Otázka: Vředová choroba gastoroduodena (VCHGD)
Předmět: Ošetřovatelství
Přidal(a): elbelkonel
VCHGD
- poškození sliznice které vzniká v působení žaludeční šťávy
- psychosomatické onemocnění (ze stresu)
Anatomie:
- Žaludek (Gaster, Ventriculus, Stomachus) je nejširší částí trávicí trubice ve tvaru plochého vaku.
- Nachází se v horní části dutiny břišní, pod játry a bránicí, částečně je kryt levým žeberním obloukem.
- Navazuje na jícen, z druhé strany z něj vychází duodenum (dvanáctník), část tenkého střeva.
Základní funkce:
- mechanické zpracovávání, chemické rozmělňování a částečné natravování potravy – poté je natrávenina postupně dávkována do duodena.
Části žaludku
- Cardia (česlo) – místo vstupu (vyústění jícnu) do žaludku. Je uzavřeno kruhovým svalovým svěračem, aby nedocházelo k návratu tráveniny z žaludku zpět do jícnu.
- Fundus (klenba) – horní vyklenutá část žaludku.
- Corpus (tělo) – největší, střední část žaludku. Spolu s fundem je rezervoárem potravy.
- Angulus – zářez oddělující corpus od antra. Mění se v závislosti na naplnění žaludku.
- Antrum (předsíň) – dolní část žaludku pod angulem. Jeho hlavní funkcí je rozmělnění a rozdrcení potravy.
- Pylorus (vrátník) – místo přechodu žaludku do duodena (dvanáctníku). Je uzavřen svalovým svěračem (musculus sphincter pylori). Zadržuje větší částečky a rozmělňuje je, aby mohly být posunuty dále do duodena.
- Rozlišuje se také přední a zadní stěna žaludku a jeho malé a velké zakřivení (curvatura minor a major).
Stěna žaludku je tvořena 4 vrstvami:
- Tunica serosa (vazivová blána) – zevní vrstva.
- Tunica muscularis (svalovina) – hladká svalovina uspořádána do 3 vrstev, podélné, okružní a šikmé. Umožňuje řádné promíchání a zpracování potravy.
- Tela submucosa (podslizniční vazivo) – řídké kolagenní vazivo, ve kterém se nacházejí krevní a lymfatické cévy a nervy.
- Tunica mucosa (sliznice) – tvořenaelbelkonel.
Žaludek je krví zásobován 3 kmeny celiakální tepny, levou srdeční, slezinnou a jaterní tepnou. Celý žaludek je protkán hustou kapilární sítí (kapiláry, vlásečnice – malé cévy).
U dospělé osoby pojme žaludek přibližně 1 – 1,5 litru.
Fyziologie:
Trávení
- Potrava se zde mísí s žaludeční šťávou za vzniku tráveniny, chymu. Ta je schraňována v žaludku, rozmělňována a postupně dávkována dále do duodena.
- Potrava je v trávicí trubici posunována tzv. peristaltikou. Většina trávicí trubice má svalovou vrstvu tvořenou hladkou svalovinou. Ta je vůlí neovladatelná.
- Je řízena autonomní nervovou soustavou. Dochází k rytmickému smršťování svalstva a k jednosměrnému posunu potravy. Následkem porušené peristaltiky je např. zvracení (návrat stravy z žaludku).
