📖 Úvod
Tato fascinující masožravka pochází z tropických deštných pralesů Queenslandu. Její růžicovité listy jsou pokryty lepkavými tentakuly, jež lákají a chytají hmyz. Je známá pro snadné vegetativní rozmnožování z listů dotýkajících se substrátu, což jí dalo charakteristický způsob šíření. Vyžaduje vysokou vlhkost a rozptýlené světlo, ideální pro terária. Listy jsou jasně zelené s červenými tentakuly.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, trvalka, výška přízemní růžice 5-7 cm v průměru, rostlina tvoří ploché, k zemi přitisklé růžice, celkový vzhled je charakteristický tvorbou nových dceřiných rostlinek (proliferace) na koncích tenkých, bezlistých květních stvolů, které po odkvětu poléhají a zakořeňují.
Kořeny: Svazčitý kořenový systém, tvořený tenkými, vláknitými a poměrně slabými kořeny sloužícími primárně k ukotvení a příjmu vody z chudého substrátu.
Stonek: Stonek (lodyha) je extrémně redukovaný a skrytý v bázi listové růžice (akaulescentní rostlina), z něj vyrůstá tenký, zelený, bezlistý květní stvol, který je často poléhavý a na svém konci vegetativně proliferuje; rostlina je zcela bez trnů.
Listy: Listy jsou uspořádány v přízemní růžici, jsou dlouze řapíkaté s čepelí ledvinovitého až téměř okrouhlého tvaru, okraj čepele je celokrajný, barva je světle zelená až žlutozelená, žilnatina je nezřetelná, povrch čepele je hustě pokryt mnohobuněčnými, stopkatými žláznatými trichomy (tentakule) s červenými hlavičkami, které fungují jako příchytné a trávicí orgány pro lapání hmyzu.
Květy: Květy jsou drobné, sytě růžové až načervenalé, pětičetné a radiálně souměrné, uspořádané v chudém, jednostranném hroznovitém květenství (vijan) na konci až 15 cm dlouhého stvolu; doba kvetení je od jara do léta.
Plody: Plodem je malá, vejčitá až téměř kulovitá, pukající tobolka, která v zralosti hnědne a obsahuje mnoho velmi drobných, vřetenovitých, černých semen; zraje v létě po odkvětu.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál této rostliny je striktně omezen na severovýchodní Queensland v Austrálii, kde roste jako endemit v tropických deštných pralesích. V České republice není původní, jedná se o nezavlečený neofyt pěstovaný pouze ve specializovaných sbírkách a botanických zahradách, ve volné přírodě se u nás nevyskytuje.
Stanovištní nároky: Preferuje velmi specifické, trvale vlhké a stinné stanoviště, jako jsou mechem porostlé břehy potoků, vlhké skalní stěny a převisy v hlubokých roklích deštného pralesa. Vyžaduje kyselou, na živiny extrémně chudou půdu, často roste přímo v rašeliníku a je výrazně stínomilná, nesnáší přímé sluneční světlo a vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost.
🌺 Využití
V tradičním léčitelství se nevyužívá, na rozdíl od některých evropských druhů rodu; není považována za jedlou a nemá žádné gastronomické ani technické využití. Její hlavní význam je jako okrasná rostlina, ceněná sběrateli masožravých rostlin pro svůj unikátní vzhled a způsob rozmnožování, pěstuje se výhradně v teráriích či vitrínách; specifické kultivary neexistují. V původním ekosystému se podílí na regulaci drobných populací hmyzu, ale nemá významnější ekologickou roli pro jiná zvířata či včely.
🔬 Obsahové látky
Její lapací a trávicí vlastnosti jsou dány lepkavým slizem na tentakulích, který je tvořen komplexními polysacharidy, a trávicími enzymy (proteázy, esterázy). Klíčovými bioaktivními sloučeninami v pletivech, typickými pro tento rod, jsou naftochinony, zejména plumbagin a 7-methyljuglon, které mají antimikrobiální a trávicí účinky.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není považována za jedovatou pro lidi ani zvířata při náhodném požití malého množství, nejsou známy žádné případy otravy. Záměna je možná s příbuznými australskými druhy, jako je Drosera adelae nebo Drosera schizandra, od kterých se spolehlivě odliší svým charakteristickým vegetativním rozmnožováním pomocí nových rostlinek tvořících se na koncích květních stvolů, což ostatní druhy nedělají.
Zákonný status/ochrana: V České republice nepodléhá žádné zákonné ochraně, jelikož se zde přirozeně nevyskytuje. Mezinárodně není uvedena na seznamu CITES, a v Červeném seznamu IUCN je vedena v kategorii „Not Evaluated“ (NE) – nevyhodnocený, avšak kvůli svému velmi omezenému areálu je považována za potenciálně zranitelnou v důsledku ničení biotopů.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno pochází z řeckého „drosos“ (rosa), což odkazuje na lesklé kapičky slizu připomínající rosu. Druhové jméno „prolifera“ je latinské a znamená „plodící“ nebo „nesoucí potomstvo“, což přesně vystihuje její unikátní a hlavní zajímavost: schopnost vegetativně se rozmnožovat vytvářením nových dceřiných rostlinek na špičce květního stvolu, který se následně skloní k zemi a umožní jim zakořenit, čímž se rostlina efektivně „pohybuje“ po svém stanovišti.
