📖 Úvod
Tato drobná masožravá rostlina je známá pro své unikátní spirálovité pasti, které se nacházejí pod zemí. Pomocí těchto důmyslných „korkotahů“ loví mikroskopické organismy, jako jsou prvoci, v mokrých půdách chudých na živiny. Obvykle tvoří malé růžice listů a produkuje drobné květy, často fialové nebo bílé. Je adaptovaná na tropická vlhká stanoviště, kde efektivně získává živiny tímto neobvyklým způsobem. Její strategie je fascinujícím příkladem evoluční inovace.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, trvalka; drobná, nenápadná masožravá rostlina dosahující výšky 5-15 cm (v květu), tvořící plochou přízemní růžici asimilačních listů o průměru 1-2 cm, z jejíhož středu vyrůstá vzpřímený, štíhlý květní stvol; celkový habitus je velmi subtilní a často přehlédnutelný v substrátu.
Kořeny: Pravé kořeny zcela chybí, jsou plně nahrazeny vysoce specializovanými podzemními, nepigmentovanými, achlorofylickými listy (rhizofyly), které fungují jako pasti; tyto rhizofyly mají charakteristický tvar obráceného písmene ‚Y‘ nebo spirálovité vývrtky s jednosměrnými chloupky uvnitř a slouží k aktivnímu lákání a trávení půdních prvoků a jiných mikroorganismů.
Stonek: Vzdušný stonek je přeměněn na vzpřímený, velmi tenký, nitkovitý, bezlistý květní stvol (stvol), který je obvykle zelený až načervenalý a v horní části často jemně žláznatě chlupatý, což mu dodává lepkavý pocit; trny, borka či jiné dřevnaté struktury zcela chybí.
Listy: Listy jsou dvojího typu: nadzemní asimilační listy uspořádané v přízemní růžici jsou přisedlé či krátce řapíkaté, mají lžicovitý až obkopinatý tvar (délka 2-5 mm) s celistvým okrajem, svěže zelenou barvu a nezřetelnou žilnatinu, na povrchu mohou nést drobné, mnohobuněčné krycí a stopkaté žláznaté trichomy produkující sliz; podzemní listy (rhizofyly) jsou přeměněné a slouží jako pasti.
Květy: Květy jsou světle žluté až krémově bílé, souměrné (zygomorfní), dvoupyské s válcovitou, tupou ostruhou; horní pysk je malý a vzpřímený, dolní pysk je výrazně větší, trojlaločný s oranžovo-žlutým vypouklým patrem; jsou uspořádány v řídkém vrcholovém hroznu po 1-5 květech; doba kvetení závisí na podmínkách, obvykle na jaře a v létě.
Plody: Plodem je kulovitá až vejčitá, jednopouzdrá tobolka, která je po dozrání hnědá a papírovitá, otvírá se nepravidelnými štěrbinami a obsahuje četná, velmi drobná, prachovitá semena; dozrává několik týdnů po odkvětu.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál zahrnuje Jižní Ameriku, konkrétně oblasti Brazílie, Venezuely a Guyany, v Evropě ani Asii se přirozeně nevyskytuje. V České republice není původní, ani zde neroste jako zavlečený neofyt; její výskyt v ČR je omezen výhradně na sbírky specializovaných pěstitelů a botanických zahrad.
Stanovištní nároky: Jedná se o rostlinu preferující extrémně na živiny chudé, kyselé a neustále vlhké až zamokřené půdy, typicky písčité nebo rašelinné substráty. V přirozeném prostředí roste na plně osluněných stanovištích, jako jsou vlhké savany a prosakující voda na skalních plošinách, je tedy výrazně světlomilná a vyžaduje konstantní vysokou půdní i vzdušnou vlhkost.
🌺 Využití
Nemá žádné známé využití v léčitelství, gastronomii ani v technickém průmyslu a není jedlá. Její jediný význam spočívá v okrasném pěstování, avšak pouze pro úzký okruh specialistů a sběratelů masožravých rostlin, kteří ji pěstují ve specifických podmínkách terárií či vitrín; neexistují žádné běžně pěstované kultivary pro zahradní využití. Ekologický význam v její domovině spočívá v tom, že je predátorem prvoků a jiných půdních mikroorganismů, čímž ovlivňuje půdní mikrobiom.
🔬 Obsahové látky
Klíčovými obsaženými látkami jsou trávicí enzymy, jako jsou proteázy, esterázy a fosfatázy, které produkuje ve svých specializovaných podzemních lapacích orgánech (rhizofylech) a které jí umožňují rozkládat a vstřebávat živiny z polapené mikroskopické kořisti.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není pro lidi ani pro zvířata jedovatá a nejsou známy žádné příznaky otravy. Možnost záměny ve volné přírodě v České republice je nulová, protože se zde nevyskytuje. Ve sbírkách by mohla být nezkušeným pěstitelem zaměněna s jinými drobnými druhy svého rodu nebo s terestrickými druhy bublinatek (Utricularia), které se však liší typem lapacích orgánů – bublinatky mají měchýřky, nikoliv spirálovité pasti.
Zákonný status/ochrana: V České republice nepodléhá žádné zákonné ochraně, jelikož se jedná o nepůvodní druh. V mezinárodním měřítku je podle Červeného seznamu IUCN zařazena do kategorie „Málo dotčený“ (Least Concern – LC) z důvodu svého širokého areálu rozšíření a stabilních populací a není chráněna úmluvou CITES.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno bylo uděleno na počest francouzské spisovatelky a harfenistky Stéphanie Félicité du Crest de Saint-Aubin, komtesy de Genlis, zatímco druhové jméno „pygmaea“ je latinský výraz pro „trpasličí“, což odkazuje na malý vzrůst rostliny. Její největší zajímavostí je unikátní mechanismus masožravosti s podzemními, spirálovitě stočenými pastmi, které fungují jako vrše na humry a aktivně lákají a lapají půdní prvoky a jiné mikroorganismy. Zároveň je držitelem jednoho z nejmenších známých genomů mezi kvetoucími rostlinami.
