📖 Úvod
Tato fascinující masožravá rostlina, původem z jižní Afriky, si získala popularitu pro své unikátní květy a nenáročnost. Vytváří drobné, fialově-bílé kvítky připomínající hlavy králíků, což jí dodává roztomilý vzhled. Je oblíbená mezi pěstiteli masožravých rostlin i začátečníky díky své schopnosti prosperovat v běžných domácích podmínkách. Její listy jsou redukované a rostlina se spoléhá na podzemní nebo vodní měchýřky k lovu drobných organismů. Vyžaduje dostatek světla a stálou vlhkost.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Drobná masožravá bylina, vytrvalá, dosahující výšky obvykle jen 5-8 cm (včetně květního stvolu), tvořící husté, kobercovité porosty či polštáře jasně zelených listů, připomínající mechy.
Kořeny: Pravé kořeny zcela chybí, rostlina je ukotvena v substrátu pomocí tenkých, vláknitých a větvených výběžků zvaných rhizoidy, které však neslouží k příjmu živin.
Stonek: Stonek je přeměněn v systém tenkých, plazivých, vodorovných výběžků (stolonů) rostoucích na povrchu či těsně pod povrchem substrátu, z nichž vyrůstají listy, pasti a květní stvoly; květní stvoly jsou vzpřímené, velmi tenké, nitkovité a bezlisté; trny a borka chybí.
Listy: Listy (přesněji fylodia) vyrůstají z plazivých stolonů a tvoří hustou přízemní růžici, jsou přisedlé, lžícovitého až obvejčitého tvaru s celistvým okrajem, světle zelené barvy, s nevýraznou jednožilnou venací a jsou lysé, bez viditelných trichomů na povrchu.
Květy: Květy jsou bílé až světle fialové s výraznou žlutozelenou skvrnou na patře, silně souměrné, dvoupyské, s horním pyskem malým a spodním pyskem rozděleným na dva dlouhé, vzhůru zahnuté úkrojky připomínající králičí uši; jsou uspořádány v chudém hroznu (obvykle 1-4 květy) na tenkém stvolu; kvetení probíhá téměř nepřetržitě po celý rok za vhodných podmínek.
Plody: Plodem je jednopouzdrá, kulovitá až mírně vejčitá tobolka obsahující velmi drobná, prachová semena; v době zralosti je tobolka hnědá až černá; dozrává několik týdnů po odkvětu.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původním areálem je Afrika, konkrétně se endemicky vyskytuje v Jihoafrické republice v provinciích KwaZulu-Natal a Východní Kapsko a také ve Svazijsku; v České republice není původní ani se nevyskytuje jako zavlečený neofyt ve volné přírodě, její výskyt je omezen výhradně na pěstování v botanických zahradách a soukromých sbírkách masožravých rostlin.
Stanovištní nároky: Preferuje extrémně vlhká, podmáčená stanoviště, jako jsou slatiniště, mokré skály a břehy vodních toků, kde často roste na tenké vrstvě substrátu; vyžaduje silně kyselou, na živiny velmi chudou půdu, typicky směs rašeliny a písku, je výrazně světlomilná a pro bohaté kvetení potřebuje plné slunce nebo velmi jasné světlo a je adaptována na trvalý nadbytek vody a vysokou vzdušnou vlhkost.
🌺 Využití
Nemá žádné prokázané využití v léčitelství, gastronomii ani v průmyslu, je nejedlá; její hlavní význam je jako okrasná rostlina, velmi oblíbená mezi pěstiteli masožravých rostlin pro svou nenáročnost, rychlý růst a unikátní bílé až světle fialové květy připomínající králičí tváře, přičemž existuje například kultivar ‚Blue‘ s namodralými květy; ekologický význam v původním areálu spočívá v lovu drobných půdních mikroorganismů.
🔬 Obsahové látky
Klíčovými obsaženými látkami jsou trávicí enzymy, jako jsou proteázy, fosfatázy a esterázy, které jsou produkovány vnitřními žlázami v lapacích měchýřcích a slouží k rozkladu ulovené kořisti, především prvoků a drobných korýšů; v rostlinném těle mimo pasti nebyly identifikovány žádné specifické farmakologicky významné sloučeniny.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina je považována za zcela netoxickou pro lidi i domácí zvířata a nejsou známy žádné případy otravy; záměna ve volné přírodě ČR je vyloučena, v pěstitelských sbírkách by ji začátečník mohl zaměnit s jinými drobnými druhy, například s Utricularia livida, od níž se však spolehlivě odliší unikátním tvarem květu, jehož horní pysk je rozdělen na dva laloky připomínající králičí uši.
Zákonný status/ochrana: V České republice nepodléhá žádné zákonné ochraně, protože se zde ve volné přírodě nevyskytuje; v mezinárodním měřítku není zařazena na seznamy CITES a podle Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN je hodnocena v kategorii „Málo dotčený“ (Least Concern – LC), jelikož její populace v původním areálu jsou považovány za stabilní.
✨ Zajímavosti
Rodové latinské jméno Utricularia je odvozeno od slova „utriculus“, což znamená „měchýřek“ a odkazuje na lapací orgány, druhové jméno sandersonii je poctou skotskému botanikovi Johnu Sandersonovi, který rostlinu objevil; největší zajímavostí je její masožravost realizovaná pomocí podzemních sacích pastí fungujících na principu podtlaku, a také její květy, které jsou pro svůj vzhled přezdívány „králičí ouška“.
