📖 Úvod
Tato masožravá rostlina tvoří přízemní růžici lepkavých, žláznatých listů. Tyto listy účinně zachycují drobný hmyz, který je následně tráven za účelem získání živin. Jedná se o tropický druh, často se vyskytující ve vlhkých, horských oblastech. Vytváří nápadné květy, obvykle fialové nebo růžové, na štíhlém stvolu. Preferuje neustále vlhký, dobře odvodněný substrát a jasné, nepřímé světlo. Její unikátní mechanismus lapání kořisti ji činí fascinující pro pěstitele.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, vytrvalá, výška 5-15 cm (včetně květního stvolu), habitus tvořený přízemní růžicí listů, která je v létě rozložená a masožravá, zatímco v zimě se zatahuje do pevného, cibulkovitého přezimujícího pupenu (hibernakula); celkový vzhled nízké, půdopokryvné rostliny s nápadnými květy na tenkých stvolech.
Kořeny: Kořenový systém je svazčitý, tvořený několika jednoduchými, mělkými, bílými a nerozvětvenými kořeny, které slouží primárně k ukotvení v substrátu a příjmu vody, nikoliv k absorpci živin.
Stonek: Stonek je silně redukovaný na krátký podzemní oddenek (kaudex), z něhož vyrůstají listové růžice a bezlisté, vzpřímené, jednokvěté a žláznatě chlupaté květní stvoly; pravá olistěná lodyha chybí a trny nejsou přítomny.
Listy: Listy jsou uspořádány v přízemní růžici, jsou přisedlé až krátce řapíkaté, letní listy mají tvar eliptický až obvejčitý, s okrajem celokrajným, ale charakteristicky silně vzhůru podvinutým (involutní), což dalo rostlině jméno; barva je světle zelená až žlutozelená; žilnatina je nevýrazná; horní povrch je pokrytý dvěma typy mnohobuněčných trichomů: stopkatými příchytnými žlázkami vylučujícími lepivý sliz k lapání kořisti a přisedlými trávicími žlázkami produkujícími enzymy.
Květy: Květy jsou fialové až modrofialové s bílou skvrnou v ústí korunní trubky; tvar je výrazně souměrný (zygomorfní), dvoupyský, s rovnou nebo mírně zakřivenou ostruhou; květy vyrůstají jednotlivě na vrcholu květních stvolů, nejedná se tedy o klasické květenství; kvetení probíhá od pozdního jara do léta.
Plody: Plodem je vejčitá až téměř kulovitá, suchá, mnohosemenná tobolka, která se otevírá dvěma chlopněmi; barva je po dozrání hnědá; dozrává v průběhu léta.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Jedná se o druh, jehož původní areál rozšíření se nachází výhradně v Jižní Americe, konkrétně ve vysokých polohách And v Peru a Bolívii; v Evropě ani v Asii se přirozeně nevyskytuje a v České republice není původní ani se zde nevyskytuje jako zavlečený neofyt, její výskyt je omezen pouze na specializované sbírky pěstitelů masožravých rostlin.
Stanovištní nároky: Tato rostlina preferuje velmi specifické vysokohorské prostředí, kde roste na neustále vlhkých, mechem porostlých skalních stěnách, v blízkosti vodopádů a na prameništích v nadmořských výškách okolo 3000 metrů; vyžaduje chudé, často mírně kyselé až neutrální substráty a je světlomilná, i když v přirozeném prostředí často roste na místech s rozptýleným světlem kvůli časté oblačnosti, přičemž klíčovým faktorem je pro ni konstantní a vysoká vzdušná i půdní vlhkost.
🌺 Využití
Žádné využití v tradičním ani moderním léčitelství není u tohoto konkrétního druhu známo, stejně tak se nevyužívá v gastronomii, jelikož není považována za jedlou; její hlavní a prakticky jediný význam spočívá v okrasném pěstování, kde je vysoce ceněna sběrateli masožravých rostlin pro své atraktivní květy a unikátní vzhled, ačkoli je její pěstování náročné, žádné specifické kultivary nejsou běžně rozlišovány; ekologický význam je lokální, v domovině lapá drobný hmyz a doplňuje si tak živiny.
🔬 Obsahové látky
Klíčovými obsaženými látkami jsou enzymy vylučované žlázkami na listech, které slouží k trávení kořisti, jedná se především o proteázy, fosfatázy a esterázy, a dále produkuje lepivý sliz tvořený komplexními polysacharidy, který slouží k zachycení hmyzu.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Obecně není považována za jedovatou pro lidi ani pro domácí zvířata a nejsou známy žádné případy otravy, nicméně konzumace se nedoporučuje; v podmínkách České republiky je možnost záměny s jakýmkoliv jiným druhem ve volné přírodě nulová, jelikož se zde nevyskytuje, ve sbírkách by mohla být teoreticky zaměněna s jinými jihoamerickými druhy rodu, od kterých se liší zejména tvarem listů s charakteristicky podvinutými okraji a detaily v morfologii květu.
Zákonný status/ochrana: Vzhledem k tomu, že se v České republice přirozeně nevyskytuje, nevztahuje se na ni žádný stupeň zákonné ochrany dle české legislativy; na mezinárodní úrovni není vedena v seznamech CITES ani nemá specifický status v globálním Červeném seznamu IUCN, avšak jako lokální endemit s úzce vymezenými ekologickými nároky je potenciálně ohrožena změnami klimatu a ničením biotopů v Andách.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno pochází z latinského slova „pinguis“, což znamená „tučný“ nebo „mastný“, a odkazuje na mastně lesklý vzhled listů pokrytých lepkavým sekretem; druhové jméno „involuta“ znamená v latině „stočený“ či „podvinutý“ a přesně popisuje charakteristický znak tohoto druhu – výrazně dovnitř stočené okraje listů, což je adaptace, která pravděpodobně pomáhá zadržovat trávicí tekutiny na povrchu listu.
