📖 Úvod
Tato rostlina je bylinný druh, který často roste v suchých a slunných oblastech. Vyznačuje se typickým květenstvím složeným z drobných žlutavých květů uspořádaných v okolících. Listy jsou obvykle jednoduché, celokrajné a mohou mít proměnlivý tvar. Adaptuje se na specifické půdní a klimatické podmínky, kde tvoří součást lokální flóry. Její přítomnost je důležitá pro biodiverzitu daného ekosystému. Jedná se o nenápadný, ale zajímavý prvek rostlinné říše.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Keř, trvalka, výška 30-60 cm, tvoří hustě větvený, polštářovitý až polokulovitý, kompaktní habitus; celkový vzhled je xerofytní, s dřevnatějící bází a namodralým olistěním.
Kořeny: Hlavní kořenový systém je kůlový, hluboko sahající a silně větvený, adaptovaný pro ukotvení v kamenité půdě a čerpání vody z hloubky.
Stonek: Lodyhy jsou na bázi silně dřevnatějící, v horní části bylinné, hustě větvené od základny, lysé, s hladkou, v dolní části šedohnědou, odlupující se borkou, bez přítomnosti trnů či ostnů.
Listy: Listy jsou uspořádány střídavě, jsou zcela přisedlé a často poloobjímavé; tvar je úzce čárkovitý až čárkovitě kopinatý, s ostrou špičkou; okraj je hladký a celokrajný; barva je výrazně sivozelená až modrozelená (sivá) díky voskovému povlaku; žilnatina je souběžná s několika hlavními, podélnými žilkami; povrch je lysý, bez trichomů.
Květy: Květy jsou drobné, aktinomorfní, žluté až zelenožluté barvy; jsou uspořádány v koncových složených okolících, které jsou podepřeny listeny a listeny okolíčků; květenství je typický složený okolík (umbella composita); doba kvetení je od února do května.
Plody: Plodem je suchý, poltivý plod zvaný dvounažka (schizokarp), který se v zralosti rozpadá na dvě jednosemenná merikarpia; barva plodu je v zralosti hnědá; tvar je podlouhle vejčitý s výraznými podélnými žebry; doba zrání nastává na jaře až v časném létě po odkvětu.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Jedná se o endemický druh, jehož původní a jediný areál výskytu na světě je omezen na Kanárské ostrovy, konkrétně na poloostrov Jandía na jihu ostrova Fuerteventura, a proto v České republice není původní ani se zde jako neofyt nevyskytuje a jeho rozšíření v ČR je tedy nulové.
Stanovištní nároky: Je to výrazně světlomilná (heliofilní) a suchomilná (xerofytní) rostlina, která preferuje stanoviště na skalnatých a štěrkovitých svazích vulkanického původu v nižších a středních polohách, často na místech s plným slunečním osvitem a s velmi dobře propustnou, minerálně bohatou, pravděpodobně zásaditou až neutrální půdou, přizpůsobená nedostatku srážek.
🌺 Využití
Využití v tradičním léčitelství není u tohoto konkrétního vzácného druhu známo, ačkoliv jiné druhy rodu prorostlík jsou klíčové v čínské medicíně (sbírá se kořen pro své protizánětlivé a hepatoprotektivní účinky); gastronomické ani technické využití neexistuje, jako okrasná rostlina se pěstuje jen velmi vzácně ve specializovaných botanických sbírkách a kultivary neexistují, přičemž její ekologický význam spočívá v tom, že je jako původní druh součástí unikátního ekosystému, poskytuje potravu místním opylovačům a přispívá ke stabilizaci půdy.
🔬 Obsahové látky
Předpokládá se, že obsahuje, podobně jako jiné druhy tohoto rodu, biologicky aktivní látky jako jsou saikosaponiny (triterpenoidní saponiny), které jsou zodpovědné za farmakologické účinky, dále flavonoidy, lignany a polysacharidy, jež definují jeho potenciální léčivé vlastnosti.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Specifická toxicita pro lidi nebo zvířata není podrobně zdokumentována, ale u rodu je obecně doporučována opatrnost; možnost záměny s jinými, potenciálně jedovatými druhy z čeledi miříkovitých (Apiaceae) teoreticky existuje, avšak v jeho přirozeném, geograficky izolovaném prostředí je prakticky vyloučena, protože se zde jiné podobné a nebezpečné druhy nevyskytují.
Zákonný status/ochrana: V České republice nemá ochranný status, protože zde neroste, avšak ve Španělsku je přísně chráněna zákonem jako ohrožený druh a je zařazena na Červený seznam španělské cévnaté flóry, často v kategorii Zranitelný (Vulnerable) nebo Ohrožený (Endangered) podle IUCN kritérií kvůli svému extrémně omezenému areálu a hrozbám jako je spásání a ničení stanovišť.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno pochází z řeckých slov „bous“ (vůl) a „pleuron“ (žebro), což pravděpodobně odkazuje na žilnatinu listů některých druhů, zatímco druhové jméno „handiense“ je odvozeno od místa jeho výskytu, poloostrova Jandía (ve starším přepisu Handía); představuje příklad paleoendemitu a symbol unikátní biodiverzity Makaronésie, přizpůsobený přežití v drsných, větrných a suchých podmínkách.
