Bublinatka (Utricularia circumvoluta)

🌿
Bublinatka
Utricularia circumvoluta
Lentibulariaceae

📖 Úvod

Tento drobný masožravý druh fascinuje svými unikátními podvodními nebo zemními lapacími měchýřky, které bleskově nasávají malou kořist. Roste převážně jako epifyt nebo lithofyt v tropických oblastech, často na vlhkých skalách či kmenech stromů. Vytváří půvabné, obvykle fialové či růžové květy na stoncích. Je oblíbená mezi pěstiteli pro svůj zajímavý způsob života a kompaktní růst.

🌱 Botanická charakteristika

Růstová forma: Bylina, vytrvalá, vodní (akvatická), volně plovoucí masožravá rostlina; ponořené stonky (stolony) dosahují délky až 1 m i více, zatímco květní stvol se tyčí 10-30 cm nad hladinu; celkový vzhled tvoří spleť ponořených, jemně dělených listovitých útvarů a tenký, vzpřímený a charakteristicky ovíjivý květní stvol, který se opírá o okolní vegetaci.

Kořeny: Pravé kořeny zcela chybí; rostlina je nezakořeněná a volně se vznáší ve vodním sloupci; jejich funkci přebírají ponořené stonky (stolony) a specializované listové útvary, které absorbují živiny.

Stonek: Vytváří dva typy stonků: horizontální, bohatě větvené, ponořené stonky zvané stolony, které nesou listy a lapací měchýřky, a vzpřímený, štíhlý, zelený, bezlistý a lysý květní stvol (scape), který je levotočivě ovíjivý kolem stonků jiných vodních rostlin pro oporu; trny ani borka nejsou přítomny.

Listy: Listy jsou přeměněné (heterofylie), ponořené, uspořádané střídavě na stolonech, přisedlé, vícenásobně zpeřeně dělené na velmi jemné, nitkovité (kapilární) úkrojky, což jim dává vzhled kořenů; barva je zelená až hnědozelená; nesou malé (cca 1-3 mm), kulovité až vejčité lapací měchýřky (přeměněné části listu) sloužící k lovu drobné kořisti; na vnitřní straně měchýřků se nacházejí specializované, mnohobuněčné, citlivé spouštěcí trichomy (brvy) a žláznaté trichomy produkující trávicí enzymy.

Květy: Barva je jasně žlutá, často s červenohnědými žilkami na vypouklém patře dolního pysku; květ je souměrný (zygomorfní), dvoupyský (koruna s horním a dolním pyskem) s výraznou ostruhou; květy jsou uspořádány v řídkém, vzpřímeném květenství typu hrozen, které nese 2 až 10 květů na ovíjivém stvolu; doba kvetení závisí na lokalitě, obvykle v období dešťů.

Plody: Typ plodu je kulovitá až široce vejčitá tobolka, která se otevírá nepravidelným praskáním; barva je zpočátku zelená, ve zralosti hnědá; obsahuje mnoho velmi malých semen; dozrává několik týdnů po odkvětu.

🌍 Výskyt a stanoviště

Přírodní rozšíření: Tento druh má subkosmopolitní rozšíření, vyskytuje se v mírných a subtropických oblastech Evropy, Asie, Afriky a Austrálie, chybí však v Americe; v České republice je původním druhem, jehož výskyt je však roztroušený a v posledních desetiletích ubývající, soustředěný především do nížinných oblastí v Polabí, na jižní Moravě a v rybničních pánvích jižních Čech.

Stanovištní nároky: Jde o volně plovoucí vodní masožravou rostlinu, která preferuje stojaté nebo jen velmi mírně proudící, čisté a na živiny chudé (oligotrofní až mezotrofní) vody, jako jsou tůně, slepá ramena řek, rybníky a rašelinná jezírka; vyžaduje plné slunce, je tedy výrazně světlomilná, a roste v kyselých až neutrálních vodách, přičemž se vyhýbá prostředí s vysokým obsahem vápníku.

🌺 Využití

V léčitelství nemá žádné významné historické ani současné využití a nesbírá se pro farmaceutické účely; z gastronomického hlediska není jedlá a v kuchyni se nepoužívá; technické či průmyslové využití rovněž neexistuje; občas se pěstuje jako okrasná rostlina v zahradních jezírkách či akváriích specialisty na masožravé rostliny, ale specifické kultivary nebyly vyšlechtěny; její ekologický význam je značný, neboť poskytuje úkryt pro vodní bezobratlé a rybí potěr a svými lapacími měchýřky reguluje populace drobných organismů, včetně komářích larev.

🔬 Obsahové látky

Klíčovými obsaženými látkami jsou především trávicí enzymy, jako jsou proteázy a fosfatázy, které jsou vylučovány uvnitř lapacích měchýřků a slouží k rozkladu ulovené kořisti; dále obsahuje běžné rostlinné pigmenty jako chlorofyly a karotenoidy a různé fenolické sloučeniny a flavonoidy s ochrannou funkcí.

☠️ Toxicita a status

Toxicita: Rostlina není pro lidi ani pro zvířata jedovatá a nejsou známy žádné případy otravy; záměna je možná s jinými druhy bublinatek, zejména s bublinatkou obecnou (*Utricularia vulgaris*), od které se liší především stavbou květu – tento druh má spodní pysk koruny plochý, zatímco bublinatka obecná jej má výrazně vypouklý; od jiných ponořených jemně členěných rostlin (např. růžkatec, stolístek) se bezpečně odliší přítomností charakteristických lapacích měchýřků na listových úkrojcích.

Zákonný status/ochrana: V České republice je zařazena mezi ohrožené druhy (C3) v Červeném seznamu cévnatých rostlin a je chráněna zákonem jako ohrožený druh podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.; na mezinárodní úrovni je v globálním Červeném seznamu IUCN vedena jako málo dotčený druh (Least Concern – LC) díky svému obrovskému areálu rozšíření a není chráněna úmluvou CITES.

✨ Zajímavosti

České jméno odkazuje na přítomnost lapacích měchýřků připomínajících bubliny; latinský rodový název „Utricularia“ je odvozen z latinského slova „utriculus“, což znamená „měchýřek“ nebo „kožená lahvička“, a rovněž popisuje lapací orgány; druhové jméno „circumvoluta“ by znamenalo „kolem dokola stočená“, což může odkazovat na květní stopku, která se po odkvětu spirálně stáčí; největší zajímavostí je její masožravost a vysoce specializovaný lapací mechanismus, který funguje na principu podtlaku a patří k nejrychlejším pohybům v rostlinné říši – kořist je nasáta do měchýřku během zlomku sekundy.

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.