📖 Úvod
Tato kalcifikovaná červená řasa tvoří pevné, korovité nebo nodulární útvary, typické pro tropická a subtropická mořská dna. Je klíčovým účastníkem v budování korálových útesů a stabilizaci mořských sedimentů. Její vápenitá stélka přispívá k tvorbě rhodolitů neboli řasových koulí. Hraje důležitou roli jako primární producent a poskytuje útočiště mnoha organismům, čímž podporuje zdraví mořských ekosystémů.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Goniolithon byssoides je červená korálnatkovitá řasa, nikoliv cévnatá rostlina, proto nelze použít botanickou terminologii pro stromy, keře či byliny; jedná se o mořskou trvalou stélku tvořící tvrdé, ploché, inkrustující povlaky růžové až fialovočervené barvy o tloušťce několika milimetrů, vzhledem připomínající kamennou krustu na skalách či jiných substrátech, koncept koruny je neaplikovatelný.
Kořeny: Nemá kořenový systém v pravém slova smyslu, k substrátu se přichycuje celou spodní plochou své kalcifikované stélky, neabsorbuje živiny z podkladu, ale z vodního sloupce.
Stonek: Netvoří stonek ani kmen, celé tělo je nediferencovaná, tvrdá a křehká vápenitá stélka (thallus), která je korovitá (crustose), často s mírně hrbolatým povrchem.
Listy: Jakožto řasa netvoří pravé listy; celá struktura je morfologicky nediferencovaná stélka bez listů, žilnatiny či trichomů.
Květy: Netvoří květy, jedná se o řasu; rozmnožuje se pomocí spór, které vznikají ve specializovaných reprodukčních orgánech (konceptakulech), jež jsou zanořené v povrchu stélky a navenek viditelné jako drobné póry.
Plody: Netvoří plody ani semena; výsledkem pohlavního či nepohlavního rozmnožování jsou spóry, které se uvolňují do vody, přisedají na vhodný povrch a klíčí v novou stélku.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál zahrnuje Středozemní moře a přilehlé části Atlantského oceánu, zejména podél pobřeží Evropy a severní Afriky; v České republice se přirozeně nevyskytuje a není zde ani zavlečeným druhem, jelikož se jedná o mořskou řasu, která nemůže přežít v suchozemském a sladkovodním prostředí. Jeho rozšíření je striktně vázáno na slané mořské vody s vhodnými podmínkami.
Stanovištní nároky: Preferovaným prostředím nejsou lesy ani louky, nýbrž mořské dno, konkrétně skalnaté substráty v sublitorální (podpřílivové) zóně od mělčin až do hloubky několika desítek metrů. Jedná se o organismus, který nevyžaduje půdu, ale pevný podklad pro přichycení. Je přizpůsoben nižším úrovním osvětlení, takže roste i v hlubších vodách, kam proniká méně světla, a vyžaduje neustálé ponoření ve slané vodě o standardní salinitě a teplotě typické pro Středomoří.
🌺 Využití
Využití v lidských aktivitách je minimální až žádné; v léčitelství, gastronomii, technickém průmyslu ani pro okrasné účely v zahradách se nevyužívá, jelikož se nejedná o suchozemskou rostlinu. Jeho hlavní význam je ekologický, kde jako kalcifikující řasa hraje klíčovou roli v mořských ekosystémech; vytváří a zpevňuje substrát (tzv. korálové dno), podílí se na tvorbě rhodolitů (volně se pohybujících kulovitých agregátů) a poskytuje tak úkryt a životní prostor pro mnoho drobných mořských bezobratlých, jako jsou korýši, měkkýši a mnohoštětinatci.
🔬 Obsahové látky
Klíčovou chemickou sloučeninou, která definuje jeho vlastnosti, je uhličitan vápenatý (CaCO3) ve formě kalcitu s vysokým obsahem hořčíku, který tvoří pevnou, zvápenatělou stélku. Dále obsahuje fotosyntetické pigmenty typické pro červené řasy, zejména fykoerytrin (který mu dává růžovou až fialovou barvu a umožňuje efektivní fotosyntézu v hlubší vodě), fykocyanin a chlorofyl a.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Není známo, že by byl tento organismus jedovatý pro lidi či mořské živočichy. Možnost záměny existuje s mnoha dalšími druhy krustózních červených řas, například z rodů *Lithophyllum*, *Lithothamnion* nebo *Mesophyllum*, které vytvářejí podobné růžové až fialové povlaky na skalách. Spolehlivé odlišení je často možné pouze na základě mikroskopického studia anatomie stélky a tvaru a uspořádání rozmnožovacích orgánů (konceptakul).
Zákonný status/ochrana: Samotný druh není v ČR chráněn zákonem, jelikož se zde nevyskytuje, a není ani specificky uveden na mezinárodních seznamech jako CITES. Nicméně, stanoviště, která vytváří, známá jako „coralligenous habitats“ nebo rhodolitová lůžka, jsou považována za ekologicky velmi cenná a jsou chráněna v rámci evropské legislativy (např. Směrnice o stanovištích) jako prioritní typ přírodního stanoviště, které je ohroženo vlečnými sítěmi, znečištěním a acidifikací oceánů.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno je odvozeno z řeckých slov „gonia“ (úhel) a „lithos“ (kámen), což odkazuje na jeho kamennou, pevnou strukturu. Druhové jméno „byssoides“ znamená „podobný jemnému lnu“, což může popisovat texturu povrchu nebo specifický růstový vzor. Hlavní zajímavostí je jeho role jako tzv. ekosystémového inženýra – organismu, který aktivně tvoří a mění své prostředí. Jeho zvápenatělé stélky se po tisíciletí hromadí a přispívají k tvorbě biogenních sedimentů a hornin.
