📖 Úvod
Tato vzácná rostlina je vytrvalá bylina typická pro suché, pobřežní oblasti. Vyskytuje se endemicky na několika ostrovech, kde roste na skalách nebo v písečných dunách. Její lodyhy jsou obvykle plazivé nebo popínavé, pokryté jemnými chloupky, stejně jako listy. Květy jsou nálevkovité, často bílé nebo světle růžové, a objevují se zejména na jaře a v létě. Jedná se o ohrožený druh, který má omezené rozšíření a čelí riziku ztráty přirozeného prostředí. Její existence je závislá na specifických podmínkách.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Polokeř; trvalka; výška 10–30 cm; tvar polštářovitý, hustě větvený a rozložitý; celkový vzhled stříbřitě bílý, kompaktní, nízký keřík hustě pokrytý hedvábitými chlupy.
Kořeny: Hlavní kořenový systém, silně dřevnatý a hluboce sahající, přizpůsobený suchým podmínkám.
Stonek: Stonky jsou poléhavé až vystoupavé, na bázi silně dřevnatějící, bohatě větvené, bez trnů, celé hustě pokryté přitisklými, stříbřitě bílými chlupy, které jim dodávají hedvábný lesk.
Listy: Uspořádání střídavé; krátce řapíkaté; tvar kopisťovitý až úzce obkopinatý; okraj celokrajný; barva stříbřitě zelená až bělavá kvůli hustému odění; venace zpeřená, ale často nezřetelná pod trichomy; trichomy jsou husté, přitisklé, jednobuněčné, krycí, stříbřitě hedvábné.
Květy: Barva růžová až bělavě růžová s tmavšími růžovými pruhy a žlutavým středem; tvar nálevkovitý, s pěti mělkými laloky; uspořádány jednotlivě nebo v chudých úžlabních vrcholících (1-3 květy); květenství je redukovaný vrcholík; doba kvetení od února do května.
Plody: Typ plodu je kulovitá až vejčitá tobolka, často na vrcholu chlupatá; barva po dozrání hnědá; tvar téměř kulovitý; doba zrání v pozdním jaru a na začátku léta.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Jedná se o úzce specializovaný endemit Makaronésie, jehož původní a jediný areál výskytu je omezen na východní Kanárské ostrovy, konkrétně na ostrovy Lanzarote a Fuerteventura a přilehlé menší ostrůvky (např. La Graciosa, Alegranza, Montaña Clara). V České republice se ve volné přírodě vůbec nevyskytuje, není zde tedy ani původní, ani zavlečeným neofytem. Celosvětové rozšíření je tak striktně limitováno na tuto malou ostrovní oblast v Atlantském oceánu.
Stanovištní nároky: Preferuje extrémně suchá a slunná stanoviště, typicky roste na pobřežních skalnatých a písčitých sutích, v kamenitých polopouštích a v suchých, zasolených nížinách blízko moře. Je to výrazně světlomilná (heliofilní) a xerofytní rostlina, která vyžaduje velmi propustné, písčité až štěrkovité půdy vulkanického původu, často s vysokým obsahem solí (halofyt). Nesnáší zastínění a přemokření.
🌺 Využití
Pro tuto rostlinu není známé žádné tradiční využití v léčitelství, gastronomii ani v průmyslu; vzhledem k možným obsaženým látkám se její konzumace nedoporučuje. Její okrasné pěstování je velmi vzácné a omezené na specializované sbírky a botanické zahrady zaměřené na xerofytní a kanárskou flóru, komerční kultivary neexistují. Ekologický význam spočívá v tom, že je součástí unikátních a křehkých ekosystémů Kanárských ostrovů, poskytuje potravu (nektar) pro specializované místní opylovače a podílí se na stabilizaci písčitých a kamenitých půd.
🔬 Obsahové látky
Přesné fytochemické složení tohoto konkrétního druhu není detailně prozkoumáno, ale rod svlačec (Convolvulus) je obecně známý obsahem různých alkaloidů, zejména tropanových a pyrrolizidinových, a také glykosidických pryskyřic (tzv. konvolvuliny), které mají často projímavé účinky. Lze tedy předpokládat přítomnost těchto nebo podobných bioaktivních látek.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina je považována za nejedlou a potenciálně mírně jedovatou pro lidi i hospodářská zvířata z důvodu předpokládaného obsahu alkaloidů a pryskyřic. Požití by mohlo způsobit gastrointestinální potíže (nevolnost, zvracení, průjem). Vzhledem k tomu, že se v České republice nevyskytuje, záměna s místní flórou ve volné přírodě není možná. Ve svém přirozeném areálu na Kanárských ostrovech by mohla být zaměněna s jinými endemickými druhy svlačců, od kterých se liší svým polštářovitým, nízkým vzrůstem, stříbřitě hedvábným olistěním a specifickými znaky na květech.
Zákonný status/ochrana: V České republice není chráněna, jelikož se zde nevyskytuje. Na mezinárodní úrovni je zařazena v Červeném seznamu IUCN v kategorii ‚Málo dotčený‘ (Least Concern – LC), avšak její populace je sledována, protože se jedná o endemit s omezeným areálem rozšíření. Je chráněna v rámci španělské a regionální kanárské legislativy jako součást chráněných stanovišť a přírodních rezervací.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno „Convolvulus“ pochází z latinského slova „convolvere“, což znamená „svinovat se“ nebo „oplétat“, a odkazuje na ovíjivý růst mnoha druhů z tohoto rodu. Druhové jméno „lopez-socasi“ bylo uděleno na počest Francisca Lópeze Socase, lékárníka a botanika z ostrova Lanzarote, který se zasloužil o poznání místní flóry. Zajímavostí je jeho dokonalá adaptace na extrémní podmínky: vytváří nízké, polštářovité keříky, které odolávají silnému větru, a jeho listy jsou pokryty hustými stříbřitými chloupky, které odrážejí intenzivní sluneční záření a minimalizují ztrátu vody.
