📖 Úvod
Tato vodní masožravá rostlina zaujme svými podvodními pastmi, které efektivně loví drobné bezobratlé. Její jemné, nitkovité stonky se často plazí nebo šplhají po okolní vegetaci ve vlhkých tropických a subtropických oblastech Asie a Austrálie. Vyznačuje se drobnými, obvykle žlutými nebo fialovými květy, které vykvétají nad vodní hladinou nebo substrátem na tenkých stoncích. Její existence závisí na vysoké vlhkosti a dostatku světla.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Životní forma: masožravá bylina; jednoletá, někdy krátce vytrvalá; výška květního stvolu 5-25 cm; habitus tvořený podzemními prýty a tenkým, vzpřímeným, často ovíjivým květním stvolem, celkově nenápadný a jemný vzhled.
Kořeny: Pravé kořeny zcela chybí, jejich funkci přebírají četné, větvené, vláknité podzemní prýty (stolony), které nesou lapací měchýřky a slouží k ukotvení a příjmu živin.
Stonek: Květní stonek (stvol) je vzpřímený, velmi tenký, nitkovitý, lysý a často spirálně ovíjivý kolem okolní vegetace; vegetativní stonky jsou podzemní či v substrátu rostoucí tenké stolony; trny nepřítomny.
Listy: Listy jsou dvojího typu: asimilační listy jsou nečetné, vyrůstají střídavě na stolonech, jsou přisedlé, tvarem jednoduché, čárkovité až obvejčité, s celokrajným okrajem, zelené barvy a s nezřetelnou žilnatinou; druhým typem jsou k lapání kořisti přeměněné listy tvořící drobné, kulovité, stopkaté lapací měchýřky s vnitřními mnohobuněčnými žláznatými trichomy; krycí trichomy na asimilačních listech obvykle chybí (jsou lysé).
Květy: Barva je jasně žlutá, často s červenohnědými žilkami na patře; tvar je souměrný, dvoupyský, s velkým spodním pyskem a výraznou, kuželovitou ostruhou směřující dolů; květy jsou uspořádány v řídkém, několika (2-10) květném květenství typu hrozen na vrcholu stvolu; doba kvetení je především v letních a podzimních měsících.
Plody: Plodem je jednopouzdrá tobolka; barva v době zralosti je hnědá; tvar je kulovitý až široce vejčitý, obsahující mnoho drobných semen; dozrává na podzim po odkvětu.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál je paleotropický a velmi rozsáhlý, zahrnuje subsaharskou Afriku, Madagaskar, Indii, jihovýchodní Asii včetně Číny a Japonska až po Austrálii; v České republice se ve volné přírodě nevyskytuje, není zde ani původní, ani zavlečená jako neofyt, pěstuje se výhradně ve sbírkách specialistů na masožravé rostliny a v botanických zahradách.
Stanovištní nároky: Preferuje otevřená, trvale zamokřená až bažinatá stanoviště, jako jsou vlhké louky, okraje močálů, rašeliniště a prosakující voda na skalách, často roste mezi trávami a ostřicemi, které využívá jako oporu pro své ovíjivé květní stvoly; je výrazně světlomilná a vyžaduje plné slunce a roste na extrémně chudých, kyselých, písčitých nebo rašelinných půdách.
🌺 Využití
Využití v léčitelství není prokázané, ačkoliv některé druhy rodu byly v tradiční asijské medicíně používány jako diuretika, pro tento druh chybí relevantní data; z gastronomického hlediska je nejedlá; nemá žádné technické či průmyslové využití; pěstuje se jako okrasná rostlina ve specializovaných sbírkách masožravých rostlin, v teráriích a paludáriích pro své atraktivní žluté květy a šplhavý růst, specifické kultivary nejsou běžně rozlišovány; ekologický význam spočívá v tom, že pomocí svých pastí loví a reguluje populace mikroskopických organismů v půdě a vodě (prvoci, vířníci) a květy mohou být opylovány drobným hmyzem.
🔬 Obsahové látky
Obsahuje různé sekundární metabolity, jako jsou fenolické sloučeniny a flavonoidy, které mohou mít ochrannou funkci, a v trávicím moku lapacích měchýřků se nacházejí trávicí enzymy, především fosfatázy a proteázy, sloužící k rozkladu ulovené kořisti.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není považována za jedovatou pro lidi ani pro zvířata, neexistují žádné záznamy o otravách; v podmínkách pěstování si ji lze splést s jinými popínavými druhy bublinatek se žlutými květy, od kterých se odlišuje specifickými morfologickými znaky na květu, jako je tvar ostruhy, klenba patra a tvar kališních lístků, což vyžaduje odborné posouzení.
Zákonný status/ochrana: V České republice nemá žádný ochranný status, protože se zde přirozeně nevyskytuje; na mezinárodní úrovni je dle Červeného seznamu IUCN hodnocena jako málo dotčený druh (Least Concern – LC) díky svému extrémně širokému areálu rozšíření a není chráněna úmluvou CITES.
✨ Zajímavosti
Český název „bublinatka“ odkazuje na drobné lapací měchýřky (bublinky) na podzemních orgánech, latinský rodový název „Utricularia“ je odvozen z latinského slova „utriculus“, což znamená „měchýřek“ nebo „kožená lahvička“, a rovněž popisuje tyto pasti; druhové jméno „scandens“ znamená v latině „šplhající“ nebo „pnoucí“ a vystihuje její schopnost ovíjet své tenké květní stvoly kolem okolní vegetace; největší zajímavostí je její masožravost realizovaná pomocí podtlakových pastí, které po podráždění citlivých chloupků aktivně nasají drobnou kořist s vodou během zlomku sekundy, což je jeden z nejrychlejších pohybů v rostlinné říši.
