📖 Úvod
Beta trojana* je kriticky ohrožený druh divoké řepy, který je endemitem vyskytujícím se pouze v malé oblasti v Turecku, poblíž starověké Tróje. Tato dvouletá bylina je blízkým příbuzným pěstované řepy, jako je řepa cukrová a červená. Pro šlechtitele představuje nesmírně cenný genetický zdroj, protože může nést geny pro odolnost vůči chorobám a nepříznivým podmínkám. Její ochrana je klíčová pro zachování biodiverzity a budoucí zemědělství.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, vytrvalá (někdy dvouletá), výška 50-150 cm, habitus vzpřímený a bohatě větvený zejména v horní části, tvořící robustní, rozkladitou rostlinu.
Kořeny: Hlavní kořenový systém s mohutným, hluboko sahajícím, často ztloustlým a dřevnatějícím kůlovým kořenem, který slouží jako zásobní orgán.
Stonek: Vzpřímená, silná, rýhovaná nebo hranatá lodyha, v horní polovině silně větvená, lysá nebo řídce chlupatá, často s načervenalým nádechem, bez trnů.
Listy: Uspořádání střídavé; přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, lodyžní listy se směrem vzhůru zmenšují a stávají se krátce řapíkatými až přisedlými; tvar přízemních listů je široce vejčitý až trojúhelníkovitý s uťatou či srdčitou bází, lodyžní listy jsou menší, kosočtverečné až kopinaté; okraj je celokrajný nebo lehce zvlněný; barva je svěže až tmavě zelená, lesklá; žilnatina je zpeřená; přítomny mohou být řídké, jednobuněčné krycí trichomy, ale často jsou listy téměř lysé.
Květy: Barva zelenavá až nažloutlá; květy jsou malé, oboupohlavné, s pětičetným okvětím, přisedlé; uspořádané po 1-4 v hustých klubíčkách, která tvoří rozvětvené, koncové latovité nebo klasovité květenství (lichoklas); doba kvetení je od května do července.
Plody: Typ plodu je nažka obalená ztvrdlým okvětím, plody jsou srostlé do tvrdého, dřevnatého plodenství zvaného klubíčko; barva je v době zralosti hnědá až šedohnědá; tvar je nepravidelně kulovitý až hranatý; doba zrání je od července do září.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původním areálem je Asie, konkrétně se jedná o velmi úzce rozšířený druh, který je endemitem severozápadního Turecka v oblasti starověké Tróje. Ve světě se vyskytuje pouze v této malé oblasti. V České republice se ve volné přírodě nevyskytuje, není zde ani původní, ani zavlečená jako neofyt.
Stanovištní nároky: Preferuje otevřená, člověkem narušená stanoviště, jako jsou okraje polí, úhory, okraje cest a rumiště. Roste na půdách, které jsou obvykle neutrální až mírně zásadité a dobře propustné. Jedná se o světlomilnou rostlinu, která nesnáší zastínění a vyžaduje plné slunce. Co se týče vlhkosti, preferuje spíše sušší až mírně vlhké podmínky, typické pro středomořskou oblast.
🌺 Využití
Hlavní význam spočívá v tom, že je to divoký příbuzný kulturní řepy („Beta vulgaris“) a představuje tak nesmírně cenný genetický zdroj pro šlechtění nových odrůd cukrovky, krmné řepy a červené řepy, zejména pro přenos genů odolnosti vůči chorobám a suchu. Přímé využití v léčitelství, gastronomii nebo jako okrasná rostlina není známo, ačkoliv by teoreticky byly její části jedlé podobně jako u jiných divokých řep. V jejím přirozeném areálu slouží jako potrava pro místní býložravce a hmyz.
🔬 Obsahové látky
Jako ostatní zástupci rodu řepa obsahuje betalainové pigmenty (zejména betacyaniny a betaxanthiny), které jsou zodpovědné za zbarvení kořenů a dalších částí u příbuzných druhů. Dále obsahuje saponiny, flavonoidy, fenolické kyseliny a v listech také nezanedbatelné množství kyseliny šťavelové.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není považována za jedovatou pro lidi ani pro zvířata. Listy však obsahují kyselinu šťavelovou, takže konzumace velkého množství by mohla být problematická pro jedince s náchylností k tvorbě ledvinových kamenů. V oblasti svého přirozeného výskytu je možná záměna s jinými divokými druhy řep, například s řepou přímořskou („Beta vulgaris“ subsp. „maritima“), od které se liší jemnými morfologickými znaky na květech a plodech, což vyžaduje odborné botanické znalosti. V České republice záměna nehrozí, protože zde neroste.
Zákonný status/ochrana: V České republice není chráněna, protože se zde nevyskytuje. Na mezinárodní úrovni je však zařazena na Červený seznam ohrožených druhů IUCN v kategorii „Endangered“ (EN) – Ohrožený. Důvodem je její velmi malý areál rozšíření a ohrožení stanovišť v důsledku zemědělských aktivit a urbanizace. Není chráněna úmluvou CITES.
✨ Zajímavosti
Druhové jméno „trojana“ odkazuje na místo jejího původního a jediného výskytu, kterým je historická krajina Troas v severozápadním Turecku, známá díky starověkému městu Trója. Největší zajímavostí je její klíčový význam pro globální potravinovou bezpečnost jako divokého příbuzného kulturní řepy, který je kriticky ohrožen. Její genofond je předmětem intenzivního zájmu a je uchováván v genových bankách po celém světě jako pojistka pro budoucí šlechtění řepy odolné vůči změnám klimatu a novým chorobám.
