📖 Úvod
Tato mimořádně vzácná, geofytická rostlina je endemitem malé oblasti Pyrenejí. Vyznačuje se dlouhověkostí a jedinečnou strategií šíření semen, při níž se dceřiné hlízy vyvíjejí přímo na kořenech poblíž mateřské rostliny. Její růstový cyklus je adaptován na horské prostředí. Kvete drobnými květy a je kriticky ohrožena, což podtrhuje její ekologickou zranitelnost a význam pro biodiverzitu. Ochranářské úsilí je klíčové pro její přežití.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Vytrvalá bylina (geofyt), jejíž tenké, popínavé či poléhavé stonky dosahují délky 10-50 cm; jedná se o drobnou, jemnou liánu přizpůsobenou růstu ve skalních štěrbinách, která netvoří korunu.
Kořeny: Kořenový systém je tvořen jednou velkou, nepravidelně kulovitou až diskovitou podzemní zásobní hlízou, která roste extrémně pomalu (méně než 1 mm za rok) a může dosáhnout stáří stovek let.
Stonek: Stonek je bylinná, tenká, zelená, lysá, jednoletá a ovíjivá lodyha, která každoročně vyrůstá z vytrvalé hlízy a na podzim odumírá; je zcela bez trnů či ostnů.
Listy: Listy jsou uspořádány střídavě, jsou dlouze řapíkaté, s čepelí široce srdčitého tvaru se zašpičatělým vrcholem, mají celistvý okraj, jsou svěže zelené a na líci lesklé, s výraznou dlanitě-obloukovitou žilnatinou s 5-7 hlavními žilkami a jsou zcela lysé, tedy bez přítomnosti jakýchkoliv trichomů.
Květy: Květy jsou drobné, jednopohlavné, nenápadné, zelenožluté barvy s šestičetným okvětím; rostlina je dvoudomá, přičemž samčí květy jsou uspořádány v krátkých úžlabních hroznech a samičí květy vyrůstají jednotlivě nebo po dvou; doba kvetení je od května do července.
Plody: Plodem je převislá, trojpouzdrá tobolka s třemi velkými, blanitými křídly, která je v nezralosti zelená a ve zralosti hnědá a papírovitá; obsahuje plochá, okřídlená semena a dozrává od pozdního léta do podzimu.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původním areálem je Evropa, konkrétně se jedná o extrémně vzácný stenoendemit, jehož jediná známá lokalita na světě se nachází v soutěsce Congost de Sopeira v Pyrenejích, v provincii Lleida ve Španělsku. V České republice se v přírodě nevyskytuje, není tedy ani původní, ani zavlečená. Její celosvětové rozšíření je omezeno na plochu menší než jeden kilometr čtvereční.
Stanovištní nároky: Jde o typickou chasmickou rostlinu, která roste výhradně ve štěrbinách a na převisech vertikálních vápencových skal, což ji chrání před konkurencí a býložravci. Preferuje stinná až polostinná stanoviště se severní expozicí a vyšší vzdušnou vlhkostí. Je vápnomilná (kalcifilní) a roste v minimálním množství skeletovité půdy nahromaděné ve skalních puklinách.
🌺 Využití
Vzhledem ke své extrémní vzácnosti a přísné ochraně nemá absolutně žádné praktické využití, ať už v léčitelství, gastronomii nebo průmyslu. Jako okrasná rostlina se nepěstuje, s výjimkou několika botanických zahrad pro záchranné účely; žádné kultivary neexistují. Její ekologický význam spočívá v její jedinečnosti a je příkladem specializovaného vztahu, neboť jejím opylovačem je výhradně samotářská včela druhu Hoplitis adunca.
🔬 Obsahové látky
Jako zástupce čeledi smldincovitých (Dioscoreaceae) se předpokládá, že její hlízy obsahují steroidní saponiny, podobně jako u jiných zástupců tohoto rodu, například diosgenin, ačkoliv specifické analýzy jsou kvůli její vzácnosti omezené.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina je považována za nejedlou a potenciálně jedovatou kvůli předpokládanému obsahu saponinů v hlíze, které mohou být po požití toxické. Příznaky otravy nebyly popsány, protože se nekonzumuje. Možnost záměny v přírodě je prakticky nulová, jelikož se vyskytuje na jediném, geograficky izolovaném a velmi specifickém stanovišti na světě, kde žádná podobná rostlina neroste. V České republice záměna nehrozí.
Zákonný status/ochrana: Jedná se o jednu z nejohroženějších rostlin Evropy. Je zařazena na Červený seznam IUCN v kategorii Kriticky ohrožený (CR). Je chráněna mezinárodními úmluvami, zejména je uvedena v přílohách II a IV Směrnice o stanovištích EU, což vyžaduje přísnou ochranu jejího druhu i biotopu. V České republice zákonem chráněna není, protože se zde nevyskytuje.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno Borderea odkazuje na francouzského pyrenejského botanika Henryho-Charlese Bordèra. Druhové jméno chouardii je poctou francouzskému botanikovi Pierru Chouardovi, který druh znovuobjevil v roce 1951 poté, co byl považován za vyhynulý. Je považována za třetihorní relikt, tedy „živoucí fosilii“, která přežila z teplejšího období. Je výjimečná svou extrémní dlouhověkostí, jednotlivé rostliny se mohou dožívat více než 300 let, což je u byliny raritní. Je dvoudomá, s výraznou převahou samčích jedinců, což komplikuje její přirozenou reprodukci.
