📖 Úvod
Tato masožravá rostlina, původem z Kuby, se vyznačuje dlouhými, nitkovitými, vzpřímenými listy. Tyto listy, pokryté lepkavými žlázkami, efektivně lapají drobný hmyz. Dorůstá až 20 cm a vytváří atraktivní fialové květy na tenkých stoncích. Preferuje vlhké, bažinaté prostředí s písčitou či rašelinovou půdou a dostatkem slunce. Jde o ohrožený druh, ceněný pro unikátní olistění.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, trvalka, výška 5-15 cm (včetně květního stvolu), tvoří hustou přízemní růžici vzpřímených listů, celkový vzhled připomíná trs jemné trávy.
Kořeny: Kořenový systém je svazčitý, velmi jemný a slabý, sloužící primárně k ukotvení rostliny v chudém substrátu.
Stonek: Lodyha je zcela redukovaná a zkrácená (rostlina je bezlodyžná), z jejího středu vyrůstají pouze tenké, bezlisté, vzpřímené, často načervenalé květní stvoly; trny ani jiné útvary nejsou přítomny.
Listy: Listy jsou uspořádány v husté přízemní růžici, jsou přisedlé, tvarem úzce čárkovité až nitkovité (filiformní), vzpřímeně rostoucí, okraj je celokrajný a podvinutý směrem k líci, barva je svěže zelená až žlutozelená, žilnatina je nezřetelná; povrch je hustě pokryt dvěma typy mnohobuněčných trichomů: příchytnými (lepkavými) žlázkami na stopkách a přisedlými trávicími žlázkami.
Květy: Květy jsou obvykle modrofialové až levandulové s bílou skvrnou v ústí, tvar je výrazně souměrný (zygomorfní), dvoupyský s nápadnou, tenkou, dozadu směřující ostruhou; květy jsou uspořádány jednotlivě na vrcholu dlouhých květních stvolů; doba kvetení je převážně na jaře a v létě, ale může kvést i v jiných částech roku.
Plody: Plodem je suchá, pukavá, jednopouzdrá tobolka, která je ve zralosti hnědá, tvarem kulovitá až široce vejčitá a obsahuje velké množství velmi drobných semen; dozrává několik týdnů po opylení květu.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Jedná se o masožravou rostlinu, která je endemitem západní Kuby, konkrétně roste v provinciích Pinar del Río a na ostrově Isla de la Juventud, nepochází tedy z Evropy ani Asie; v České republice není původní a nevyskytuje se zde jako neofyt ve volné přírodě, její výskyt je omezen výhradně na pěstované exempláře ve sbírkách botanických zahrad a specializovaných pěstitelů.
Stanovištní nároky: Preferuje otevřená, plně osluněná stanoviště, typicky roste v chudých, kyselých a písčitých půdách bílých savan, které jsou po většinu roku podmáčené nebo dočasně zaplavené; je to tedy výrazně světlomilný a vlhkomilný druh, který nesnáší vápník v substrátu a vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost a konstantně mokrý substrát během vegetační sezóny.
🌺 Využití
Její hlavní a v podstatě jediné využití je jako okrasná rostlina, je velmi ceněná mezi pěstiteli masožravých rostlin pro svůj unikátní vzhled s tenkými, vláknitými listy a atraktivními květy, pěstuje se ve specializovaných podmínkách skleníků a vitrín; neexistují žádné záznamy o jejím využití v léčitelství, gastronomii (není jedlá) ani v průmyslu; její ekologický význam v původním areálu spočívá v lovu drobného hmyzu, čímž se podílí na koloběhu živin v extrémně chudém prostředí, ale není včelařsky významná ani neposkytuje úkryt.
🔬 Obsahové látky
Klíčovými obsaženými látkami jsou trávicí enzymy vylučované žlázkami na povrchu listů, mezi které patří především proteázy, esterázy a fosfatázy, které rozkládají měkké tkáně polapeného hmyzu; povrch listů je také pokryt lepkavým slizem, tvořeným komplexními polysacharidy, který slouží jako pasivní past pro drobné členovce.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není považována za jedovatou pro lidi ani pro domácí zvířata a nejsou známy žádné případy otravy; vzhledem k jejímu naprosto unikátnímu vzhledu s tenkými, vzpřímenými, nitkovitými listy je záměna s jakýmkoliv druhem rostoucím v české přírodě prakticky vyloučená, teoreticky by ji nezkušený pěstitel mohl zaměnit s jinými vláknolistými masožravými rostlinami, například některými rosnatkami (Drosera), od kterých se liší absencí pohyblivých tentakulí a typickým květem.
Zákonný status/ochrana: V mezinárodním Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN je vedena v kategorii „Málo dotčený“ (Least Concern – LC), avšak její populace jsou zranitelné kvůli ničení přirozených stanovišť; není uvedena v přílohách úmluvy CITES, takže mezinárodní obchod s ní není regulován; v České republice nepodléhá žádné zákonné ochraně, protože se zde ve volné přírodě nevyskytuje.
✨ Zajímavosti
Jméno rodu pochází z latinského slova „pinguis“, což znamená „tlustý“ nebo „mastný“, a odkazuje na mastný vzhled a pocit na dotek listů většiny druhů tohoto rodu; druhové jméno „filifolia“ je složeninou latinských slov „filum“ (nit) a „folium“ (list), což přesně popisuje její charakteristické, nitkovité listy; zajímavou adaptací je schopnost tvořit v nepříznivém, sušším období dormantní pupen (hibernakulum) složený z malých, nemasožravých lístků, který jí pomáhá přežít.
