Bublinatka (Utricularia helix)

🌿
Bublinatka
Utricularia helix
Lentibulariaceae

📖 Úvod

Tato masožravá vodní rostlina je fascinující zástupce. Její podvodní orgány nesou drobné lapací měchýřky ve tvaru spirály, které slouží k chytání drobného planktonu. Vytváří plovoucí porosty nebo roste ponořená ve sladkých vodách. Květy má žluté a nápadné. Pochází z tropických oblastí Austrálie a Nové Guineje. Je oblíbená mezi pěstiteli masožravých rostlin pro svůj unikátní vzhled a mechanismus lovu.

🌱 Botanická charakteristika

Růstová forma: Masožravá trvalá bylina; výška květního stvolu 10-20 cm; nemá korunu, tvoří přízemní síť vláknitých výběžků (stolony) v substrátu; celkový vzhled je nenápadný, s výjimkou vzpřímeného, spirálovitě stočeného květního stvolu, který nese květy.

Kořeny: Pravé kořeny zcela chybí, rostlina je ukotvena v substrátu pomocí vláknitých, kořenům podobných výběžků zvaných rhizoidy, které vyrůstají ze specializovaných podzemních či ponořených prýtů (stolonů).

Stonek: Stonek je přeměněn na vodorovně rostoucí, větvené, vláknité výběžky (stolony) nesoucí listy a lapací měchýřky; nadzemní část tvoří pouze bezlistý, velmi tenký, drátovitý, spirálovitě či šroubovitě stočený květní stvol (odtud název „helix„), který je lysý a bez trnů.

Listy: Uspořádání listů je střídavé podél stolonů; jsou přisedlé a extrémně redukované, nejčastěji jednoduché, čárkovitého až vláknitého tvaru; jejich okraj je celokrajný; barva je světle zelená až průsvitná; žilnatina je nezřetelná kvůli redukci listové čepele; nejdůležitější součástí jsou přeměněné listové úkrojky tvořící podtlakové lapací měchýřky s víčkem, které jsou opatřeny mnohobuněčnými žlaznatými trichomy produkujícími trávicí enzymy a sliz.

Květy: Barva je fialová až levandulová s výraznou žlutou či bělavou skvrnou na patře spodního pysku; květ je souměrný (zygomorfní), dvoupyský s výraznou ostruhou; květy jsou uspořádány v řídkém, několikačetném květenství typu hrozen na vrcholu stvolu; doba kvetení závisí na lokalitě, obvykle v období dešťů.

Plody: Typ plodu je kulovitá až vejčitá tobolka; barva je v době zralosti hnědá; tvar je globózní; doba zrání nastává několik týdnů po odkvětu, tobolka se otevírá štěrbinami a uvolňuje velmi drobná semena.

🌍 Výskyt a stanoviště

Přírodní rozšíření: Původní areál zahrnuje rozsáhlé oblasti Eurasie a Severní Ameriky, je tedy cirkumboreální; v České republice se jedná o původní druh, nikoliv o neofyt. Ve světě je rod rozšířen téměř kosmopolitně, avšak tento typ se vyskytuje především v mírném pásmu severní polokoule. V ČR roste roztroušeně až vzácně, především v oblastech s vhodnými vodními a rašelinnými biotopy jako jsou Třeboňsko, Polabí, Poodří a mokřady severních Čech, kde její populace slábnou v důsledku eutrofizace a zániku vhodných lokalit.

Stanovištní nároky: Jedná se o masožravou vodní nebo bahenní rostlinu, která preferuje stojaté nebo pomalu tekoucí, čisté a živinami chudé (oligotrofní až dystrofní) vody; typicky roste v tůních, rybnících, slepých ramenech řek, rašeliništích a zatopených pískovnách. Vyžaduje kyselou až neutrální vodu a je velice citlivá na znečištění a přebytek živin, zejména dusíku a fosforu. Je výrazně světlomilná a jako volně plovoucí vodní rostlina je plně vázaná na vodní prostředí a trvalé zamokření, přičemž nesnáší konkurenci silnějších, rychle rostoucích vodních rostlin.

🌺 Využití

V lidovém léčitelství nemá žádné významné využití, historicky se mohla ojediněle používat v obkladech na rány pro své údajné antiseptické vlastnosti, ale sběr ani moderní využití nejsou známy. Není jedlá a v gastronomii se nijak nevyužívá, stejně jako neexistuje její technické či průmyslové využití. Pěstuje se jako okrasná rostlina v zahradních jezírkách, paludáriích a specializovaných sbírkách masožravých rostlin, kde je ceněna pro své žluté květy a unikátní lapací měchýřky; specifické kultivary se běžně nešlechtí. Ekologický význam je značný, poskytuje úkryt pro vodní bezobratlé a potěr ryb, ačkoliv sama tyto drobné živočichy aktivně loví, čímž přispívá k regulaci jejich populací; květy jsou opylovány hmyzem, ale pro včelařství nemá význam.

🔬 Obsahové látky

Obsahuje především trávicí enzymy (esterázy, fosfatázy, proteázy) ve svých lapacích měchýřcích, které slouží k rozkladu ulovené kořisti a vstřebávání živin. Dále obsahuje běžné rostlinné fenolické sloučeniny, flavonoidy (např. luteolin) a karotenoidy, které zodpovídají za žluté zbarvení květů, ale žádné specifické farmakologicky významné nebo toxické alkaloidy či glykosidy nejsou v relevantním množství přítomny.

☠️ Toxicita a status

Toxicita: Rostlina není považována za jedovatou pro lidi ani pro domácí zvířata a nejsou známy žádné případy otravy. Ve sterilním stavu (bez květů) je možné ji zaměnit s jinými ponořenými vodními rostlinami s jemně dělenými listy, jako je růžkatec (Ceratophyllum), který má listy tužší, křehké a vidličnatě větvené, nebo stolístek (Myriophyllum), jehož listy jsou uspořádány v přeslenech. Klíčovým a nezaměnitelným rozlišovacím znakem jsou však vždy přítomné drobné, průsvitné lapací měchýřky na listových úkrojcích, které žádné jiné podobné vodní rostliny nemají.

Zákonný status/ochrana: V České republice patří většina druhů tohoto rodu mezi zvláště chráněné druhy rostlin, často v kategoriích ohrožený (C3) nebo silně ohrožený (C2) druh podle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR. Důvodem je především úbytek vhodných, čistých a nezarostlých vodních ploch vlivem znečištění a sukcesních změn. Na mezinárodní úrovni není obvykle chráněna v rámci CITES, ale její biotopy jsou často předmětem ochrany v rámci evropské sítě Natura 2000.

✨ Zajímavosti

Latinské jméno Utricularia je odvozeno od latinského slova „utriculus“, což znamená „měchýřek“ nebo „kožený vak“, a odkazuje na charakteristické lapací měchýřky, přičemž české jméno „bublinatka“ má stejný významový základ. Největší zajímavostí je její masožravost a mechanismus lovu; jedná se o rostlinu s nejrychlejším známým pohybem v rostlinné říši, kdy podtlakem aktivně nasává drobnou kořist (prvoky, vířníky, drobné korýše) do svých měchýřků během milisekund. K přezimování vytváří specializované zimní pupeny, takzvané turiony, které jsou hustě nahloučenými listy, klesají na dno vodní nádrže a na jaře z nich vyrůstá nová rostlina.

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.