léto pro správné vyzrávání cibulí.
🌺 Využití
Nemá žádné známé využití v léčitelství ani v gastronomii, jelikož celá rostlina je považována za jedovatou a její cibule by se neměly konzumovat. Jeho jediný a hlavní význam je okrasný; je vysoce ceněn v zahradách a sbírkách jako jeden z nejpozději kvetoucích botanických tulipánů, kvetoucí koncem jara až začátkem léta zářivě šarlatovými květy, a je známý svou schopností se samovolně vysévat a naturalizovat na vhodných stanovištích, přičemž specifické kultivary se nepěstují, cení se původní druh. Ekologicky je významný jako pozdní zdroj nektaru a pylu pro včely a další opylovače.
🔬 Obsahové látky
Obsahuje toxické glykosidické sloučeniny tuliposid A a tuliposid B, z nichž enzymatickým štěpením vznikají alergenní laktony tulipalin A a tulipalin B, které jsou zodpovědné za kontaktní dermatitidu známou jako „tulipánové prsty“, a dále blíže nespecifikované alkaloidy, které přispívají k celkové toxicitě rostliny při požití.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Celá rostlina, zejména cibule, je jedovatá pro lidi i pro zvířata jako jsou psi, kočky a koně; požití způsobuje podráždění trávicího traktu, nevolnost, zvracení, slinění a průjem, při větších dávkách pak i závratě a srdeční potíže. Kontakt s poškozenými cibulemi může vyvolat alergickou kožní reakci. Záměna ve volné přírodě je v ČR nepravděpodobná, jelikož se zde nevyskytuje; v zahradě jej lze odlišit od jiných červených tulipánů podle velmi pozdního termínu kvetení, štíhlého vzrůstu a hvězdicovitých květů s úzkými, zašpičatělými okvětními lístky.
Zákonný status/ochrana: V České republice není zákonem chráněn, protože se nejedná o původní druh. Mezinárodně je však veden v Červeném seznamu IUCN v kategorii EW (Extinct in the Wild – Vyhynulý v přírodě), což znamená, že druh přežívá pouze v kultivaci (ex-situ) a ve svém původním areálu byl vyhuben. Není uveden v úmluvě CITES.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno Tulipa pochází z perského slova pro turban, odkazující na tvar květu, druhové jméno sprengeri je poctou německému botanikovi Carlu Sprengerovi, který se zasloužil o jeho uvedení do evropské kultury na konci 19. století. Je to nejpozději kvetoucí druh tulipánu vůbec. Jeho přežití je zcela závislé na pěstitelích a představuje klasický příklad záchrany druhu mimo jeho přirozené prostředí, což z něj činí botanickou raritu a živoucí fosilii v našich zahradách.
