📖 Úvod
Mečík bahenní je drobná, nenápadná a velmi vzácná orchidej, která patří mezi kriticky ohrožené druhy české květeny. Je vázán na specifická, trvale vlhká stanoviště, jako jsou slatiny, rašelinné louky a prameniště. Jeho typickým znakem je jediný, široce eliptický až vejčitý přízemní list, který objímá tenkou lodyhu. Z něj vyrůstá husté hroznovité květenství složené z desítek drobných, žlutozelených květů. Ty mají na rozdíl od mnoha jiných orchidejí pysk otočený nahoru.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, trvalka, výška 8-30 cm, korunu jako dřevina netvoří, celkovým vzhledem jde o velmi útĺou, nenápadnou, křehkou rostlinu s jediným listem a štíhlým květenstvím.
Kořeny: Kořenový systém je tvořen drobnou vejčitou pahlízou, ze které vyrůstají tenké, nevětvené kořínky.
Stonek: Lodyha je přímá, tenká, jednoduchá (nevětvená), lysá, na průřezu ostře 2-4hranná, světle zelená a bez trnů.
Listy: Uspořádání: zpravidla jediný list (odtud název monophyllos), vzácně dva, vyrůstající v dolní třetině lodyhy; přisedlý a pochvatě objímavý; tvar široce eliptický až vejčitý, na vrcholu zašpičatělý; okraj celokrajný a mírně zvlněný; barva světle až žlutozelená, na povrchu lesklá; typ venace (žilnatiny) je souběžný; trichomy zcela chybí, list je lysý.
Květy: Barva žlutozelená až světle zelená; tvar drobný, souměrný, ale na rozdíl od většiny orchidejí nepřesupinovaný (pysk květu směřuje vzhůru, nikoliv dolů), okvětní lístky jsou úzce čárkovité; uspořádány jsou v hustém, mnohokvětém (až 80 květů), válcovitém a štíhlém konečném hroznu; doba kvetení je od června do července.
Plody: Typ plodu je tobolka; barva je zpočátku zelená, ve zralosti hnědá; tvar je vzpřímený, vejčitý až vřetenovitý, obsahující extrémně drobná, prachová semena v obrovském množství; doba zrání je v pozdním létě až na podzim.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Jedná se o původní druh v České republice, jehož původní areál je cirkumpolární, zahrnující chladnější a mírné oblasti Evropy, Asie (od Sibiře po Himálaj a Japonsko) a Severní Ameriky; v České republice patří mezi extrémně vzácné a ustupující druhy, s historickými i současnými lokalitami soustředěnými především do podhorských a horských oblastí, jako jsou Šumava, Krkonoše, Hrubý Jeseník, Beskydy či Bílé Karpaty, kde roste na velmi malém počtu míst.
Stanovištní nároky: Preferuje specifická, nenarušená stanoviště, jako jsou slatiniště, vápnitá prameniště, rašelinné louky a okraje vlhkých lesů; je to rostlina vyžadující trvale vysokou půdní vlhkost až zamokření, vázaná na půdy s neutrální až slabě zásaditou reakcí, bohaté na vápník, a roste na plně osluněných až mírně přistíněných místech, přičemž je velmi citlivá na změny vodního režimu a eutrofizaci prostředí.
🌺 Využití
Rostlina nemá žádné praktické využití v léčitelství, gastronomii ani v průmyslu, především kvůli své extrémní vzácnosti; není považována za jedlou a jakýkoliv sběr je vyloučen. V okrasném zahradnictví se nepěstuje pro své vysoce specifické ekologické nároky, které je v kultuře téměř nemožné napodobit. Její ekologický význam spočívá v tom, že je bioindikátorem zachovalých, neznečištěných a nenarušených mokřadních ekosystémů a je opylována specializovanými drobnými druhy hmyzu, například bedlobytkami.
🔬 Obsahové látky
Stejně jako hlízy jiných orchidejí, i její drobná hlízka obsahuje především zásobní polysacharidy, zejména hlenovitou látku glukomannan, která po smíchání s vodou vytváří gel (tzv. salep), ovšem pro tento účel se nikdy nesbírala; přesné složení dalších sekundárních metabolitů, jako jsou alkaloidy či flavonoidy, není pro tento vzácný druh detailně prozkoumáno.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není považována za jedovatou pro člověka ani pro zvířata, avšak s ohledem na její zákonnou ochranu je jakákoli konzumace či manipulace vyloučena a zakázána. Možnost záměny je malá, jelikož kombinace jediného, široce vejčitého, objímavého listu a štíhlého klasu drobných, žlutozelených květů je velmi charakteristická; v nekvetoucím stavu by teoreticky mohla být zaměněna s mladou rostlinou pstročku dvoulistého, ale ten má odlišnou texturu a žilnatinu listu.
Zákonný status/ochrana: V České republice je zařazena mezi kriticky ohrožené druhy (kategorie C1t) v Červeném seznamu cévnatých rostlin a je chráněna zákonem jako kriticky ohrožený druh v příloze vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. (§1). Na mezinárodní úrovni je, jako všechny orchideje, chráněna úmluvou CITES (Příloha II), která reguluje obchod s ohroženými druhy.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno „Malaxis“ pochází z řeckého slova „malakos“, což znamená „měkký“ nebo „jemný“, a odkazuje na křehkou texturu listů. Druhové jméno „monophyllos“ je složeninou řeckých slov „monos“ (jeden) a „phyllon“ (list), což přesně popisuje její nejvýraznější znak – jediný list. Botanickou zajímavostí je, že její květy jsou tzv. nepřetočené (non-resupinátní), což znamená, že pysk (labellum) směřuje nahoru, nikoli dolů jako u většiny orchidejí, což je považováno za evolučně původní znak.
