📖 Úvod
Tato masožravá rostlina se vyznačuje kruhovitými, lepkavými listy, pokrytými žláznatými chloupky. Ty produkují kapky mucilágu, připomínající ranní rosu, které lákají a lapají drobný hmyz. Uvězněný hmyz je následně stráven enzymy. Roste na vlhkých, živinami chudých stanovištích, často rašeliništích. Její drobné květy vyrůstají na tenkém stvolu. Je ceněna pro svůj unikátní lovecký mechanismus a estetický vzhled mezi sběrateli masožravek.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, vytrvalá, miniaturní, dosahující výšky jen 1-2 cm a průměru růžice do 2 cm, tvoří přízemní, plochou, hustou růžici; celkový vzhled je drobná rostlinka s kulatými listy pokrytými lesklými, lepkavými kapkami.
Kořeny: Svazčitý, skládající se z několika jednoduchých, nerozvětvených a poměrně slabých kořínků sloužících primárně k ukotvení a příjmu vody.
Stonek: Stonek je extrémně zkrácený (rostlina je téměř bezlodyžná – akaulescentní), tvoří pouze základ pro listovou růžici a květní stvol, není viditelný a netvoří kmen ani borku, absence trnů; v centru růžice produkuje vegetativní pupeny (gemy) pro nepohlavní rozmnožování.
Listy: Uspořádání v přízemní růžici, jsou zřetelně řapíkaté; čepel je okrouhlá až téměř kruhová (orbikulární), s celistvým okrajem; barva je zelenožlutá až olivově zelená, na plném slunci načervenalá; žilnatina je nezřetelná; povrch listu je hustě pokryt mnohobuněčnými, stopkatými, žláznatými příchytnými trichomy (tentakulemi) s červenými hlavičkami, které vylučují lepkavý sliz k lapání kořisti.
Květy: Barva bílá, někdy s narůžovělým nádechem; květ je pravidelný, pětičetný, miskovitého tvaru; květy jsou uspořádány jednotlivě nebo v malém počtu v chudém hroznovitém květenství (vijanu) na vrcholu vzpřímeného, bezlistého květního stvolu, který výrazně převyšuje listy; doba kvetení je na jaře (září-listopad v domovině).
Plody: Typ plodu je pukající tobolka; barva zralé tobolky je hnědá; tvar je malý, vejčitý až kulovitý; dozrává několik týdnů po odkvětu a obsahuje četná, velmi drobná, černá semena.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Tento druh je striktním endemitem jihozápadní Austrálie, kde roste v oblasti mezi městy Albany a Esperance; nepochází tedy z Evropy ani Asie a v České republice není původním druhem ani zavlečeným neofytem, ve volné přírodě se zde vůbec nevyskytuje a je pěstován pouze ve specializovaných sbírkách masožravých rostlin.
Stanovištní nároky: Preferuje extrémně chudé, kyselé a písčité či rašelinné půdy v sezónně podmáčených vřesovištích a mokřadech, které během horkého léta vysychají; jedná se o výrazně světlomilnou rostlinu vyžadující plné slunce pro správný růst a vybarvení a je adaptována na periodický cyklus vlhkého zimního růstového období a suchého letního klidového období, které přečkává v podzemní hlíze.
🌺 Využití
Vzhledem ke svému omezenému výskytu a vzácnosti nemá žádné využití v tradičním léčitelství, gastronomii (není jedlá) ani v průmyslu; její jediný význam pro člověka je jako vysoce ceněná okrasná rostlina pěstovaná specialisty a sběrateli masožravých rostlin v teráriích a sklenících pro svůj unikátní vzhled dokonale ploché kruhové růžice, přičemž specifické kultivary neexistují, pouze se selektují jedinci s intenzivnějším zbarvením; ekologický význam je omezen na její přirozené prostředí, kde se podílí na kontrole populací drobného hmyzu.
🔬 Obsahové látky
Její lepkavé tentakule produkují sliz obsahující trávicí enzymy (proteázy, fosfatázy) a organické kyseliny, které slouží k rozkladu kořisti; v pletivech rostliny jsou obsaženy naftochinonové deriváty, zejména plumbagin, který má antimikrobiální účinky a podílí se na zbarvení rostliny a je zodpovědný za léčivé účinky jiných druhů rosnatek.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Pro lidi a domácí zvířata není rostlina jedovatá při požití, i když kontakt s lepkavými žlázami může u citlivých jedinců vyvolat podráždění kůže; možnost záměny ve volné přírodě v ČR je nulová, jelikož zde neroste; v jejím přirozeném areálu ji lze odlišit od jiných hlíznatých rosnatek podle dokonale kruhových listů bez řapíků, které tvoří zcela plochou přízemní růžici přitisklou k zemi, na rozdíl od českých druhů (rosnatka okrouhlolistá, anglická, prostřední), které mají listy na zřetelných řapících a nejsou takto ploše uspořádané.
Zákonný status/ochrana: V České republice nepodléhá žádnému zákonnému ochrannému statusu, protože se zde nevyskytuje; na mezinárodní úrovni je v Červeném seznamu IUCN zařazena do kategorie „Málo dotčený“ (Least Concern – LC), jelikož její populace je považována za stabilní, a není uvedena v úmluvě CITES.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno Drosera pochází z řeckého slova „drosos“, což znamená rosa, a odkazuje na lesklé kapky slizu na listech připomínající ranní rosu, zatímco druhové jméno „orbiculata“ je z latiny a znamená „kruhovitá“ nebo „kulatá“, což přesně popisuje tvar jejích listů; největší zajímavostí je její adaptace na horká a suchá australská léta, která přežívá ve stavu dormance jako podzemní hlíza, z níž na podzim s příchodem dešťů znovu vyráží.
