📖 Úvod
Tato vodní kapradina, původem z Azorských ostrovů, je kriticky ohroženým druhem. Její listy připomínají čtyřlístek, plavou na vodní hladině nebo se vznášejí nad ní. Roste v mělkých, často dočasných sladkovodních tůních a příkopech. Množí se sporami ukrytými v plodnicích. Čelí vážným hrozbám kvůli ztrátě a degradaci přirozeného prostředí. Její ochrana je klíčová pro zachování jedinečné biodiverzity.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina; trvalka; výška 5-20 cm v závislosti na délce řapíků; netvoří korunu, jedná se o plazivou rostlinu; celkový vzhled je nízký, kobercovitý, připomínající porost čtyřlístků plovoucích na hladině nebo rostoucích na bahnitém substrátu.
Kořeny: Plazivý, tenký, větvený oddenek (rhizom), z jehož uzlin vyrůstají svazčité adventivní kořeny sloužící k ukotvení a příjmu živin.
Stonek: Stonek je přeměněn v plazivý, článkovaný oddenek, který se plazí po povrchu substrátu nebo těsně pod ním, v mládí je hustě pokrytý nahnědlými, vícebuněčnými chlupy (plevinami); rostlina je zcela bez trnů.
Listy: Listy (přesněji frondy) vyrůstají jednotlivě z uzlin oddenku; jsou dlouze řapíkaté, přičemž délka řapíku je variabilní podle hloubky vody; čepel je složená ze čtyř klínovitých až obvejčitých lístků, které jsou na vrcholu zaoblené či mírně vykrojené a tvoří dokonalý tvar čtyřlístku; okraj lístků je celokrajný; barva je svěže zelená až tmavě zelená; žilnatina je dichotomická (vidličnatě větvená), paprsčitě se rozbíhající od báze lístku; mladé listy a oddenek jsou pokryty vícebuněčnými, krycími, nahnědlými, šupinovitými trichomy (plevinami).
Květy: Jelikož se jedná o kapradinu (Pteridophyta), rostlina nekvete a netvoří žádné květy ani květenství; barva, tvar, uspořádání a doba kvetení se tedy neurčují.
Plody: Rostlina netvoří pravé plody; reprodukčním orgánem je tvrdý, čočkovitý až ledvinovitý útvar zvaný sporokarp, který je tmavě hnědý až černý, v mládí chlupatý a obsahuje výtrusnice (sporangia) s mikrosporami a megasporami; dozrává v pozdním létě a na podzim a je přisedlý nebo krátce stopkatý u báze listových řapíků.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál je extrémně omezený, jedná se o kriticky ohrožený endemit Azorských ostrovů, konkrétně ostrova Terceira, kde roste na jediné známé lokalitě na světě; v České republice se přirozeně nevyskytuje a není zde ani pěstována či zavlečena jako neofyt, tudíž nemá v ČR žádné rozšíření, a její taxonomický status je navíc často zpochybňován a bývá považována za lokální formu druhu *Marsilea strigosa*.
Stanovištní nároky: Jedná se o obojživelnou, světlomilnou kapradinu, která vyžaduje velmi specifické stanoviště periodicky zaplavovaných dočasných tůní a vlhkých prohlubní na otevřených, plně osluněných místech s chudou, kyselou až neutrální půdou vulkanického původu; její životní cyklus je závislý na střídání vlhkého období pro růst a letního sucha pro dozrávání odolných sporokarpů.
🌺 Využití
Vzhledem ke své extrémní vzácnosti a přísné ochraně nemá absolutně žádné využití v léčitelství, gastronomii ani v průmyslu; ačkoliv sporokarpy některých jiných druhů rodu se po úpravě konzumují, u tohoto druhu to nepřichází v úvahu kvůli ochraně i potenciální toxicitě; v okrasném pěstování se s ní lze setkat výhradně v záchranných programech několika specializovaných botanických zahrad a žádné komerční kultivary neexistují; její ekologický význam spočívá pouze v její unikátnosti a přítomnosti v jedinečném biotopu, nemá žádný širší význam jako potrava pro zvířata nebo pro včely.
🔬 Obsahové látky
Konkrétní fytochemické analýzy pro tento vzácný druh nejsou dostupné, avšak obecně rostliny z tohoto rodu obsahují enzym thiaminázu, který rozkládá vitamín B1 (thiamin), a dále lze předpokládat přítomnost běžných rostlinných sloučenin, jako jsou flavonoidy, třísloviny a různé fenolické kyseliny, které jsou typické pro kapradiny.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina je považována za mírně jedovatou pro lidi i býložravce (zejména pro koně) při požití většího množství syrového materiálu, a to kvůli obsahu enzymu thiaminázy, který způsobuje avitaminózu B1 projevující se neurologickými poruchami; záměna je možná především s jinými druhy marsilek (např. *M. quadrifolia*), od kterých se liší mikroskopickými znaky na sporokarpech a chlupatostí listů, a pro laiky se čtyřlístkem jetele plazivého (*Trifolium repens*), od kterého se zásadně liší vodním způsobem života, absencí květů a rozmnožováním pomocí výtrusů ukrytých ve sporokarpech.
Zákonný status/ochrana: Jde o jednu z nejohroženějších rostlin Evropy, v Červeném seznamu IUCN je vedena v kategorii „Kriticky ohrožený“ (CR) a existují obavy, že na své jediné přirozené lokalitě již vyhynula; je přísně chráněna portugalskými zákony a je uvedena jako prioritní druh v přílohách II a IV Směrnice o stanovištích EU; v legislativě České republiky se neobjevuje, jelikož zde neroste.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno „Marsilea“ bylo vytvořeno na počest italského přírodovědce a botanika Luigiho Ferdinanda Marsigliho (1658–1730), druhové jméno „azorica“ přímo odkazuje na její endemický výskyt na Azorských ostrovech; její klíčovou adaptací pro přežití v nestabilním prostředí dočasných tůní jsou tvrdé, dřevnaté sporokarpy, které obsahují výtrusy a dokáží v půdě přežít i desítky let trvající období sucha a vyklíčit až po vhodném zaplavení stanoviště.
