📖 Úvod
Sveřep tlustý (Bromus grossus) je kriticky ohrožená, jednoletá až dvouletá tráva, považovaná za polní plevel, zejména v ozimém žitě. Z krajiny téměř vymizel kvůli modernímu zemědělství, hlavně efektivnímu čištění osiva a herbicidům. Dorůstá výšky až jednoho metru a vytváří řídké trsy. Jeho typickým znakem je mohutná, rozkladitá a převislá lata s velkými klásky. Jedná se o archeofyt, jehož přežití dnes závisí na speciálních záchranných programech a obnově tradičních postupů.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina; jednoletá (někdy ozimá); výška 40–120 cm; nemá korunu, jedná se o trsnatou trávu; celkový vzhled je robustní, vzpřímeně rostoucí trs s mohutnými, později převislými květenstvími.
Kořeny: Svazčitý, poměrně mělký a hustě větvený, bez oddenků či hlíz.
Stonek: Stéblo je přímé, duté s plnými kolénky, robustní, lysé nebo pod kolénky krátce pýřité, bez přítomnosti trnů.
Listy: Uspořádání střídavé; listy přisedlé s listovou pochvou objímající stéblo; tvar čepele čárkovitý, plochý; okraj celokrajný; barva sytě zelená až šedozelená; žilnatina rovnoběžná; trichomy jsou přítomny na pochvách i čepelích, jedná se o jednoduché, měkké krycí chlupy.
Květy: Barva zelenkavá, často s fialovým nádechem; redukované, bez okvětí, uspořádané v mnohokvětých, zploštělých kláscích; květenství je velká, hustá, zprvu vzpřímená, později jednostranně převislá lata; doba kvetení je od června do července.
Plody: Typ plodu je obilka, pevně srostlá s pluchou a pluškou; barva po dozrání hnědá; tvar podlouhlý, na vnitřní straně s rýhou; doba zrání je v červenci až srpnu.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Jedná se o archeofyt, jehož původní areál zahrnuje západní, střední a jižní Evropu, s přesahem do severní Afriky a západní Asie; v České republice není původní, byl sem zavlečen v dávné minulosti s pěstováním obilí a dnes patří mezi nejvzácnější polní plevele, s výskytem omezeným na několik posledních lokalit v nejteplejších oblastech Čech (Polabí, Poohří) a Moravy (jižní a střední Morava), přičemž jeho populace dramaticky poklesly vlivem intenzifikace zemědělství.
Stanovištní nároky: Roste téměř výhradně jako segetální plevel v polních kulturách, především v ozimých obilovinách jako je žito a pšenice špalda, na okrajích polí, úhorech a přilehlých ruderálních stanovištích; vyžaduje hluboké, výživné, humózní a spíše bazické až neutrální půdy, hlinité až písčitohlinité, přičemž je výrazně světlomilný (heliofyt) a nesnáší zastínění, a co se týče vlhkosti, preferuje půdy čerstvě vlhké, ale dobře snáší letní přísušky typické pro polní stanoviště.
🌺 Využití
Praktické využití je dnes nulové; historicky byly jeho obilky považovány za nežádoucí příměs v mouce, která zhoršovala její kvalitu, ačkoli jsou jedlé a v dobách nouze se mohly semlít spolu s obilím; v léčitelství, gastronomii ani průmyslu se nevyužívá a pro okrasné účely se nepěstuje; jeho hlavní význam je ekologický, neboť jako mizející druh tradiční zemědělské krajiny představuje potravní zdroj (obilky) pro zrnožravé ptáky a drobné savce a je indikátorem zachovalých agroekosystémů s nízkou intenzitou hospodaření.
🔬 Obsahové látky
Jako tráva obsahuje v vegetativních částech především celulózu, hemicelulózu a lignin, zatímco v obilkach je hlavni zásobní látkou škrob; dále obsahuje bílkoviny (včetně prolaminů a gluteninů), tuky a minerální látky, avšak neobsahuje žádné specifické sekundární metabolity, které by jí propůjčovaly zvláštní farmakologické nebo toxické vlastnosti.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina samotná není pro lidi ani pro zvířata jedovatá a je považována za bezpečný krmný druh; nebezpečí může teoreticky představovat pouze v případě napadení paličkovicí nachovou (Claviceps purpurea), jejíž námel obsahuje toxické alkaloidy; záměna je možná s jinými druhy sveřepů, zejména se sveřepem stoklasou (Bromus secalinus), od kterého se liší mohutnějším vzrůstem, hustší, často jednostrannou latou a většími, nafouklými klásky s na hřbetě zaoblenými, nikoli ostře kýlnatými pluchami.
Zákonný status/ochrana: V České republice patří mezi zákonem chráněné druhy v kategorii kriticky ohrožený druh (§1) dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. a v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je rovněž veden jako kriticky ohrožený (kategorie C1t); na mezinárodní úrovni je chráněn v rámci Evropské unie, kde je uveden v Příloze II Směrnice o stanovištích (92/43/EHS), což vyžaduje ochranu jeho biotopů v rámci soustavy Natura 2000, zatímco v globálním Červeném seznamu IUCN je hodnocen jako málo dotčený (Least Concern) kvůli svému širšímu celkovému areálu.
✨ Zajímavosti
Latinské rodové jméno „Bromus“ pochází z řeckého slova „brómos“ označujícího oves, což odkazuje na využití trav jako pícnin, druhové jméno „grossus“ znamená latinsky „tlustý“ nebo „velký“ a odkazuje na jeho robustní vzhled a velké, nabobtnalé klásky; český název sveřep je starého slovanského původu a „tlustý“ je přímým překladem latinského druhového jména; zajímavostí je jeho dokonalá adaptace na život v obilných polích, kdy jeho životní cyklus a velikost obilek napodobovaly pěstovanou plodinu (Vavilovovské mimikry), což mu umožňovalo přežívat sklizeň i čištění osiva v tradičním zemědělství, avšak právě tato specializace se mu stala osudnou s nástupem moderních agrotechnických postupů.