Klasifikace peptického vředu
- Podle příčin:
- Primární – bez zjevných příčin
- Sekundární – důsledek jiného onemocnění nebo zevního působení
- Stresové – polytrauma (=postižení nejméně dvou orgánových systémů, z nichž alespoň jeden ohrožuje pacienta na životě), operace, popáleniny, sepse (=reakce organismu na infekci)
- Endokrinní vředy – nádor delta buněk pankreatu, produkující hormon gastrin, který zvyšuje sekreci žaludeční šťávy
- Hepatogenní – jaterní cirhóza
- Lékové – narušení slizniční bariery
- Podle hloubky defektu:
- Eroze – povrchní
- Vřed – hlubší vrstvy sliznice
- Podle lokalizace:
- Subkardiální
- Mediogastrický
- Pylorický
- duodenální
Etiologie:
- = nepoměr mezi ochrannými a agresivními faktory sliznice, který sliznici poškodí – následná kolonizace poškozené sliznice helicobakterem pylori pak vyvolá její zánět
- Kouření
- Malnutrice
- Sůl
- Deficity vitamínů – > jakože tohle všechno = snížená sekrece žaludeční kyseliny –> kolonizace žaludku helicobakterem pylori ->zánět -> atrofie sliznice (zmenšení) ->vřed a případně karcinom (zhoubný nádor)
- Zvýšená sekrece kyseliny chlorovodíkové -> gastritis (zánět žaludku) -> hypergastrinemie (hladina sérového gastrinu nalačno nad 100 pg/ml) -> nadprodukce kyseliny až v duodenu -> porušení slizniční obrany duodena -> vřed
Ochranné faktory:
- Hlen (mucin)
- Prokrvení sliznice
- Sekrety
- Prostaglandiny
- Hormony
Agresivní faktory:
- Kyselina chlorovodíková – zvýšenou produkci způsobuje kofein, čaj a kouření
- Helicobacter pylori – bakterie, která napadá sliznici žaludku
- Žlučové kyseliny – pronikají refluxem z dudodena do žaludku
- Léky – ty které mění stavbu mucinu
- Nitrosaminy
- Stres
Základní projevy – Klinický obraz:
- Střídají se klidové fáze se vzplanutím (remise – vymizení příznaků a projevů onemocnění, nikoliv nemoci samé -> relaps – vzplanutí)
- Žaludeční vřed
- Bolest po jídle
- Pyróza (pálení žáhy), zácpa, únava
- Snížení chuti k jídlu
- Po zvracení úleva
- Malignizace (nezhoubné – > zhoubné)
- Duodenální vřed
- Bolest na lačno
- Pyróza, zácpa, únava
- Zvýšená chuť k jídlu
- Po zvracení není úleva
- Malignizace
Komplikace:
- krvácení – hemateméza (zvracení) natrávené krve, meléna, anémie
- penetrace – postupné pronikaní vředu skrze stěnu žaludku nebo duodena do okolních orgánů
- perforace – nastane pří rychlém pronikání vředu stěnou žaludku
- stenóza pyloru = zúžení vrátníku
- maligní zvrat – transformace
Diagnostika:
Gastroskopie:
- = endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku na prokázání Helicobacter pylori nebo karcinomu žaludku
- příprava nemocného na gastroskopické vyšetření:
- minimálně 6 hodin před nepít a nejíst
- v den vyšetření nekouřit
- nápoje čiré (čaj, minerálka) max 100 ml nejdéle 3 hodiny před
- zeptat se na alergii na léky, závažná onemocnění (epilepsie, cukrovka), jestli používá léky na ředění krve
Sledování nemocného po výkonu:
- monitoring vědomí, dokud nebude pacient plně orientován a při plném vědomí
- pacient nesmí přijímat nic per os minimálně 2 hodiny
- navrácení všech kompenzačních pomůcek pacienta, a to zvláště na zubní náhradu.
