📖 Úvod
Tato drobná bylina je vzácný endemit karpatské oblasti, typický pro slunné, vápencové skalní sutě a svahy. Vytváří přízemní růžici listů a drobné bílé květy. Jedná se o kriticky ohrožený a zákonem chráněný druh, jehož jedinečné ekologické nároky z něj činí cennou rektní rostlinu. Jeho přežití je klíčové pro zachování specifické biodiverzity regionu, kde se vyvinula jeho specializovaná nika.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, trvalka (hemikryptofyt), vysoká 5-20 cm, netvoří korunu, vytváří husté, polštářovité, často namodrale ojíněné trsy s přízemními listovými růžicemi a přímými květonosnými lodyhami, celkově působící jako nízká, kompaktní, šedozelená rostlina.
Kořeny: Hlavní, kůlovitý kořen, který přechází ve vícehlavý, dřevnatějící oddenek, ze kterého vyrůstají četné listové růžice.
Stonek: Lodyha je přímá nebo na bázi vystoupavá, oblá, jednoduchá nebo jen chudě větvená v horní části, lysá, často nafialověle naběhlá a olistěná především ve spodní polovině, bez přítomnosti jakýchkoliv trnů.
Listy: Listy jsou uspořádány v přízemní růžici a na lodyze střídavě; přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, zatímco lodyžní jsou přisedlé a výrazně srdčitou bází objímavé; tvar přízemních listů je vejčitý až okrouhlý, lodyžních pak vejčitě kopinatý; okraj listů je celokrajný nebo jen velmi nezřetelně vroubkovaný; barva je charakteristicky šedozelená až namodralá, listy jsou sivě ojíněné; žilnatina je zpeřená, ale málo výrazná; povrch je zcela lysý, bez přítomnosti jakýchkoliv trichomů.
Květy: Květy jsou bílé, někdy slabě narůžovělé; mají pravidelný, čtyřčetný tvar s korunními lístky uspořádanými do kříže; jsou uspořádány ve vrcholovém, původně hustém a chocholičnatém květenství typu hrozen, které se za plodu výrazně prodlužuje; doba kvetení je od května do června.
Plody: Plodem je šešulka; barva je zprvu zelená, za zralosti slámově žlutá až hnědá; tvar je velmi charakteristický, široce obvejčitý až téměř okrouhlý, silně smáčknutý, na vrcholu hluboce srdčitě vykrojený s výraznými křídly po obvodu; doba zrání je od července do srpna.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Jedná se o původní druh evropské květeny, konkrétně o panonsko-balkánský endemit, jehož přirozený areál zahrnuje jihovýchodní Evropu a panonskou pánev, tedy státy jako Maďarsko, Slovensko, Rumunsko, Srbsko a Bulharsko. V České republice je původní, ale představuje zde glaciální relikt a je extrémně vzácný. Jeho výskyt je omezen pouze na nejteplejší oblasti jižní Moravy, konkrétně na několik málo lokalit v Pavlovských vrších (Pálava) a v Dyjsko-svrateckém úvalu, kde dosahuje absolutní severozápadní hranice svého celkového areálu rozšíření.
Stanovištní nároky: Jde o výrazně světlomilnou (heliofilní) a teplomilnou (termofilní) rostlinu, která nesnáší zastínění a konkurenci jiných druhů. Roste výhradně na výslunných, suchých a mělkých půdách, typicky na skalních stepích, sutích, ve společenstvech úzkolistých suchých trávníků, na okrajích vinic a na slunných kamenitých svazích. Vyžaduje půdy s bazickou až neutrální reakcí, je tedy vápnomilná (kalcifyt) a preferuje podklady tvořené vápencem, vápnitými sprašemi nebo jinými bazickými horninami. Je skvěle adaptována na sucho (xerofyt) a osidluje velmi mělké, skeletovité a na živiny chudé půdy, kde díky své efemérní povaze (krátké vegetační době brzy na jaře) uniká letnímu suchu.
