📖 Úvod
Tato drobná masožravá rostlina zaujme svými překrásnými květy, které se obvykle pyšní růžovými až purpurovými odstíny a jsou poměrně velké v porovnání s celkovou velikostí rostlinky. Tvoří malé růžice listů a využívá podzemní měchýřky k lapání mikroskopických živočichů. Přirozeně roste ve vlhkém prostředí horských oblastí, často v mechu nebo na skalách. Je ceněná sběrateli pro svou vzácnost a estetickou hodnotu, vyžaduje specifické podmínky pro pěstování.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Drobná masožravá bylina, vytrvalá, s výškou květního stvolu 5-15 cm, vegetativní části tvoří nízké, husté polštáře či přízemní růžice listů na povrchu substrátu, celkovým vzhledem připomíná drobný mech s vyrůstajícími květy.
Kořeny: Kořenový systém zcela chybí, rostlina je ukotvena v substrátu pomocí četných, jednoduchých či větvených vláknitých výběžků zvaných rhizoidy, a vegetativně se šíří pomocí tenkých, plazivých, podzemních i povrchových výběžků, stolonů, na nichž vyrůstají listy a lapací měchýřky.
Stonek: Stonek je redukován na podzemní a povrchové, plazivé, nitkovité a větvené stolony; nadzemní část tvoří pouze vzpřímený, jednoduchý, tenký, oblý, lysý a často načervenalý květní stvol (lodyha), bez trnů a borky.
Listy: Listy asimilační vyrůstají v přízemní růžici nebo jednotlivě podél stolonů, jsou krátce řapíkaté, s čepelí lopatkovitého až obvejčitého tvaru, s celokrajným okrajem, světle zelené barvy a s nezřetelnou jednoduchou žilnatinou; na povrchu mohou být přítomny drobné mnohobuněčné žláznaté trichomy produkující sliz; nejdůležitější jsou však podzemní, vysoce modifikované listy přeměněné v drobné (cca 1 mm) kulovité lapací měchýřky s postranními ústí a mechanismem aktivního sání kořisti.
Květy: Květy jsou světle fialové až levandulové se žlutou skvrnou na patře dolního pysku, souměrné (zygomorfní), dvoupyské s klenutým patrem a výraznou, kuželovitou, na konci tupou ostruhou na bázi dolního pysku, uspořádány v chudém, koncovém hroznu, který nese 1 až 5 květů na vrcholu stvolu; doba kvetení je od srpna do října.
Plody: Plodem je jednopouzdrá, kulovitá až vejčitá tobolka, která se otevírá štěrbinami, za zralosti je hnědá a obsahuje četná, velmi drobná, vejčitá semena; dozrává na podzim po odkvětu.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Jedná se o druh, jehož původní areál je extrémně omezený, je to endemit pohoří Mangšan (Mangshan) v provincii Chu-nan v Číně, Asie. V České republice ani v Evropě není původní, není zde ani považována za zavlečený neofyt, jelikož se ve volné přírodě nevyskytuje. Její světové rozšíření je limitováno pouze na typovou lokalitu, kde roste na několika málo místech, což ji činí velmi vzácnou.
Stanovištní nároky: Preferuje velmi specifické stanoviště, roste jako terestrická nebo litofytická rostlina na trvale vlhkých, mechem porostlých skalách nebo v tenké vrstvě kyselé, na živiny chudé půdy v jejich štěrbinách, často v blízkosti potoků a vodopádů. Vyžaduje polostín až stín, přímé slunce nesnáší dobře. Klíčová je pro ni vysoká vzdušná i půdní vlhkost a stabilní, chladnější podmínky horských lesů v nadmořské výšce kolem 1200 m.
🌺 Využití
Nemá žádné známé využití v léčitelství, gastronomii ani v průmyslu, jelikož není jedlá a neprodukuje žádné využitelné suroviny. Její hlavní význam je v okrasném pěstování, kde je vysoce ceněna specializovanými pěstiteli a sběrateli masožravých rostlin pro své atraktivní květy a vzácnost; pěstuje se výhradně v umělých podmínkách, jako jsou vitríny a terária. Ekologický význam spočívá v její masožravosti, kdy pomocí podzemních lapacích měchýřků loví drobné půdní mikroorganismy a podílí se tak na regulaci jejich populace ve svém mikrobiotopu.
🔬 Obsahové látky
Klíčovými obsaženými látkami jsou především trávicí enzymy, jako jsou proteázy, fosfatázy a esterázy, které produkuje ve svých lapacích měchýřcích a které jí umožňují rozkládat a vstřebávat živiny z ulovené kořisti, především dusík a fosfor. Nejsou známy žádné specifické alkaloidy či jiné sekundární metabolity, které by byly významné pro farmaceutické nebo jiné využití.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není považována za jedovatou pro lidi ani pro zvířata, její masožravý mechanismus je mikroskopický a zcela neškodný pro obratlovce. Záměna je možná především pro odborníky s jinými drobnými, terestricky rostoucími druhy stejného rodu z Asie, zejména pokud rostlina nekvete. Odlišit je lze spolehlivě na základě specifické morfologie květu, zejména tvaru a barvy korunních lístků a ostruhy, a také podle tvaru listů a rhizoidů.
Zákonný status/ochrana: V Červené knize ohrožených druhů IUCN je zařazena do kategorie Ohrožený (Endangered – EN), a to z důvodu svého extrémně malého areálu rozšíření (méně než 500 km²), fragmentace populací a pokračujícího poklesu kvality stanovišť vlivem lidské činnosti. V České republice zákonem chráněná není, jelikož se zde nevyskytuje. Není uvedena ani v úmluvě CITES.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno pochází z latinského slova „utriculus“, což znamená „měchýřek“ nebo „kožená lahvička“, a odkazuje na charakteristické lapací orgány. Druhové jméno „mangshanensis“ jednoznačně odkazuje na místo jejího objevu, pohoří Mangšan. Zvláštní adaptací je její podzemní masožravost, kdy pomocí důmyslných měchýřků s podtlakem aktivně loví kořist; při podráždění spouštěcích chloupků se otevře záklopka a kořist je bleskově nasáta dovnitř. Byla vědecky popsána teprve v roce 2007.
