📖 Úvod
Tato masožravá vodní rostlina obývá stojaté až pomalu tekoucí, na živiny chudé vody. Volně se vznáší nebo je jen volně ukotvena v substrátu. Její stonky nesou jemně dělené listy a četné drobné, vakovité pasti. Tyto pasti aktivně nasávají malé vodní organismy, které následně tráví. Nad hladinu vyčnívají malé, obvykle purpurové květy. Představuje fascinující příklad adaptace na drsné prostředí.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina; trvalka; vodní masožravá rostlina s květními stvoly vysokými 5-20 cm nad hladinou; celkový vzhled tvoří hustá, volně plovoucí nebo v substrátu ukotvená spleť ponořených, nachově zbarvených lodyh a listovitých útvarů.
Kořeny: Pravé kořeny zcela chybí, rostlina je volně plovoucí nebo se v substrátu přichycuje pomocí specializovaných bezlistých prýtů (rhizoidů).
Stonek: Ponořené lodyhy (stolony) jsou tenké, nitkovité, ohebné, bohatě větvené, dlouhé až 1 metr, zelené až purpurové barvy, bez trnů a bez borky.
Listy: Listovité útvary (fyloidy) jsou uspořádány v přeslenech po 5-7; jsou přisedlé; tvar je dlanitě dělený na jemné, niťovité úkrojky; okraj úkrojků je celokrajný; barva je zelená až purpurová; žilnatina je nezřetelná; rostlina nenese typické trichomy, ale některé listové úkrojky jsou přeměněny na vysoce specializované, kulovité lapací měchýřky (pasti) s citlivými chlupy na záklopce pro lov drobné kořisti.
Květy: Barva je fialová až nachová se žlutou skvrnou na spodním pysku; tvar je souměrný, dvoupyský s výraznou ostruhou; květy jsou uspořádány jednotlivě nebo po 2-4 v řídkém hroznu na vzpřímeném stvolu; doba kvetení je od června do září.
Plody: Typ plodu je kulovitá dvoupouzdrá tobolka; barva je v zralosti hnědavá; tvar je kulovitý až mírně vejčitý, o průměru 2-3 mm; doba zrání je v pozdním létě a na podzim.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Tato rostlina má svůj původní areál v Severní a Střední Americe, konkrétně se vyskytuje ve východní části USA, jihovýchodní Kanadě a v některých oblastech Karibiku, jako je Kuba, a ve Střední Americe (např. Belize); v Evropě ani Asii není původní. V České republice se ve volné přírodě vůbec nevyskytuje, jedná se tedy o nepůvodní druh, který zde není evidován jako neofyt, jelikož zde nezplaňuje.
Stanovištní nároky: Jedná se o čistě vodní (akvatickou) masožravou rostlinu, která preferuje stojaté nebo velmi pomalu tekoucí, kyselé, a na živiny extrémně chudé (oligotrofní až dystrofní) vody, jako jsou rašelinná jezírka, tůně, slepá ramena řek, bažiny a okraje jezer. Je světlomilná, ale toleruje i mírný polostín. Jako volně plovoucí druh není vázána na specifický typ půdy či substrátu, ale prosperuje ve vodě s nízkým obsahem minerálů a vápníku.
🌺 Využití
Její hlavní a prakticky jediné využití je v okrasném pěstování, kde je vyhledávanou a ceněnou rostlinou mezi sběrateli masožravých rostlin pro její atraktivní purpurové květy a zajímavý růst; pěstuje se v akváriích, paludáriích a zahradních jezírkách s měkkou, kyselou vodou, přičemž specifické kultivary nejsou běžně rozlišovány. Nemá žádné známé využití v léčitelství, gastronomii (není jedlá) ani v průmyslu. Ekologický význam spočívá v tom, že její husté podvodní porosty poskytují úkryt pro vodní bezobratlé a rybí potěr a zároveň se podílí na kontrole populací mikroorganismů, které loví.
🔬 Obsahové látky
Klíčovými obsaženými látkami jsou trávicí enzymy, jako jsou proteázy, fosfatázy a esterázy, které jsou sekretovány uvnitř lapacích měchýřků a slouží k rychlému rozkladu a vstřebávání živin z ulovené kořisti (prvoků, vířníků, drobných korýšů). Kromě toho obsahuje standardní fotosyntetické pigmenty (chlorofyly, karotenoidy) a běžné rostlinné metabolity; nejsou známy žádné specifické toxické či farmakologicky významné sekundární metabolity.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není považována za jedovatou pro lidi ani pro domácí zvířata a nejsou známy žádné případy otravy. Vzhledem k tomu, že se v české přírodě nevyskytuje, je možnost záměny ve volné přírodě ČR nulová. V jejím přirozeném areálu by mohla být zaměněna s jinými druhy bublinatek, od nichž se však odlišuje charakteristickými fialovými květy (většina ostatních severoamerických druhů má květy žluté) a unikátním přeslenitým uspořádáním listových úkrojků. Od jiných ponořených rostlin s jemně dělenými listy (např. rodů Ceratophyllum nebo Myriophyllum) se bezpečně odliší přítomností malých, viditelných lapacích měchýřků.
Zákonný status/ochrana: Jelikož se v České republice nevyskytuje, není zde zahrnuta v žádné kategorii ochrany a nevztahuje se na ni zákonná ochrana. V mezinárodním měřítku je podle Červeného seznamu IUCN hodnocena jako málo dotčený druh (LC – Least Concern) díky svému širokému areálu rozšíření a předpokládané velké a stabilní populaci. Není uvedena na seznamech CITES.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno pochází z latinského slova „utriculus“, což znamená „malý vak“ nebo „měchýřek“, a přesně popisuje lapací orgány typické pro tento rod. Druhové jméno „purpurea“ je latinský výraz pro „purpurová“ a odkazuje na nápadnou barvu květů. Unikátní zajímavostí tohoto druhu je forma mutualismu či „pěstování kořisti“: starší, již nefunkční části rostliny jsou kolonizovány nárosty řas a sinic (perifyton), které slouží jako potrava pro drobné živočichy (zooplankton), a ti jsou následně lapáni mladými, aktivními měchýřky na novějších částech rostliny. Tento druh si tak aktivně vytváří a udržuje vlastní potravní řetězec.
