📖 Úvod
Tato vytrvalá bylina vyrůstá z hlíz a je jednou z prvních, která rozkvétá na jaře. Její malé, něžné květy mají obvykle světle růžovou až bílou barvu a objevují se dříve než listy. Rostlinka dosahuje jen malé výšky a preferuje vlhčí, dobře propustné půdy v lesních lemech či na světlých loukách. Všechny její části jsou toxické, což je charakteristické pro její rod. Pochází z východní Evropy a Kavkazu, kde tvoří půvabné koberce.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, vytrvalá hlíznatá geofyt, vysoká 5-15 cm, nízkého vzrůstu bez koruny, celkovým vzhledem připomínající krokus, s květy vyrůstajícími na podzim přímo ze země bez listů a listy rašícími až na jaře.
Kořeny: Podzemní zásobní orgán je asymetrická, vejčitá až téměř kulovitá hlíza obalená tmavě hnědou, kožovitou až papírovitou tunikou, ze které vyrůstají adventivní svazčité kořeny.
Stonek: Vlastní stonek je extrémně redukovaný a přeměněný v podzemní hlízu; nadzemní lodyha chybí, funkci stonku v době květu přebírá velmi dlouhá, úzká okvětní trubka vynášející květ nad povrch; rostlina je zcela bez trnů.
Listy: Listy (obvykle 2-4) uspořádané v přízemní růžici, jsou přisedlé, tvar čepele je čárkovitý až úzce kopinatý, okraj je hladký a celokrajný, barva je leskle sytě zelená, typ venace je souběžná žilnatina charakteristická pro jednoděložné rostliny, povrch je zcela lysý, bez jakýchkoliv trichomů.
Květy: Květy mají růžovou až fialově purpurovou barvu, často s bělavým středem či hrdlem, tvar je nálevkovitý až široce zvonkovitý s šesti eliptickými až kopinatými okvětními lístky (tepaly), květy jsou uspořádány jednotlivě nebo v chudých svazečcích po 1-3 a vyrůstají přímo ze země, doba kvetení je podzim (září-říjen).
Plody: Typ plodu je trojpouzdrá, septikidní tobolka, která se vyvíjí pod zemí a na jaře vyrůstá na povrch spolu s listy, barva je zpočátku zelená, ve zralosti hnědá a suchá, tvar je vejčitý až elipsoidní, doba zrání je jaro až začátek léta následujícího roku.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál se rozkládá ve východním Středomoří a na Blízkém východě, konkrétně od jižního Turecka, přes Sýrii, Libanon, Izrael, Palestinu až po Jordánsko. V České republice se v přírodě nevyskytuje, není tedy ani původním druhem, ani neofytem; pěstuje se pouze vzácně v botanických sbírkách.
Stanovištní nároky: Roste na skalnatých a kamenitých svazích, ve světlých lesích (například borových či dubových), v křovinatých porostech typu garrigue a phrygana, a občas i na okrajích polí. Je to světlomilná rostlina, která preferuje dobře propustné, mělké, často vápnité půdy a je adaptovaná na horká a suchá léta typická pro středomořské klima.
🌺 Využití
Pro svou vysokou toxicitu se nevyužívá v gastronomii, všechny jeho části jsou prudce jedovaté. V minulosti byly rostliny z tohoto rodu využívány v lidovém léčitelství, především k léčbě dny, avšak pro riziko smrtelné otravy se od toho zcela upustilo; sbíraly se hlízy a semena. Dnes je jeho hlavní význam okrasný, pěstuje se v zahradách a sbírkách cibulovin pro své velké, atraktivní květy objevující se na podzim, ačkoliv specifické kultivary jsou vzácné. Ekologicky představuje pozdní zdroj nektaru a pylu pro opylovače aktivní na podzim.
🔬 Obsahové látky
Hlavními a nejvýznamnějšími obsaženými látkami jsou tropolonové alkaloidy, především vysoce toxický kolchicin a jeho deriváty, jako je demekolcin. Tyto látky působí jako mitotické jedy, které narušují proces buněčného dělení, což je základem jejich toxicity i potenciálního farmakologického využití.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Celá rostlina je prudce jedovatá pro lidi i zvířata, zejména pro koně a skot, kvůli obsahu kolchicinu. Otrava se projevuje po několika hodinách pálením v ústech, nevolností, zvracením, silnými bolestmi břicha a krvavým průjmem, což může vést k dehydrataci, selhání orgánů a smrti. Záměna je možná s podzimními druhy šafránů (Crocus), od nichž se liší počtem tyčinek – má jich šest, zatímco šafrán pouze tři. Na jaře je teoreticky možné zaměnit jeho listy s listy česneku medvědího, avšak tento druh roste v jiné geografické oblasti a jeho listy na rozdíl od česneku postrádají typickou česnekovou vůni po rozemnutí.
Zákonný status/ochrana: Vzhledem k tomu, že se v České republice přirozeně nevyskytuje, nepodléhá zde žádnému stupni zákonné ochrany. V mezinárodním Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN je veden v kategorii ‚Málo dotčený‘ (Least Concern – LC) díky svému relativně širokému areálu rozšíření a stabilní populaci.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno Colchicum je odvozeno od starověké oblasti Kolchida na pobřeží Černého moře, která byla v řecké mytologii spojována s kouzelnicí Médeou a jedovatými rostlinami. Druhové jméno davidovii bylo uděleno na počest ruského botanika Borise Davidova. Velkou zajímavostí je jeho životní cyklus, kdy kvete na podzim bez listů (tzv. hysteranthie), oplozený semeník přezimuje pod zemí a listy spolu s tobolkou se semeny se objevují až na jaře následujícího roku.
