📖 Úvod
Hrotnosemenka hnědá je vytrvalá, stálezelená bylina s přízemní růžicí okrouhlých, kožovitých listů. Z ní vyrůstá přímý stvol nesoucí hrozen bělavých až narůžovělých, polouzavřených květů. Charakteristická je pro ni rovná nebo jen mírně prohnutá čnělka, která nevyčnívá z korunních lístků. Typicky roste ve světlých, kyselých lesích, především v borech a na vřesovištích. V České republice se řadí mezi ohrožené druhy naší květeny.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, trvalka, vysoká 10–30 cm, netvoří korunu, vytváří volné trsy s tenkými, vystoupavými lodyhami, celkovým vzhledem připomínající jemnou trávu či ostřici.
Kořeny: Krátký, plazivý oddenek, z něhož vyrůstají svazčité, jemné kořeny.
Stonek: Lodyha je tenká, přímá nebo vystoupavá, ostře trojhranná, hladká, lysá a olistěná zejména ve spodní části, bez přítomnosti trnů.
Listy: Listy jsou střídavé (často trojřadě uspořádané), přisedlé s listovými pochvami, čárkovitého tvaru, úzké (do 1 mm), na vrcholu zašpičatělé, žlábkovité, s celokrajným, ale na okraji jemně drsným okrajem, barvy sivozelené, se souběžnou žilnatinou a jsou převážně lysé (bez trichomů), s výjimkou mikroskopických jednobuněčných zoubků na okraji, které způsobují drsnost.
Květy: Květy jsou oboupohlavné, redukované, s okvětím přeměněným v 6 drsných štětinek, uspořádané v několika (typicky 1-4) vejčitých kláscích, které skládají hustý koncový svazeček (hlávku) červenohnědé až tmavě hnědé barvy; kvete od června do srpna.
Plody: Plodem je obvejčitá, zploštělá nažka tmavě hnědé barvy, na povrchu jemně síťovaná, s výrazným, kuželovitým a vytrvalým zobánkem (pozůstatek po čnělce), která dozrává v pozdním létě a na podzim.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Jde o původní druh české flóry s amfiatlantickým areálem, který zahrnuje východní část Severní Ameriky a západní a střední Evropu; v České republice se historicky vyskytovala velmi vzácně například na Třeboňsku, ale v současnosti je považována za vyhynulý či nezvěstný taxon.
Stanovištní nároky: Preferuje extrémně kyselé, na živiny chudé (oligotrofní), trvale zamokřené půdy jako jsou přechodová rašeliniště, okraje rašelinných tůní a vlhké písčiny; jako výrazně světlomilný pionýrský druh nesnáší konkurenci jiných rostlin a vyžaduje plné slunce a disturbovaná místa s obnaženým substrátem.
🌺 Využití
Nemá žádné známé využití v léčitelství, gastronomii ani v průmyslu, není považována za jedlou a pro své specifické ekologické nároky a nenápadný vzhled se nepěstuje jako okrasná rostlina; její hlavní význam je ekologický jako bioindikátor zachovalých, nenarušených a živinami chudých mokřadních ekosystémů, pro hmyz či zvířata je její význam zanedbatelný.
🔬 Obsahové látky
Detailní fytochemické analýzy nejsou běžně uváděny, ale předpokládá se obsah běžných fenolických sloučenin typických pro čeleď šáchorovitých, jako jsou flavonoidy, avšak bez přítomnosti specifických klíčových látek, které by definovaly nějaké zvláštní vlastnosti nebo využití.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Není uváděna jako jedovatá pro lidi ani zvířata a riziko otravy je prakticky nulové; lze ji zaměnit s hojnější hrotnosemenkou bílou („Rhynchospora alba“), od které se spolehlivě odliší hnědou barvou klásků, na rozdíl od bělavých klásků zmíněného příbuzného druhu, případně s jinými drobnými druhy z čeledi šáchorovitých.
Zákonný status/ochrana: V České republice je chráněna zákonem jako kriticky ohrožený druh a v Červeném seznamu cévnatých rostlin je vedena v kategorii A1 (vyhynulý nebo nezvěstný taxon), zatímco globálně ji Červený seznam IUCN hodnotí jako málo dotčený druh (LC) díky stabilním populacím v Severní Americe.
✨ Zajímavosti
Vědecké jméno „Rhynchospora fusca“ je odvozeno z řeckého „rhynchos“ (zobák) a „spora“ (semeno) podle zobánkovitého výběžku na nažce a latinského „fusca“ (hnědá) podle barvy klásků; jedná se o glaciální relikt, jehož přežití závisí na stabilitě vodního režimu a přítomnosti narušovaných ploch, a jeho úbytek v Evropě je spojen s odvodňováním a eutrofizací mokřadů.
