📖 Úvod
Vranečkovec švýcarský je drobná, nenápadná a vytrvalá kapradina, která se řadí mezi kriticky ohrožené druhy české flóry. Každý rok vytváří jediný list, jenž je rozdělený na dvě části. Sterilní, asimilační část je jemně zpeřená a svým vzhledem připomíná list heřmánku. Fertilní část, která nese výtrusnice, má podobu malého hroznu. Typicky roste na kyselých a na živiny chudých půdách, jako jsou krátkostébelné louky, pastviny či vřesoviště.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina; vytrvalý geofyt; výška 5-20 cm; nemá korunu; celkový vzhled drobné, masité, žlutozelené kapradiny s jediným listem, který se dělí na sterilní fotosyntetickou a fertilní výtrusnou část, připomínající svým tvarem list heřmánku.
Kořeny: Krátký, svislý, masitý podzemní oddenek, z něhož vyrůstají silné, nevětvené, kontraktilní kořeny žlutohnědé barvy, které jsou v symbióze s mykorhizními houbami.
Stonek: Nadzemní stonek (lodyha) chybí, z oddenku vyrůstá pouze jeden společný dužnatý stvol (řapík), který je lysý, bez trnů, světle zelený a v horní části se dělí na listovou čepel a výtrusný klas.
Listy: Každý rok vyrůstá pouze jeden list na dlouhém společném stvolu (řapíku); sterilní část je přisedlá až krátce řapíkatá, v obrysu podlouhle vejčitá, 1-2x zpeřená s lístky peřenoklanými až peřenodílnými a tupými úkrojky; okraj je celokrajný až jemně vroubkovaný; barva je světle až žlutozelená; žilnatina je volná, vidličnatě větvená; rostlina je zcela lysá, bez jakýchkoliv trichomů.
Květy: Jako kapradina netvoří květy; reprodukční orgány jsou výtrusnice uspořádané ve fertilní části listu, která má podobu 1-3x zpeřeného hroznu či laty (výtrusný klas) na dlouhé stopce; kulovité výtrusnice jsou zpočátku zelené, při zralosti žlutohnědé; výtrusy dozrávají a uvolňují se od června do srpna.
Plody: Rostlina netvoří plody, protože nekvete; jednotkou šíření je výtrus, což je mikroskopická kulovitá buňka světle žluté barvy; uvolňuje se po puknutí zralé výtrusnice, obvykle v období od června do srpna.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Jeho původní areál je cirkumpolární, zahrnuje mírné až subarktické oblasti Evropy, Asie a Severní Ameriky, přičemž v České republice se jedná o původní, autochtonní druh; celosvětově je rozšířen ostrůvkovitě, v ČR se vyskytuje velmi vzácně a roztroušeně, především v horských a podhorských oblastech jako jsou Krkonoše, Šumava, Hrubý Jeseník, Krušné hory či Beskydy, kde představuje glaciální relikt.
Stanovištní nároky: Preferuje otevřená, nezastíněná a konkurenčně slabá stanoviště, jako jsou krátkostébelné horské louky, vřesoviště, pastviny, okraje lesů, staré lomy, pískovny nebo i narušená místa podél cest a na sjezdovkách; vyžaduje chudé, mírně kyselé až neutrální, písčité, hlinitopísčité až skeletovité půdy a je světlomilnou (heliofytní) rostlinou, která snáší jen mírné přistínění a roste na čerstvě vlhkých, ale dobře propustných půdách, nesnáší trvalé zamokření ani hnojení.
🌺 Využití
Nemá žádné praktické využití v léčitelství, gastronomii ani v průmyslu; není sbírána pro léčivé účinky a je považována za nejedlou; pro své specifické ekologické nároky a závislost na mykorhizní symbióze se prakticky nepěstuje jako okrasná rostlina v zahradách; její hlavní význam je ekologický a vědecký, neboť slouží jako bioindikátor zachovalých, oligotrofních a nenarušených biotopů a její přítomnost signalizuje vysokou přírodní hodnotu lokality.
🔬 Obsahové látky
Podrobná fytochemická analýza je omezená, ale jako u jiných kapradin se předpokládá přítomnost obecných látek jako jsou flavonoidy, třísloviny a různé fenolické sloučeniny, které plní obranné a strukturální funkce, avšak neobsahuje žádné specifické, významně farmakologicky aktivní látky, které by vedly k jejímu využívání.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Je považována za nejedlou a potenciálně mírně jedovatou při požití většího množství, podobně jako jiné kapradiny, které mohou obsahovat enzym thiaminázu, avšak případy otravy u lidí či zvířat nejsou kvůli její vzácnosti a malé velikosti zdokumentovány; zaměnit ji lze především s jinými druhy vranečků, nejčastěji s vranečkem měsíčním („Botrychium lunaria“), od kterého se liší tvarem sterilní části listu, jež je u popisovaného druhu 2-3x peřeně dělená a připomíná list heřmánku, zatímco vraneček měsíční má lístky celistvé, půlměsíčitého tvaru.
Zákonný status/ochrana: V České republice je chráněna zákonem jako silně ohrožený druh zařazený do kategorie §2 vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb.; v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je vedena v nejvyšší kategorii ohrožení jako kriticky ohrožený druh (C1b), což odráží její extrémní vzácnost a úbytek stanovišť v důsledku eutrofizace, zalesňování luk a změn v obhospodařování krajiny; mezinárodně v rámci IUCN není globálně hodnocena jako ohrožená kvůli svému širokému areálu, ale na regionální úrovni je v mnoha zemích ohrožena.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno „Botrychium“ pochází z řeckého slova „botrys“ (hrozen), což odkazuje na hroznovité uspořádání výtrusnic na plodné části listu; druhové jméno „matricariifolium“ je odvozeno z latiny a znamená „mající list jako heřmánek“ („Matricaria“), což přesně popisuje vzhled jemně dělené sterilní čepele; fascinující adaptací je její částečná mykoheterotrofie, kdy získává část živin prostřednictvím symbiózy s podzemními houbami, což ji činí závislou na specifickém půdním prostředí a zároveň je důvodem, proč je její kultivace téměř nemožná a proč její populace mohou v jednotlivých letech výrazně kolísat nebo se rostliny objeví nad zemí jen jednou za několik let.
