📖 Úvod
Tato australská masožravá rostlina je vodní druh s nápadnými, spirálovitě stočenými, často velkými květy purpurově modré až růžové barvy. Květy se elegantně vznášejí nad vodní hladinou na dlouhých stvolech. Pod vodou vytváří jemné, peříčkovité listy a mikroskopické pasti – měchýřky, jimiž loví drobné vodní živočichy. Daří se jí v mělkých, kyselých vodách močálů a rašelinišť. Je ceněna pro svůj neobvyklý vzhled a náročné pěstování.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, trvalka, výška květního stvolu až 1,5 metru, celkový vzhled tvoří ponořená spleť tenkých vláknitých lodyh (stolonů) a z vody vyrůstající, charakteristicky ovíjivý květní stvol, který se pne po okolní vegetaci.
Kořeny: Pravé kořeny zcela chybí, rostlina je ukotvena v substrátu pouze pomocí specializovaných, bezbarvých, kořenům podobných výběžků zvaných rhizoidy, které vyrůstají ze ponořených stonků (stolonů).
Stonek: Stonek je dvojího typu: ponořené, tenké, zelené, vláknité a bohatě větvené stolony nesoucí listy s lapacími měchýřky, a dále vzpřímený, štíhlý, oblý, lysý a až 1,5 m dlouhý květní stvol, který je unikátně levotočivě ovíjivý kolem stonků jiných rostlin pro oporu; přítomnost trnů je vyloučena.
Listy: Listy uspořádané střídavě na ponořených stolonech, jsou přisedlé, mnohonásobně dělené na extrémně jemné, nitkovité (kapilární) úkrojky, světle zelené barvy; venace není zřetelná; část listových úkrojků je přeměněna v drobné, vejčité, masožravé lapací měchýřky (pasti), které mají na vnitřní straně specializované mnohobuněčné žláznaté trávicí trichomy a na vnějším ústí citlivé spouštěcí trichomy.
Květy: Květy mají zářivě žlutou barvu, často s červenohnědými proužky na patře dolního pysku, tvar je souměrný (zygomorfní), dvoupyský s velkým, výrazně trojlaločným dolním pyskem a kuželovitou ostruhou na bázi; květy jsou uspořádány v řídkém, koncovém květenství typu hrozen (obvykle 2-10 květů); doba kvetení v domovině (Austrálie) je od jara do začátku léta (září-leden).
Plody: Plodem je kulovitá tobolka pukající dvěma chlopněmi, barva je po dozrání zelenohnědá až hnědá, tvar je malý, globózní, obklopený vytrvalým kalichem a obsahuje četná drobná semena; dozrává v letním období po odkvětu.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Jedná se o druh endemický pro jihozápadní Austrálii, kde roste v pobřežních oblastech. V Evropě ani v Asii se přirozeně nevyskytuje, a tudíž není v České republice původním druhem ani zavlečeným neofytem, ve volné přírodě zde neroste. Její světové rozšíření je omezeno výhradně na specifické regiony Západní Austrálie.
Stanovištní nároky: Preferuje výhradně zamokřená, bažinatá a rašelinná stanoviště, jako jsou okraje jezer, močály a sezónně zaplavované vřesoviště. Vyžaduje plně osluněné polohy a roste ve stojaté nebo pomalu tekoucí, velmi kyselé a na živiny extrémně chudé vodě, což kompenzuje masožravostí. Její kořenový systém je redukovaný, rostlina volně plave nebo je ukotvena v bahnitém substrátu.
🌺 Využití
Nemá žádné prokázané využití v tradičním ani moderním léčitelství a nejsou sbírány žádné její části pro farmaceutické účely. Není považována za jedlou a v gastronomii se nevyužívá. Rovněž postrádá jakékoliv technické či průmyslové uplatnění. Její hlavní význam spočívá v okrasném pěstování, kde je vysoce ceněna mezi specialisty a sběrateli masožravých rostlin pro své atraktivní žluté květy a unikátní ovíjivý stvol; pěstuje se ve speciálních nádobách s vodou. Ekologický význam tkví v tom, že svými lapacími měchýřky reguluje populace drobných vodních bezobratlých a poskytuje mikrohabitat ve vodním prostředí.
🔬 Obsahové látky
Klíčovými chemickými sloučeninami jsou především trávicí enzymy, jako jsou proteázy, fosfatázy a esterázy, které produkuje ve svých lapacích měchýřcích a které jí umožňují rozkládat a vstřebávat živiny z ulovené kořisti. Kromě toho obsahuje běžné rostlinné metabolity, ale žádné specifické alkaloidy či glykosidy, které by jí propůjčovaly farmakologické nebo toxické vlastnosti, nejsou ve významné míře dokumentovány.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Není považována za jedovatou pro lidi ani pro zvířata, nejsou známy žádné případy otravy, nicméně konzumace se nedoporučuje. Vzhledem k tomu, že v ČR neroste ve volné přírodě, nehrozí zde záměna. V místě svého přirozeného výskytu v Austrálii by mohla být teoreticky zaměněna s jinými druhy bublinatek se žlutými květy, ale je snadno odlišitelná díky svému charakteristickému a pro ni typickému ovíjivému (volubilnímu) květnímu stvolu, který se opírá o okolní vegetaci.
Zákonný status/ochrana: Jelikož se v České republice nevyskytuje, nepožívá zde žádný stupeň zákonné ochrany. Mezinárodně je podle Červeného seznamu IUCN hodnocena jako málo dotčený druh (Least Concern – LC) díky relativně stabilní a rozšířené populaci v jejím australském areálu. Není uvedena v úmluvě CITES.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno „Utricularia“ pochází z latinského slova „utriculus“, což znamená „měchýřek“ nebo „kožená lahvička“ a odkazuje na lapací orgány. Druhové jméno „volubilis“ je latinský výraz pro „ovíjivý“ nebo „popínavý“, což přesně popisuje unikátní adaptaci jejího květního stvolu, který se ovíjí kolem stébel trav a ostřic, aby se dostal nad vodní hladinu a ke slunci. Největší zajímavostí je její sofistikovaná masožravost; její podvodní měchýřky fungují jako aktivní podtlakové pasti, které po podráždění citlivých chloupků bleskově nasají drobnou kořist.
