📖 Úvod
Tato masožravá rostlina patří do rodu bublinatek a je známá svými jedinečnými listy. Vytváří dva typy listů: jedny jsou ponořené a nesou lapací měchýřky, zatímto druhé plavou na hladině a mají charakteristický štítovitý tvar. Loví drobné vodní organismy pomocí rychlých pastí. Roste v tropických a subtropických oblastech, často v mělkých vodách, bažinách a mokřadech. Je ceněna pro svůj neobvyklý vzhled a způsob života.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, vytrvalá masožravá rostlina; výška kvetoucího stvolu 5-30 cm; habitus tvořený přízemní růžicí unikátních štítnatých listů a tenkým, vzpřímeným květním stvolem; celkový vzhled je drobný, jemný a nenápadný, kromě období kvetení.
Kořeny: Pravý kořenový systém chybí, rostlina je v substrátu ukotvena pomocí vláknitých, kořenům podobných výběžků (rhizoidů), které vyrůstají z podzemních stonků.
Stonek: Vytváří tenké, větvené, vláknité podzemní stonky (šlahouny), z nichž vyrůstají listy a lapací měchýřky; květonosný stonek (stvol) je vzpřímený, nevětvený, velmi tenký, lysý a bez trnů.
Listy: Listy jsou uspořádány v přízemní růžici; jsou dlouze řapíkaté; čepel je výrazně štítnatá (peltátní), okrouhlá až ledvinitá; okraj je celokrajný; barva je svěže zelená; žilnatina je paprsčitá; trichomy na povrchu chybí (listy jsou lysé), avšak pod zemí se nacházejí modifikované, nitkovité listy s lapacími měchýřky a žláznatými trichomy.
Květy: Květy jsou světle fialové, šeříkové až bělavé se žlutou skvrnou na patře spodního pysku; tvar je souměrný, dvoupyský s výraznou kuželovitou ostruhou; uspořádány jsou v řídkém koncovém hroznu na vrcholu stvolu; kvete obvykle v období dešťů.
Plody: Plodem je kulovitá tobolka; barva po dozrání je hnědá; tvar je kulovitý až vejčitý; zraje několik týdnů po odkvětu a obsahuje mnoho drobných semen.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál je pantropický, zahrnuje rozsáhlé oblasti v tropické a subtropické Africe, na Madagaskaru, ve Střední a Jižní Americe (od Mexika po Brazílii a Bolívii) a také v Indii; v České republice není původní, je to nepůvodní druh, který se ve volné přírodě nevyskytuje a je pěstován pouze ve specializovaných sbírkách.
Stanovištní nároky: Preferuje trvale vlhké až podmáčené, na živiny velmi chudé a kyselé substráty, jako jsou rašelinné půdy, vlhký písek nebo podmáčené okraje skal; roste na plně osluněných stanovištích v nížinných savanách, na prameništích a v mokřinách, jedná se tedy o světlomilnou a extrémně vlhkomilnou rostlinu.
🌺 Využití
V tradičním léčitelství nemá žádné významné ani zdokumentované využití a není považována za jedlou, v gastronomii se tedy nevyužívá; nemá žádné technické ani průmyslové uplatnění; pěstuje se výjimečně sběrateli masožravých rostlin pro své dekorativní, štítovité listy a drobné, světle fialové až bílé květy, ale neexistují specifické komerční kultivary; v přirozeném prostředí hraje ekologickou roli v regulaci populací drobných půdních a vodních mikroorganismů (prvoků, vířníků), kterými se živí.
🔬 Obsahové látky
Obsahuje především trávicí enzymy ve svých lapacích měchýřcích, jako jsou proteázy, esterázy a fosfatázy, které slouží k rozkladu ulovené kořisti a vstřebávání živin; dále obsahuje běžné rostlinné metabolity jako flavonoidy a fenolické kyseliny, ale specifické účinné látky definující její další vlastnosti nejsou podrobně prozkoumány.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Není považována za jedovatou pro lidi ani pro zvířata a nejsou známy žádné případy otravy; vzhledem k absenci ve volné přírodě ČR nehrozí záměna s žádným domácím druhem, v tropických oblastech ji lze zaměnit s jinými drobnými druhy bublinatek, ale je dobře rozpoznatelná podle svých charakteristických štítovitých (peltátních) listů na dlouhých řapících, které jsou mezi pozemními druhy rodu unikátní.
Zákonný status/ochrana: V České republice není chráněna zákonem, jelikož se zde přirozeně nevyskytuje; podle mezinárodního Červeného seznamu IUCN je hodnocena jako málo dotčený druh (kategorie LC – Least Concern) díky svému velmi rozsáhlému areálu rozšíření a předpokládané stabilní populaci.
✨ Zajímavosti
České jméno „bublinatka“ odkazuje na lapací měchýřky podobné bublinkám; latinské rodové jméno „Utricularia“ pochází z latinského slova „utriculus“, což znamená „měchýřek“, a přesně popisuje lapací orgány; druhové jméno „pubescens“ znamená „pýřitý“ a vztahuje se k jemným chloupkům na některých částech rostliny, typicky na květním stvolu; jedná se o masožravou rostlinu, která svou kořist v půdním substrátu lapá do podzemních měchýřků pomocí aktivního podtlakového mechanismu, přičemž nasátí kořisti patří k nejrychlejším pohybům v rostlinné říši; její nadzemní listy jsou velmi unikátní, okrouhlé, štítovité a připomínají drobné houby nebo deštníčky.
