📖 Úvod
Tato drobná játrovka roste převážně na vlhkých a stinných místech, často na skalách, vlhké půdě nebo tlejícím dřevě v lesních porostech. Vytváří kompaktní, kobercovité porosty jasně zelené až tmavě zelené barvy. Její drobné, vejčité až okrouhlé listy jsou uspořádány ve dvou řadách podél plazivých lodyžek. Je charakteristická pro chladnější a kyselé substráty, kde se efektivně vegetativně rozmnožuje. Její výtrusné tobolky jsou typicky krátce stopkaté.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Stélkatá bylina (játrovka, mechorost) je trvalka obvykle dorůstající lodyžek o délce 1–3 cm. Tvar koruny se neurčuje, rostlina tvoří husté, poléhavé až vystoupavé, zelené až hnědozelené či načervenalé koberce nebo polštářky. Celkově jde o drobnou, hustě olistěnou plazivou rostlinku.
Kořeny: Kořenový systém: Pravé kořeny chybí, jsou nahrazeny jednobuněčnými pakořínky (rhizoidy), které jsou bezbarvé nebo nahnědlé a slouží především k přichycení k podkladu.
Stonek: Stonek či Kmen: Lodyžka je plazivá nebo vystoupavá, jednoduchá nebo chudě větvená, hustě olistěná, bez přítomnosti trnů, borky, či cévních svazků.
Listy: Lístky jsou uspořádány ve dvou postranních řadách, někdy se vyskytuje třetí řada drobných břišních lístků. Jsou přisedlé, široce vejčité až téměř okrouhlé, na lodyžku napříč nasedající. Okraj je celokrajný a hladký, barva zelená s červenohnědým nádechem na slunci. Žilnatina chybí, lístky jsou tvořeny jednovrstevnými buňkami, trichomy zde nejsou přítomny.
Květy: Květy netvoří. Jelikož jde o mechorost, má pouze nenápadné rozmnožovací orgány (gametangia). Samčí pelatky (antheridia) i samičí zárodečníky (archegonia) se ukrývají na vrcholu lodyžek a bývají chráněny vakovitými obalnými lístky (periant); doba tvorby gametangií je obvykle na jaře a v létě.
Plody: Plody se netvoří; po oplození vyrůstá sporofyt tvořený nohou, štětem a tobolkou. Tobolka je tmavě hnědá až černá, kulovitá až vejčitá a po dozrání se otevírá čtyřmi chlopněmi. Zraje v létě, kdy po prasknutí uvolňuje jednobuněčné výtrusy (spory) a spirálovité mrštníky (elatery).
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál zahrnuje Evropu a Asii, jedná se o druh s disjunktním, arkto-alpínským rozšířením, který je v České republice původní, avšak patří mezi extrémně vzácné glaciální relikty, s výskytem potvrzeným historicky i recentně pouze z několika málo lokalit v ledovcových karech Krkonoš, jako jsou Labský důl, Kotelní jámy a Úpská jáma; ve světě se vyskytuje roztroušeně v horských oblastech, například v Alpách, Pyrenejích, Skandinávii a také v Asii v Himálaji a na Sibiři.
Stanovištní nároky: Jedná se o vysoce specializovaný druh preferující chladná a extrémně vlhká stanoviště v subalpínském a alpínském stupni, kde roste typicky na trvale vlhkých až zkrápěných, kyselých, silikátových skalách, na skalní suti nebo na tenké vrstvě humusu na skalních římsách, často v blízkosti sněhových polí, pramenišť nebo vodopádů, kde je zajištěna stálá a vysoká vzdušná vlhkost; je to druh stínomilný až polostinný, striktně acidofilní (nesnášející vápník) a vázaný na stabilní, chladné mikroklima.
🌺 Využití
Pro tento druh neexistuje absolutně žádné známé využití v lidovém léčitelství, gastronomii, průmyslu ani v okrasném zahradnictví, není a nikdy nebyl sbírán pro jakékoliv účely a je považován za nejedlý; jeho jediný význam je čistě vědecký a ekologický, kdy se jako pionýrský druh podílí na primární sukcesi na skalních stanovištích, pomáhá zadržovat vodu a vytváří mikroklima pro drobné bezobratlé a mikroorganismy, přičemž nepředstavuje potravu pro zvířata a nemá žádný včelařský význam.
🔬 Obsahové látky
Specifické chemické složení není podrobně prozkoumáno, avšak rod, do kterého patří, je obecně známý produkcí unikátních sekundárních metabolitů, především seskviterpenoidů a bicyklických diterpenoidů, které mají často antimikrobiální, antifungální nebo cytotoxické vlastnosti a slouží rostlině jako chemická obrana proti herbivorům a patogenům.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Není známo, že by byla toxická pro lidi nebo zvířata, ale rozhodně není určena ke konzumaci; záměna je možná pouze pro specialisty-bryology s jinými drobnými, lodyžkovitými játrovkami rostoucími na podobných stanovištích, například s jinými druhy rodu *Jungermannia* nebo s druhy z rodů *Nardia* či *Solenostoma*, od kterých ji lze spolehlivě odlišit pouze na základě mikroskopických znaků, jako je tvar buněk lístků, přítomnost a typ siličných tělísek v buňkách nebo charakteristika obalů pohlavních orgánů (periantu).
Zákonný status/ochrana: V České republice se jedná o zákonem chráněný, kriticky ohrožený druh, zařazený v příloze vyhlášky č. 395/1992 Sb.; je rovněž uveden v Červeném seznamu mechorostů ČR v nejvyšší kategorii ohrožení jako kriticky ohrožený (C1r); na mezinárodní úrovni není chráněn úmluvou CITES, avšak v celoevropském Červeném seznamu mechorostů je hodnocen jako zranitelný (VU) kvůli své vzácnosti a specializovaným nárokům.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno „Jungermannia“ odkazuje na německého botanika a lékaře Ludwiga Jungermanna (1572–1653), zatímco druhové jméno „handelii“ je poctou rakouskému botanikovi Heinrichu Freiherru von Handel-Mazzetti (1882–1940), který se proslavil botanickými expedicemi do Asie, což odpovídá části areálu výskytu druhu; největší zajímavostí je její status glaciálního reliktu v ČR, což znamená, že na našem území přežívá od poslední doby ledové pouze na několika málo místech s arkticko-alpínským klimatem, a její existence je tak přímým dokladem klimatických změn v minulosti.
