📖 Úvod
Tato drobná masožravá rostlina pochází z tropických oblastí. Vyznačuje se jedinečnými podzemními pasti ve tvaru písmene Y, které efektivně loví mikroskopické organismy ve vodním prostředí. Její nadzemní část tvoří malá růžice listů a často i elegantní květní stvol nesoucí drobné, nápadné květy, obvykle v odstínech fialové nebo žluté. Preferuje extrémně vlhká, kyselá a na živiny chudá stanoviště. Je fascinujícím příkladem rostlinné adaptace.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Drobná masožravá bylina; trvalka; výška přízemní listové růžice několik milimetrů až centimetrů, s květním stvolem dosahujícím výšky 5-15 cm; netvoří korunu, habitus je tvořen přízemní růžicí asimilačních listů; celkový vzhled je nenápadný, tvořící malé, světle zelené polštářky na vlhkém, písčitém substrátu.
Kořeny: Pravé kořeny chybí, jsou nahrazeny vysoce specializovanými, nepigmentovanými podzemními orgány (rhizofily), které jsou morfologicky modifikovanými listy fungujícími současně jako absorpční orgány a jako pasti na půdní mikroorganismy; tyto podzemní pasti jsou bílé, vidličnatě větvené do tvaru písmene Y se spirálovitě stočenými rameny a fungují na principu vrše.
Stonek: Rostlina je bezlodyžná (akaulescentní), vegetativní část je tvořena pouze přízemní růžicí listů; z centra růžice vyrůstá tenký, vzpřímený, lysý nebo řídce žláznatý květní stvol (scape), který nese květenství; přítomnost trnů je vyloučena.
Listy: Listy jsou dvojtvaré (dimorfní): nadzemní asimilační listy jsou uspořádány v husté přízemní růžici, jsou přisedlé až velmi krátce řapíkaté, tvar čepele je lžícovitý až obkopinatý, okraj je celokrajný, barva je světle zelená, žilnatina je nezřetelná, povrch je pokrytý mnohobuněčnými stopkatými žláznatými trichomy produkujícími sliz; podzemní listy (rhizofily) jsou bez chlorofylu, bílé a přeměněné v pasti.
Květy: Barva květu je světle fialová až levandulová, s výraznou žlutou skvrnou na patře dolního pysku; květ je souměrný (zygomorfní), zřetelně dvoupyský s dlouhou, štíhlou, dopředu směřující ostruhou; květy jsou uspořádány v řídkém, jednostranném koncovém hroznu na vrcholu květního stvolu; doba kvetení je vázána na období dešťů v přirozeném prostředí.
Plody: Typ plodu je kulovitá, jednopouzdrá tobolka otevírající se nepravidelnými štěrbinami; barva je v době zralosti světle hnědá; tvar je kulovitý až široce elipsoidní; doba zrání nastává několik týdnů po odkvětu, obsahuje četná velmi drobná semena.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál se nachází v tropické západní Africe, konkrétně v zemích jako Guinea, Sierra Leone a Libérie. V České republice se v přírodě nevyskytuje, není tedy ani původním druhem, ani zavlečeným neofytem. Její výskyt je striktně omezen na specializovaná stanoviště v jejím africkém domově a ve světě je rozšířena pouze v botanických zahradách a specializovaných sbírkách pěstitelů masožravých rostlin.
Stanovištní nároky: Preferuje extrémně chudé, kyselé a zamokřené půdy, jako jsou písčité substráty na okrajích močálů, mokřin a prosakujících skalních ploten. Jedná se o výrazně světlomilnou rostlinu vyžadující plné slunce a konstantní vysokou vlhkost substrátu i vzduchu. Roste v sezónně zaplavovaných oblastech, kde přežívá období sucha v dormantním stavu.
🌺 Využití
Nemá žádné známé využití v léčitelství, gastronomii ani v průmyslu, není jedlá. Její jediný význam pro člověka spočívá v okrasném pěstování, kde je ceněna jako specialita ve sbírkách masožravých rostlin pro své unikátní podzemní pasti; neexistují však žádné specifické komerční kultivary. Z ekologického hlediska je významná jako predátor prvoků a jiných půdních mikroorganismů, čímž ovlivňuje mikrobiální společenstva ve svém specifickém biotopu, ale není včelařsky významná ani neposkytuje potravu či úkryt pro větší živočichy.
🔬 Obsahové látky
Klíčovými obsaženými látkami jsou trávicí enzymy, jako jsou proteázy a fosfatázy, které produkuje ve svých podzemních pastech (rhizofylech) k rozkladu ulovené kořisti. Jiné specifické sekundární metabolity, které by definovaly její farmakologické nebo toxikologické vlastnosti, nejsou podrobně prozkoumány ani významné.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Není považována za jedovatou pro lidi ani pro zvířata a žádné případy otravy nebyly zaznamenány. Vzhledem k tomu, že v České republice neroste ve volné přírodě, neexistuje riziko záměny s žádným domácím druhem. Ve sbírkách by teoretická záměna mohla nastat s jinými druhy téhož rodu nebo s rodem bublinatka (*Utricularia*), od kterého se liší unikátní morfologií podzemních pastí ve tvaru vývrtky, zatímco bublinatky mají měchýřkovité lapací orgány.
Zákonný status/ochrana: V České republice není chráněna zákonem, jelikož se zde přirozeně nevyskytuje. Podle Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN je zařazena do kategorie „Málo dotčený“ (Least Concern – LC), což znamená, že v současné době není globálně ohrožena vyhynutím. Není uvedena ani v úmluvě CITES.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno bylo dáno na počest francouzské spisovatelky a pedagožky Comtesse de Genlis, druhové jméno „stapfii“ je poctou botanikovi Ottu Stapfovi. Největší zajímavostí je její masožravost specializovaná na půdní mikroorganismy, které loví do unikátních podzemních spirálovitých pastí (rhizofylů). Tyto pasti fungují jako vrše na humry, kdy se kořist může pohybovat pouze jedním směrem dovnitř díky zpětným chloupkům. Patří mezi rostliny s velmi malým genomem, což je typické pro tuto čeleď.
