📖 Úvod
Tato vodní masožravá rostlina je charakteristická svými miniaturními lapacími měchýřky, které používá k chytání drobných vodních organismů. Patří mezi bublinatky a je obvykle zcela ponořená nebo volně plovoucí, bez pravých kořenů. Květy jsou drobné, často žluté nebo fialové, vyrůstají nad vodní hladinu. Vyskytuje se převážně v tropických oblastech. Její jemná stavba je přizpůsobena životu ve vodním prostředí.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina; trvalka; vodní masožravá rostlina, jejíž květní stvol dosahuje výšky 5-20 cm, zatímco vegetativní tělo tvoří spleť ponořených vláken; celkový vzhled je nenápadný, tvořený jemnými, plovoucími či v bahně rostoucími lodyhami s lapacími měchýřky, nad které vyrůstá tenký stvol s květy.
Kořeny: Pravé kořeny chybí, rostlina je v substrátu ukotvena pomocí tenkých, bezbarvých nebo bělavých výběžků zvaných rhizoidy, které plní pouze upevňovací funkci.
Stonek: Tělo rostliny je tvořeno tenkými, plazivými nebo volně plovoucími prýty (stolony), které jsou zelené, větvené a nesou listy s lapacími měchýřky; z nich vyrůstá přímá, jednoduchá nebo jen chudě větvená, tenká a lysá květní lodyha; trny nejsou přítomny.
Listy: Uspořádání listů na ponořených lodyhách je střídavé; listy jsou přisedlé, hluboce dělené na velmi jemné, nitkovité až vlasovité úkrojky, které se dále větví; barva listů je světle zelená až nažloutlá; žilnatina je nezřetelná kvůli redukci listové čepele; na listech a jejich úkrojcích se nacházejí specializované lapací orgány (měchýřky) a na povrchu mohou být přítomny drobné, mnohobuněčné žláznaté trichomy, zejména v oblasti vchodu do měchýřků.
Květy: Barva květů je světle fialová, levandulová až bělavá, se žlutou skvrnou na vypouklém patře dolního pysku; tvar je souměrný (zygomorfní), koruna je dvoupyská s krátkou, kuželovitou ostruhou; květy jsou uspořádány v chudém, řídkém hroznu, který obsahuje 1 až 5 květů; doba kvetení je od června do srpna.
Plody: Typ plodu je kulovitá tobolka, která se otevírá nepravidelným pukáním; barva je v době zralosti hnědá; tvar je kulovitý až široce vejčitý; doba zrání nastává v pozdním létě a na podzim, po odkvětu.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál zahrnuje Ameriku, konkrétně od jihovýchodu USA přes Střední Ameriku a Karibik až po Jižní Ameriku, včetně Brazílie a Argentiny; v České republice se nejedná o původní druh, je to nepůvodní rostlina (neofyt), jejíž výskyt ve volné přírodě není zaznamenán a je pěstována pouze ve specializovaných sbírkách botanických zahrad nebo soukromých pěstitelů.
Stanovištní nároky: Preferuje extrémně mokrá, oligotrofní (na živiny chudá) a kyselá stanoviště, jako jsou okraje tůní, rašeliniště, mokřady, zaplavované savany a mělké vody stojatých vod; jedná se o světlomilnou (heliofilní) a acidofilní vodní či bahenní rostlinu, která vyžaduje trvalé zamokření nebo růst přímo v mělké vodě s kyselou reakcí substrátu.
🌺 Využití
V léčitelství se nevyužívá a nejsou známy žádné významné medicinální účinky; není považována za jedlou a nemá žádné gastronomické využití; technické či průmyslové využití neexistuje; její hlavní význam spočívá v okrasném pěstování, kde je ceněna sběrateli masožravých rostlin pro své jemné květy a pěstuje se ve specializovaných paludáriích, akváriích nebo sklenících, specifické kultivary se běžně nešlechtí; ekologicky přispívá k biodiverzitě mokřadních mikrohabitatů a její lapací měchýřky poskytují úkryt (a zároveň smrtelnou past) pro mikroskopické vodní organismy.
🔬 Obsahové látky
Klíčovými chemickými sloučeninami jsou trávicí enzymy, jako jsou proteázy a fosfatázy, které jsou vylučovány uvnitř lapacích měchýřků a slouží k rozkladu a vstřebávání ulovené kořisti; kromě toho obsahuje běžné rostlinné sekundární metabolity, například fenolické sloučeniny a flavonoidy, které plní obrannou funkci.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Pro lidi ani pro běžná domácí či hospodářská zvířata není jedovatá a nejsou známy žádné případy otravy; záměna je možná s jinými druhy bublinatek s podobnými, niťovitými listy, například s kosmopolitní bublinatkou hrbatou (Utricularia gibba), od které se odlišuje detaily ve stavbě květu, zejména tvarem ostruhy a kresbou na patře; v nekvetoucím stavu je odlišení pro laika téměř nemožné a lze ji zaměnit i za vodní mechy či vláknité řasy.
Zákonný status/ochrana: V České republice nepodléhá žádné zákonné ochraně, protože se zde přirozeně nevyskytuje; v mezinárodním měřítku je podle Červeného seznamu IUCN hodnocena jako málo dotčený druh (LC – Least Concern) díky svému velmi rozsáhlému areálu rozšíření a předpokládané stabilní populaci; není uvedena v úmluvě CITES.
✨ Zajímavosti
České jméno „Bublinatka“ i latinské „Utricularia“ (z latinského utriculus – měchýřek, váček) odkazují na její podzemní či ponořené lapací měchýřky; druhové jméno „trichophylla“ pochází z řečtiny (trichos – vlas, phyllon – list) a popisuje její vlasově tenké, niťovité listy; největší zajímavostí je její masožravost realizovaná pomocí podtlakových pastí, které patří k nejrychlejším a nejsofistikovanějším pohybům v rostlinné říši – po podráždění citlivých chloupků na víčku pasti dojde k jejímu otevření a nasátí kořisti s vodou dovnitř během méně než milisekundy.