- poučit pacienta o možných komplikacích po vyšetření a nutnosti je ihned hlásit lékaři : krvácení sliznice, protržení stěny jícnu
- průkaz Helicobacter pylori
- dechové testy – detekce ureázy z dechu
- průkaz antigenů helicobacter pylori ve stolici
- musí být negativita obou testů
- RTG žaludku metodou dvojícího kontrastu
- Ultrasonografie k vyloučení cholelitiázy (žlučové kameny) = vyšetření ultrazvukem
- Stanovení gastrinu v séru
Terapie:
- Cílem: neutralizovat nebo snížit tvorbu volné kyseliny chlorovodíkové a vymýtit helicobacter pylori
- Režimová:
- Dostatek spánku
- Klid
- Úprava stravy – nesmí kávu, silný čaj, kolu, alkohol, tuky, jíst nekořeněná jídla (koření vyvolává překrvení sliznice a krvácení), nejist mléčné bílkoviny
- Zákaz kouření (prodlužuje hojení)
- Farmakologická:
- Zaměřena na potlačení agresivních a posílení ochranných faktorů
- Antacida (neutralizují žaludeční kyselinu), antiulcerotika (proti vředům)
Ošetřovatelská péče:
- Plánovaná:
- Většinou probíhá formou domácího ošetřování pod dohledem praktického lékaře
- Při vzniku komplikací (krvácení) je hospitalizován na standartním interním nebo chirurgickém oddělení kde je provedena diagnostika a léčba
- Nemocniční:
- Při přijmu sestra uloží pacienta na klidnější pokoj
- Zajistí klid pac je důležitý pro vyléčení
- Udělá příjem a ošetřovatelskou anamnézu
Sestra u pacienta sleduje:
- Vyprazdňování stolice (barva, příměsí, frekvenci, množství, zápach, pravidelnost, charakter)
- Sleduju: pravidelnost, možný výskyt krvácení = meléna = natrávená krev ve stolici, černá dehtovitá stolice, silně zapáchající
- Informuju lékaře, zapíšu do dokumentace, dám podložní mísu, sleduju FF – tt- 36,0–36,9 °C, p–70–80/minutu, tk- 120/80 mmHg a d–16-20/min
- Sleduji: charakter, sílu, lokalizaci, závislost na jídle a na denní době
- Zapíšu do dokumentace a upozorňuji lékaře – VAS, NRS
- doporučím úlevovou polohu
- popř dám naordinované léky
- Nauzea, zvracení:
- sleduju: okolnosti vzniku zvracení, vzhled, množství, zápach, častost
- při vzniku hematemézy = zvracení krve
- volám hned lékaře
- určím, jestli jde o čerstvou nebo natrávenou ( natrávená je tmavá)
- 3.uložím do fowlerova polohy
- na nadbřišek mu položím vak s ledem
- do rukou mu vložím emitní misku a buničinu
- nepodávám nic per os
- všímám si krevních ztrát
- dám PŽK – pro případ že se mu dá infuze nebo transfuze
- sleduju FF a zaznamenávám do dekurzu
- snažím se pacienta zklidnit
- také se někdy zavádí NGS
- FF – TK, P, TT
- Hmotnost pacienta – 2x týdně vážím
- informuji co má jíst a co ne
- doporučuju: libové maso, mléčné výrobky, bramborová jídla, těstoviny, a dusit a vařit jídla – ne smažit a péct, nesmí být ani studené ani horké a ať si to rozdělí do malých porcí
- nedoporučuju: kořeněná jídla, nezralou zeleninu, tučné maso, uzeniny, kafe, alkohol, perlivá voda, a džusy
- musí mít dostatečný odpočinek a spánek
- informovat o nadcházejících vyšetřeních
- ať dodržuje hygienickou péči
- péče o psychický stav nemocného:
- vedeme ho k aktivní spolupráci na léčbě
- poskytneme dostatek informací
- komunikovat
- doporučí možnosti relaxace a uvolnění
- snažit se ho přesvědčit, aby si upravil životní styl – ať má denní režim ne noční
Před propuštěním domů musí být pacient:
- informován o dietě, pravidelném režimu, a správné životosprávě, další kontrole u lékaře (je dispenzarizován), o možném výskytu komplikací, co má nemocný sledovat, jak správně podávat léky a jejich účinky a doporučit lázně
- Problém a řešení:
- Problém: Dyspeptické potíže
- Cíl: aby neměl potíže
- Plán: šetřící dieta 2, jíst častěji a méně, podání léků – Antacida (snižují kyselost žaludečního obsah), prokinetika(normalizují nebo zvyšují a urychlují pohyb trávicího ústrojí), trávicí enzymy (rozkládají veškeré živiny), probiotika (pomáhají při trávení a zpracování potravy)
