📖 Úvod
Tato fascinující masožravá rostlina je často drobná, rostoucí ve vodním či vlhkém prostředí. Proslulá je specializovanými lapacími měchýřky, které bleskově nasávají drobné vodní organismy k doplňování živin. Její jemné květy se objevují nad hladinou nebo na vlhké půdě, často v zajímavých tvarech. Adaptace na chudá stanoviště jí umožňuje prosperovat predací. Její přítomnost v daném ekosystému často signalizuje čisté a zdravé prostředí.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, vodní masožravá trvalka, jejíž ponořené lodyhy dosahují délky 20–200 cm, zatímco květní stvol vyčnívá 10–30 cm nad hladinu; korunu netvoří, celkový vzhled je volně plovoucí spleť jemně dělených lodyh a listů pod vodou, ze které vyrůstají květonosné stvoly.
Kořeny: Kořenový systém zcela chybí, jedná se o volně plovoucí rostlinu, která přijímá živiny celým povrchem těla a z lapených živočichů; k substrátu se může někdy přichytit pomocí výběžků podobných kořenům (rhizoidů), které ale nejsou pravými kořeny.
Stonek: Lodyha je ponořená, ohebná, bohatě větvená, lysá, zelená až červenohnědá, nesoucí listy a lapací měchýřky, bez přítomnosti trnů, borky či letorostů; z lodyhy vyrůstají vzpřímené, jednoduché, bezlisté květní stvoly.
Listy: Listy jsou uspořádány střídavě, jsou přisedlé, ponořené, několikanásobně zpeřené a dělené v četné nitkovité, zelené úkrojky s celistvým okrajem a nezřetelnou žilnatinou; část listových úkrojků je přeměněna v komplexní, mnohobuněčné lapací měchýřky (pasti) s vnitřními trávicími žláznatými trichomy a vnějšími citlivými spouštěcími (příchytnými) trichomy u vstupního otvoru.
Květy: Květy jsou zářivě žluté, souměrné, dvoupyské s vydutým spodním pyskem a kuželovitou ostruhou, uspořádané v řídkém květenství typu hrozen na vzpřímeném stvolu; doba kvetení je od června do srpna.
Plody: Plodem je kulovitá tobolka, která je nejprve zelená, ve zralosti hnědá a otevírá se nepravidelně; obsahuje mnoho drobných semen a dozrává v srpnu až září.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál zahrnuje rozsáhlé oblasti Evropy, Asie, Afriky a Austrálie, jedná se tedy o druh s velmi širokým, téměř kosmopolitním rozšířením v mírných a subtropických pásech Starého světa; v České republice je původním druhem, jehož výskyt je však dnes roztroušený až vzácný, soustředěný především do nížin a pahorkatin v oblastech s vhodnými vodními biotopy, jako jsou rybníky, tůně a rašelinné vody, s historicky doloženým úbytkem lokalit.
Stanovištní nároky: Jedná se o vodní, volně plovoucí rostlinu preferující stojaté či mírně tekoucí vody, jako jsou rybníky, tůně, slepá ramena řek a rašelinné vody; vyžaduje plné oslunění, jelikož je světlomilná, a roste v oligotrofních až mezotrofních vodách, které jsou chudé na živiny, s reakcí vody od mírně kyselé po neutrální, přičemž jako hydrofyt je plně vázána na vodní prostředí a nemá kořeny v půdním substrátu.
🌺 Využití
Využití v lidovém léčitelství ani v gastronomii není známo, rostlina je považována za nejedlou a nemá žádné sbírané části pro tyto účely; technický význam nemá, avšak je ceněna mezi pěstiteli masožravých rostlin pro okrasné pěstování ve specializovaných akváriích či zahradních jezírkách pro své zajímavé lapací měchýřky a květy; její ekologický význam je značný, neboť ponořené lodyhy poskytují životní prostor a úkryt pro vodní bezobratlé a rybí potěr a zároveň reguluje populace drobných organismů, čímž přispívá k udržení rovnováhy ve vodním ekosystému.
🔬 Obsahové látky
Nejsou známy specifické bioaktivní látky významné pro farmaceutické využití, klíčové jsou spíše specializované enzymy, jako jsou proteázy a fosfatázy, které produkuje v lapacích měchýřcích a které slouží k trávení lapené kořisti; v rostlinných pletivech jsou přítomny běžné rostlinné metabolity včetně flavonoidů, karotenoidů a fenolických sloučenin, které však nemají specifické využití.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není považována za jedovatou pro člověka ani pro zvířata a nejsou známy případy otravy; záměna je možná s jinými ponořenými vodními rostlinami s jemně dělenými listy, například s růžkatcem (Ceratophyllum), který má však listy vidličnatě větvené a drsné a postrádá lapací měchýřky, nebo se stolístkem (Myriophyllum), jehož listy jsou uspořádány v přeslenech; od všech podobných druhů ji lze spolehlivě odlišit přítomností charakteristických drobných lapacích měchýřků na listových úkrojcích.
Zákonný status/ochrana: V České republice je řazena mezi ohrožené druhy (kategorie C3) v Červeném seznamu cévnatých rostlin a je chráněna zákonem jako ohrožený druh podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.; na mezinárodní úrovni, například v globálním Červeném seznamu IUCN, je díky svému širokému areálu často hodnocena jako málo dotčený druh (Least Concern), přestože její populace na mnoha místech lokálně ustupují z důvodu znečištění a zániku vhodných biotopů.
✨ Zajímavosti
České jméno je odvozeno od přítomnosti drobných lapacích měchýřků, které připomínají bublinky, a podobně latinský název Utricularia pochází z latinského slova „utriculus“, což znamená „měchýřek“; největší zajímavostí je její masožravost a vysoce specializovaný mechanismus lovu, kdy podtlakové lapací měchýřky po podráždění spouštěcích chlupů nasají drobnou kořist do svého nitra rychlostí menší než milisekunda, což je jeden z nejrychlejších pohybů v rostlinné říši; rostlina nemá kořeny a živiny přijímá z vody a ulovené kořisti, přičemž nepříznivé zimní období přečkává ve formě specializovaných zimních pupenů, takzvaných turionů, které klesají ke dnu.
