📖 Úvod
Sinokvět chrpovitý je kriticky ohrožená, vytrvalá bylina a panonský endemit, který roste pouze na několika lokalitách jižní Moravy. Obývá výslunné, suché písčité stepi a trávníky. Z přízemní růžice šedě plstnatých, peřenodílných listů vyrůstá přímá lodyha, která nese jediný, velký úbor fialově růžových květů. Kvete od května do června. Tento vzácný druh je přísně chráněný a představuje skutečný klenot naší přírody, jehož ochrana je nezbytná.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, vytrvalá, dosahující výšky 20-60 cm, trsnatého habitu s přízemní růžicí listů a vzpřímenými, chudě olistěnými kvetoucími lodyhami, celkově robustního, bodlákovitého vzhledu bez ostnů.
Kořeny: Hlavní, silný, vřetenovitý a často vícehlavý kůlový kořen, který dřevnatí.
Stonek: Přímá, jednoduchá nebo v horní části chudě větvená, rýhovaná a výrazně bělavě pavučinatě vlnatá až plstnatá lodyha, která je beztrnná.
Listy: Listy uspořádány střídavě, přízemní v růžici a dlouze řapíkaté, lodyžní listy krátce řapíkaté až přisedlé; čepel je hluboce peřenosečná s úzkými, čárkovitými až kopinatými úkrojky, jejichž okraj je celokrajný nebo jemně zubatý; na líci jsou listy zelené a olysalé, na rubu hustě bíle plstnaté; žilnatina je zpeřená; trichomy jsou mnohobuněčné, krycí, nežláznaté, tvořící hustou plst.
Květy: Květy jsou purpurově růžové až červenofialové, všechny trubkovité a oboupohlavné, uspořádané do velkého, polokulovitého až kulovitého koncového úboru o průměru 3-5 cm; květenství je úbor, obvykle jednotlivý na konci lodyhy; doba kvetení je od června do srpna.
Plody: Plodem je čtyřhranná, na vrcholu uťatá, mírně stlačená, hladká až jemně bradavičnatá nažka hnědavé barvy, opatřená vytrvalým, víceřadým péřitým chmýrem nažloutlé barvy pro anemochorní šíření; dozrává v srpnu až září.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál zahrnuje jihovýchodní a střední Evropu, jedná se o panonský subendemit. V České republice je původním druhem, nikoli zavlečeným neofytem, přičemž jeho výskyt je extrémně vzácný a omezený pouze na nejteplejší oblasti jižní Moravy, konkrétně na Pavlovské vrchy (Pálavu) a několik málo okolních lokalit, kde se nachází na severní hranici svého celkového areálu rozšíření.
Stanovištní nároky: Preferuje výslunná, xerotermní stanoviště, jako jsou skalní stepi, lesostepi, slunné travnaté a kamenité svahy a okraje teplomilných doubrav. Je to výrazně světlomilná (heliofilní) a teplomilná rostlina, která vyžaduje suché, mělké až středně hluboké, silně propustné a zásadité až neutrální půdy, s vysokým obsahem vápníku (kalcifyt). Nesnáší zamokření a zastínění.
🌺 Využití
V léčitelství ani gastronomii se nevyužívá, nejsou známy žádné jedlé části ani historické medicínské aplikace, což je dáno především jeho vzácností a ochranou. Technické využití je nulové. Jeho hlavní význam je okrasný a ekologický; pro svůj impozantní vzhled s velkými purpurovými úbory a stříbřitými listy je potenciálně velmi cennou solitérou pro suché a štěrkové záhony či skalky, ale v kultuře se téměř nepěstuje. Ekologicky je klíčový jako významná včelařská rostlina, neboť jeho květy poskytují velké množství nektaru a pylu pro široké spektrum hmyzu, zejména včely, čmeláky a motýly.
🔬 Obsahové látky
Obsahuje typické látky pro čeleď hvězdnicovitých, především seskviterpenické laktony (zejména guaianolidového typu), které mohou mít hořkou chuť a biologickou aktivitu, dále flavonoidy s antioxidačními vlastnostmi a polyacetyleny. Přesné chemické složení specifické pro tento druh není detailně prozkoumáno.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Není považován za jedovatou rostlinu pro člověka ani zvířata, avšak obsažené seskviterpenické laktony mohou u citlivých jedinců vyvolat kontaktní alergickou dermatitidu. K záměně může dojít s některými druhy chrp (Centaurea), například s chrpou luční (Centaurea scabiosa), nebo s některými bodláky. Odlišuje se především svými velkými, celistvými, na rubu hustě bíle plstnatými přízemními listy, velmi velkým, jednotlivě rostoucím úborem a specifickou stavbou zákrovních listenů.
Zákonný status/ochrana: V České republice je zařazen mezi zvláště chráněné druhy v kategorii kriticky ohrožený (§1) dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. a v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je veden rovněž jako kriticky ohrožený druh (kategorie C1t). Na mezinárodní úrovni je chráněn jako evropsky významný druh uvedený v Příloze II směrnice o stanovištích (92/43/EHS), což vyžaduje ochranu jeho biotopů v rámci soustavy Natura 2000.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno Jurinea bylo uděleno na počest švýcarského přírodovědce Louise Jurina, druhové jméno fontqueri je poctou španělskému botanikovi Piu Font Querovi. České jméno sinokvět pravděpodobně odkazuje na modrofialovou (sinou) barvu květů. Jedná se o glaciální relikt, tedy pozůstatek z teplejších a sušších poledových dob, který na našem území přežil jen v několika málo refugiích. Pro svůj majestátní vzhled je někdy nazýván „aristokratem moravských stepí„.
