📖 Úvod
Solnička korálovitá anatolská je drobná, jednoletá a silně sukulentní bylina, která svým vzhledem připomíná miniaturní mořský korál. Její bohatě větvené, článkované lodyhy mají často načervenalou barvu a listy jsou zakrnělé do podoby nepatrných šupin. Tento poddruh je vzácným a specializovaným halofytem, přísně vázaným na extrémně slané půdy vnitrozemských slanisek v oblasti Anatolie v Turecku. Kvůli ničení jejích přirozených stanovišť patří mezi kriticky ohrožené a zákonem chráněné taxony.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina (jednoletá, terofyt), výška 2–10 cm, habitus bohatě větvený, často poléhavý, celkový vzhled dužnaté, článkované rostliny připomínající korál, často s načervenalým nádechem.
Kořeny: Kořenový systém tvořený hlavním, kůlovým kořenem s tenkými postranními kořínky.
Stonek: Stonek je dužnatá, válcovitá, silně větvená a článkovaná lodyha, která je lysá, zpočátku zelená, později žlutá až červená, bez přítomnosti trnů.
Listy: Uspořádání vstřícné, jsou přisedlé a srostlé v krátkou pochvu, tvar je extrémně redukovaný na drobné, šupinovité, trojúhelníkovité výběžky, okraj celokrajný, barva zelená až načervenalá, žilnatina není patrná, trichomy chybí (rostlina je zcela lysá).
Květy: Barva nenápadná, zelenavá, tvar silně redukovaný, oboupohlavné, bez korunních lístků, uspořádány po třech v paždí horních, zdužnatělých listenů, tvoří terminální, husté, válcovité klasovité květenství, doba kvetení od května do srpna.
Plody: Typ plodu je nažka (někdy označováno jako měchýřek) uzavřená ve zdužnatělém vytrvalém okvětí, semeno je hnědé barvy, tvar semene je vejčitý až téměř kulovitý, doba zrání od srpna do října.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál tohoto taxonu je velmi omezený a nachází se v západní Asii, konkrétně v centrální Anatolii v Turecku a v přilehlých oblastech severozápadního Íránu, což jej řadí do irano-turanské květenné oblasti; v České republice se přirozeně nevyskytuje a ani sem nebyl zavlečen, je tedy pro naši flóru cizím a nepřítomným prvkem, jehož výskyt je striktně vázán na specifické podmínky původního areálu a jeho celkové světové rozšíření je velmi malé a fragmentované.
Stanovištní nároky: Jde o vysoce specializovanou, obligátně halofytní jednoletou rostlinu (terofyt), která roste výhradně na extrémních stanovištích, jako jsou vnitrozemské slané bažiny, břehy slaných jezer a vysychající solné pánve; vyžaduje půdy s velmi vysokou koncentrací solí (sodné a chloridové ionty), které jsou často těžké, jílovité a silně alkalické, přičemž je absolutně světlomilná (heliofilní) a osidluje pouze plně osluněná, otevřená a bezlesá prostranství, její nároky na vlhkost jsou periodické – potřebuje jarní vlhkost pro vyklíčení a růst, ale je dokonale adaptována na následné letní vyschnutí substrátu do solné krusty.
🌺 Využití
Nemá absolutně žádné známé využití v lidovém ani moderním léčitelství, gastronomii či průmyslu, neboť je nepatrného vzrůstu a roste v nehostinných podmínkách; není jedlá a pro své extrémní ekologické nároky a miniaturní, nenápadný vzhled se nepěstuje jako okrasná rostlina; její význam je čistě ekologický jako primární producent a specialista na extrémní stanoviště, kde je součástí unikátních a křehkých ekosystémů a může sloužit jako potrava pro vysoce specializované druhy hmyzu, včelařsky je zcela bezvýznamná.
🔬 Obsahové látky
Hlavními obsaženými látkami jsou vysoké koncentrace anorganických solí (především NaCl), které akumuluje ve vakuolách svých buněk, a pro osmotickou rovnováhu v cytoplazmě syntetizuje a hromadí organické kompatibilní soluty, zejména glycin betain a prolin, což jsou klíčové sloučeniny umožňující jí přežít v extrémně slaném prostředí a chrání její buněčné struktury před poškozením.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Přímá toxicita pro lidi nebo zvířata není zdokumentována, rostlina se nepovažuje za jedovatou, avšak kvůli extrémně vysokému obsahu solí je zcela nepoživatelná a její konzumace by mohla vést k zažívacím potížím; záměna je nepravděpodobná kvůli specifickému vzhledu a biotopu, nicméně nezkušený pozorovatel by si ji mohl splést s jinými drobnými sukulentními halofyty z čeledi laskavcovitých, jako jsou mladé semenáčky slanobýlu (Salicornia) nebo solničky (Suaeda), od nichž se liší svým korálovitým větvením a drobnými rozměry.
Zákonný status/ochrana: V České republice není chráněna, protože se zde nevyskytuje; není uvedena na seznamu CITES; na globálním Červeném seznamu IUCN je druh jako celek („Microcnemum coralloides“) hodnocen jako málo dotčený (LC), avšak tento konkrétní poddruh „anatolicum“ je kvůli svému velmi omezenému areálu a zranitelnosti svých biotopů (ohrožení zemědělstvím, změny vodního režimu) na regionální úrovni v Turecku a Íránu považován za vzácný a zranitelný.
✨ Zajímavosti
Etymologie jména odráží její vzhled a velikost: rodové jméno „Microcnemum“ pochází z řeckých slov „mikros“ (malý) a „kneme“ (holeň, rameno), což odkazuje na její drobné, článkované stonky; druhové jméno „coralloides“ je latinského původu a znamená „podobný korálu“, což dokonale popisuje její rozvětvený, sukulentní habitus; poddruhové jméno „anatolicum“ odkazuje na geografickou oblast výskytu – Anatolii; zajímavostí je její adaptace na extrémní podmínky (extremоfilie) a životní strategie terofytu, kdy celý životní cyklus dokončí během krátkého příznivého jarního období a nepříznivé suché a horké léto přečká ve formě semene.