🌺 Využití
Vzhledem ke své extrémní vzácnosti a přísné ochraně nemá v současnosti žádné praktické využití. V minulosti nebylo pro tento konkrétní druh dokumentováno specifické léčebné využití, ačkoliv jiné druhy z rodu penízek (např. penízek rolní) se v lidovém léčitelství používaly pro své močopudné a protizánětlivé účinky. Z gastronomického hlediska jsou mladé listy a lodyhy teoreticky jedlé a mají ostrou, ředkvičkovou chuť typickou pro brukvovité rostliny, ale jakýkoliv sběr je přísně zakázán. Technické využití je nulové, nicméně některé příbuzné druhy z rodu *Noccaea* jsou známé jako hyperakumulátory těžkých kovů (např. zinku a kadmia), což je předmětem vědeckého výzkumu pro fytoremediaci (čištění půd). Pro okrasné účely se nepěstuje, je to spíše sbírkový druh pro specializované botanické zahrady. Ekologický význam spočívá v tom, že jako jedna z prvních jarních rostlin poskytuje nektar a pyl pro hmyz, především pro včely a samotářské včely, a její semena mohou sloužit jako potrava pro některé druhy ptáků či hmyzu.
🔬 Obsahové látky
Jako zástupce čeledi brukvovitých (*Brassicaceae*) obsahuje charakteristické glukosinoláty (thioglykosidy), například sinigrin. Tyto látky jsou po porušení rostlinných pletiv enzymem myrozinázou štěpeny na isothiokyanáty (hořčičné silice), které způsobují typickou ostrou, palčivou chuť a mají obrannou funkci proti býložravcům. Dále obsahuje flavonoidy s antioxidačními účinky, vitamin C a v semenech mastné kyseliny a olej. Obsah konkrétních látek a jejich koncentrace se mohou lišit v závislosti na stanovišti a fázi vývoje rostliny.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není považována za jedovatou pro člověka, pokud je konzumována v malém množství, avšak ve větším množství mohou obsažené isothiokyanáty dráždit trávicí trakt a ledviny. Pro hospodářská zvířata, zejména pro koně a skot, může být konzumace většího množství rostlin z rodu penízek toxická a způsobit zažívací potíže. Záměna je možná s jinými drobnými, bíle kvetoucími jarními brukvovitými rostlinami. Nejčastěji si ji lze splést s osívkou jarní (*Erophila verna*), která má však hluboce dvouklané korunní lístky (vypadají jako by jich bylo osm). Lze ji zaměnit také s hojným penízkem rolním (*Thlaspi arvense*), ten je ovšem výrazně statnější a má charakteristické velké, ploché, křídlaté šešulky ve tvaru mince, zatímco plody penízku slovenského jsou menší, obsrdčité až obvejčité a mělce křídlaté pouze v horní části. Rozlišení od jiných vzácných druhů rodu *Noccaea* vyžaduje odborné znalosti.
Zákonný status/ochrana: V České republice se jedná o zvláště chráněný druh. Podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. je zařazen do kategorie kriticky ohrožených druhů (§1). Stejně tak je v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky veden v kategorii C1t, což rovněž značí kriticky ohrožený taxon. Jakýkoliv sběr rostlin, poškozování nebo ničení jejich stanoviště je přísně zakázáno zákonem. Mezinárodně není chráněn úmluvou CITES, jelikož se nejedná o druh ohrožený mezinárodním obchodem, a na globálním Červeném seznamu IUCN nebyl dosud hodnocen, ale je chráněn v rámci národních legislativ v zemích svého výskytu.
✨ Zajímavosti
České jméno „penízek“ je odvozeno od tvaru plodů (šešulek) příbuzného a mnohem známějšího penízku rolního, které připomínají malé mince. Druhový přívlastek „slovenský“ odkazuje na jeho významný výskyt na Slovensku, kde je o něco hojnější než v ČR. Latinské rodové jméno „Thlaspi“ pochází z řeckého slova „thlao“, což znamená „mačkat“ nebo „lisovat“, a odkazuje na zploštělé plody. Druhové jméno „jankae“ bylo uděleno na počest maďarského botanika Viktora Janky von Bules (1837–1890). Zajímavostí je, že moderní taxonomie tento druh často řadí do rodu „Noccaea“, jehož zástupci jsou známí schopností akumulovat v pletivech vysoké koncentrace těžkých kovů, což je unikátní adaptace na růst na půdách s přirozeně vysokým obsahem těchto prvků.
