📖 Úvod
Centaurea pseudoleucolepis* je kriticky ohrožená vytrvalá bylina a panonský endemit, rostoucí na suchých stepních trávnících. Dorůstá výšky 30 až 60 cm a vytváří přízemní růžici šedozelených listů. Od června do srpna kvete typickými úbory s fialovorůžovými květy, jejichž zákrovní listeny mají charakteristické světlé přívěsky. Tento druh chrpy je pro svou extrémní vzácnost a velmi omezený areál výskytu přísně chráněn zákonem. Její ochrana je klíčová pro zachování biodiverzity.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, trvalka, výška 30-70 cm, habitus vzpřímený, často od báze větvený, tvořící trsy, celkový vzhled šedozelený díky hustému odění.
Kořeny: Hlavní, kůlový kořen, často s vícehlavým, dřevnatějícím oddenkem (caudex).
Stonek: Vzpřímená, jednoduchá nebo v horní polovině větvená lodyha, podélně rýhovaná až křídlatá, hustě šedě pavučinatě plstnatá, bez trnů.
Listy: Uspořádání střídavé; přízemní a dolní lodyžní listy řapíkaté, horní přisedlé; tvar přízemních listů v obrysu podlouhlý, jednou až dvakrát peřenosečný s čárkovitými až úzce kopinatými úkrojky, horní listy menší a jednodušší, nejvyšší nedělené a čárkovité; okraj úkrojků celokrajný; barva šedozelená; žilnatina zpeřená; trichomy mnohobuněčné, krycí, tvořící hustou pavučinatou plst.
Květy: Barva růžová až purpurová; květy uspořádány v květenství typu úbor, které jsou jednotlivé na koncích lodyh a větví; úbor se skládá z trubkovitých květů, přičemž okrajové jsou paprskující, zvětšené a neplodné; zákrovní listeny mají výrazný, stříbřitě bílý až nahnědlý, třásnitý blanitý přívěsek; doba kvetení od června do srpna.
Plody: Typ plodu je nažka s chmýrem; barva nažky světle hnědá až šedavá; tvar podlouhle obvejčitý, mírně stlačený; chmýr je složen z několika řad nestejně dlouhých, drsných bělavých štětin; doba zrání v pozdním létě a na podzim.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Jedná se o ponticko-panonský druh, jehož původní areál zahrnuje jihovýchodní Evropu, zejména Balkánský poloostrov, Rumunsko, Ukrajinu, a dále zasahuje přes Kavkaz až do Malé Asie a Íránu; v České republice není původní, je klasifikována jako neofyt, konkrétně přechodně zavlékaný druh (efemerofyt), který se na naše území dostává neúmyslně, nejčastěji s transportem obilí, vlny nebo jiných komodit, a proto je její výskyt v ČR velmi vzácný, nestálý a vázaný na specifická místa jako jsou nádraží, přístavy či průmyslové areály, kde netvoří trvalé populace.
Stanovištní nároky: Jako druh stepí a suchých trávníků vyhledává výhradně plně osluněná, teplá a suchá stanoviště, typicky roste na kamenitých a skalnatých svazích, v suchých pastvinách, na úhorech, náspech podél železničních tratí a silnic, a na dalších člověkem narušených (ruderálních) místech; je to výrazně vápnomilná (kalcifilní) rostlina preferující zásadité, vysýchavé, mělké, na živiny chudé půdy s vysokým obsahem skeletu (štěrku či písku), přičemž je silně světlomilná (heliofilní) a vysoce odolná vůči suchu (xerofyt), nesnáší zastínění ani zamokření.
🌺 Využití
Specifické využití v léčitelství není u tohoto konkrétního druhu dobře zdokumentováno, avšak rod chrpa obecně poskytuje druhy (např. chrpa polní) s protizánětlivými a močopudnými účinky, kde se sbírají především květní úbory; v gastronomii se květy některých chrp používají jako jedlá ozdoba salátů a dezertů, což je pravděpodobné i zde, ale není to běžná praxe; technické či průmyslové využití nemá; pro okrasné pěstování se hodí do suchých a stepních partií zahrad, přírodních záhonů či skalek díky své nenáročnosti a atraktivním květům, specifické kultivary však nejsou známy; ekologický význam spočívá v tom, že její květy poskytují bohatý zdroj nektaru a pylu pro široké spektrum hmyzu, včetně včel, čmeláků a motýlů, čímž podporuje místní biodiverzitu a je v oblastech svého přirozeného výskytu významnou medonosnou rostlinou.
🔬 Obsahové látky
Hlavními účinnými látkami, podobně jako u jiných druhů tohoto rodu, jsou seskviterpenické laktony (např. cnicin), které jsou zodpovědné za hořkou chuť a některé farmakologické vlastnosti, dále obsahuje flavonoidy (např. apigenin, kempferol), polyiny, třísloviny a v květech také antokyanové glykosidy (např. cyanin), které způsobují jejich zbarvení a mají antioxidační účinky.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Pro člověka není považována za jedovatou, avšak konzumace velkého množství by mohla kvůli obsahu hořkých seskviterpenických laktonů způsobit zažívací potíže; pro koně a jiná hospodářská zvířata může být při dlouhodobém spásání většího množství nebezpečná, jelikož některé chrpy obsahují látky způsobující neurologické onemocnění zvané nigropalidální encefalomalacie („chewing disease„); záměna je možná s jinými druhy chrp s fialovými květy, například s chrpou luční (Centaurea jacea) nebo chrpou čekánkem (Centaurea scabiosa), odlišují se však především tvarem a charakterem přívěsků na zákrovních listenech – u tohoto druhu jsou přívěsky nápadně blanité, bělavé až nahnědlé, netřepenité a zakrývají listeny pod sebou, což vytváří charakteristický vzhled úboru.
Zákonný status/ochrana: V České republice jakožto nepůvodní a jen přechodně zavlékaný druh nepodléhá žádné zákonné ochraně a není uvedena v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR; na mezinárodní úrovni rovněž nepatří mezi chráněné druhy, není uvedena v seznamu CITES a vzhledem ke svému širokému a stabilnímu areálu v jihovýchodní Evropě a Asii není globálně ohrožená, v rámci Červeného seznamu IUCN by byla s největší pravděpodobností hodnocena jako málo dotčený druh (Least Concern – LC).
✨ Zajímavosti
Rodové jméno „Centaurea“ pochází z řecké mytologie a odkazuje na kentaura Cheiróna, moudrého léčitele, který údajně použil rostlinu z tohoto rodu k ošetření rány na noze způsobené Heraklovým šípem; druhové jméno „pseudoleucolepis“ je složeninou z řeckých slov „pseudo“ (falešný, nepravý), „leukos“ (bílý) a „lepis“ (šupina), což v překladu znamená „s falešně bílými šupinami“ a přesně popisuje charakteristický vzhled přívěsků zákrovních listenů, které jsou bělavé a připomínají šupiny podobného druhu „C. leucolepis“; zajímavostí je její schopnost osidlovat extrémně suchá a narušovaná stanoviště díky hlubokému kůlovému kořeni a efektivnímu hospodaření s vodou.
