📖 Úvod
Tento opadavý keř dorůstá výšky až čtyř metrů, ceněný pro intenzivně červené větve, nejvýraznější v zimních měsících. Tmavě zelené, eliptické listy doplňují celoroční atraktivitu. V pozdním jaru vytváří drobné, krémově bílé květy uspořádané v chocholících, lákající hmyz. Následně se tvoří lesklé černé bobule, důležitý zdroj potravy pro ptáky. Rostlina je nenáročná, preferuje vlhké půdy a slunná až polostinná místa. Je plně mrazuvzdorná a ideální pro výsadbu do živých plotů nebo jako solitérní prvek v zahradách. Snáší řez a vhodná i pro břehové výsadby.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Keř, výjimečně malý strom + trvalka + výška 2-6 metrů + široce rozkladitá, hustá a často vícekmenná koruna + opadavý keř s tenkými větvemi, nápadný v zimě krvavě červeným zbarvením mladých letorostů na osluněné straně.
Kořeny: Bohatě větvený, spíše povrchový a hustě prokořeněný srdčitý kořenový systém, který tvoří četné kořenové výběžky a umožňuje vegetativní šíření.
Stonek: Mladé stonky (letorosty) jsou lysé nebo přitiskle chlupaté, na slunci a v zimě intenzivně krvavě červené až hnědočervené, na zastíněné straně zelenavé; starší větve a kmen mají šedohnědou, mělce podélně rozpukanou borku; stonek je bez trnů.
Listy: Listy vstřícné + řapíkaté (řapík 1-2 cm) + široce vejčité až eliptické, na vrcholu krátce zašpičatělé + celokrajné + na líci matně tmavě zelené, na rubu světlejší, šedozelené, na podzim se zbarvují do vínově červené + zpeřená žilnatina s 3 až 5 páry charakteristicky obloukovitě sbíhavých žilek + na obou stranách přítomny přitisklé, dvouramenné, jednobuněčné krycí trichomy, hustší na rubové straně.
Květy: Barva krémově bílá + květy čtyřčetné, pravidelné, s úzkými korunními lístky, páchnoucí po rybině + uspořádány v hustých konečných vrcholících (chocholičnatých latách) o průměru 4-6 cm + doba kvetení od května do června.
Plody: Typ plodu je kulovitá peckovice + barva v plné zralosti modročerná až černá, často slabě ojíněná + tvar téměř dokonale kulovitý o průměru 6-8 mm + doba zrání od konce srpna do září.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Jedná se o původní poddruh v České republice, jehož areál zahrnuje především střední a jižní Evropu a zasahuje až do západní Asie, včetně Kavkazu a Turecka. Na rozdíl od nominátního poddruhu preferuje teplejší oblasti. V České republice je hojný v termofytiku, zejména v teplomilných doubravách, lesních lemech a na výslunných stráních jižní Moravy, Českého krasu, Polabí a Poohří.
Stanovištní nároky: Tento keř je typickou dřevinou teplých a slunných stanovišť, jako jsou lesní lemy, křoviny, výslunné stráně a okraje teplomilných doubrav a habřin. Je výrazně vápnomilný (kalcifilní), preferuje hlubší, humózní, živinami bohaté půdy na vápnitých podkladech, ale snese i sušší a kamenité půdy. Jedná se o světlomilnou až polostinnou rostlinu, která je dobře adaptovaná na sucho a teplo.
🌺 Využití
V lidovém léčitelství se kůra s adstringentními účinky používala proti horečce, plody jsou sice jedlé, ale pro svou trpkou chuť se konzumují zřídka, spíše po přemrznutí nebo ve formě džemů a pálenek. Velmi tvrdé a houževnaté dřevo sloužilo historicky k výrobě násad, holí a kvalitního dřevěného uhlí. V zahradnictví je ceněna jako okrasná dřevina, zejména pro své výrazně červené letorosty v zimním období, a využívá se do živých plotů a skupinových výsadeb. Má zásadní ekologický význam jako medonosná rostlina, zdroj potravy pro desítky druhů ptactva a některé savce (plody) a poskytuje hustý úkryt pro hmyz a ptáky.
🔬 Obsahové látky
Plody obsahují barviva ze skupiny antokyanů, vitamin C, organické kyseliny a cukry. Kůra a listy jsou bohaté na třísloviny (taniny), které způsobují jejich svíravou chuť a adstringentní účinky. V semenech se nachází vysoký podíl oleje a celá rostlina obsahuje iridoidní glykosid kornin, typický pro tento rod.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není považována za jedovatou, avšak konzumace většího množství syrových trpkých plodů může způsobit zažívací potíže jako je nevolnost či průjem. Záměna je možná s příbuzným dřínem jarním (*Cornus mas*), který však kvete žlutě brzy na jaře a má jedlé červené plody. Nebezpečnější je záměna s keři s podobnými černými plody, jako je mírně jedovatý řešetlák počistivý (*Rhamnus cathartica*), který má často trnitě zakončené větvičky, nebo krušina olšová (*Frangula alnus*) s listy uspořádanými střídavě, nikoli vstřícně jako u svídy.
Zákonný status/ochrana: V České republice se jedná o běžný druh, který nepodléhá zákonné ochraně a není uveden v Červeném seznamu ohrožených druhů. V mezinárodním měřítku není zařazen na seznam CITES a podle Červeného seznamu IUCN je hodnocen jako málo dotčený druh (Least Concern, LC) s ohledem na jeho široké rozšíření a stabilní populace.
✨ Zajímavosti
Latinské rodové jméno „Cornus“ je odvozeno od slova „cornu“ (roh), což odkazuje na mimořádnou tvrdost dřeva, zatímco druhové jméno „sanguinea“ (krvavý) popisuje podzimní zbarvení listů a zejména zimní barvu letorostů. České jméno „svída“ je starého slovanského původu. Výrazná červená barva větví v zimě není jen okrasná, ale jedná se o adaptaci, kde pigmenty antokyany chrání pletiva před poškozením silným slunečním zářením. Ve starověku bylo její dřevo pro svou pevnost ceněno k výrobě kopí a oštěpů.
