📖 Úvod
Pěchava slatinná (Artemisia pancicii) je kriticky ohrožená, vytrvalá aromatická bylina, která je endemitem panonských slaných stepí. Vyznačuje se stříbřitě šedými, jemně dělenými a hustě plstnatými listy. Během léta kvete drobnými žlutavými úbory uspořádanými v latovitých květenstvích. Jako halofyt je dokonale přizpůsobena životu na zasolených půdách. Vzhledem ke své extrémní vzácnosti je přísně chráněným druhem a ikonou ochrany unikátní slaniskové flóry.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Vytrvalá bylina až polokeř, vysoká 20-80 cm, tvořící husté, polokulovité trsy s celkovým stříbřitě šedým, plstnatým a silně aromatickým vzhledem.
Kořeny: Silný, vícehlavý, dřevnatějící kůlový kořen s oddenkem, který hluboce proniká do substrátu a skalních štěrbin a umožňuje rostlině přežít v extrémních podmínkách.
Stonek: Lodyha je přímá nebo vystoupavá, na bázi silně dřevnatějící, často červenohnědě naběhlá, podélně jemně rýhovaná, hustě pokrytá přitisklými bílými až šedými plstnatými chlupy a bez trnů.
Listy: Listy jsou uspořádány střídavě, přízemní a dolní lodyžní jsou dlouze řapíkaté, horní krátce řapíkaté až přisedlé; čepel je v obrysu trojúhelníkovitá, dvakrát až třikrát peřenosečná s velmi úzkými, čárkovitými až niťovitými konečnými úkrojky, které jsou celokrajné; barva je na obou stranách stříbřitě šedá kvůli hustému odění tvořenému mnohobuněčnými, jednoduchými krycími trichomy.
Květy: Květy jsou drobné, trubkovité, žluté až žlutohnědé, uspořádané v malých, polokulovitých a nicích úborech (o průměru 2-4 mm), které skládají hustou, jednostrannou koncovou latu nebo hrozen; kvete od srpna do října.
Plody: Plodem je velmi drobná, hladká, elipsoidní až obvejčitá nažka hnědé barvy, bez chmýru, která dozrává na podzim, obvykle v období od září do listopadu.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál se omezuje na Panonskou pánev a přilehlé části Balkánu, jedná se o panonský endemit; v České republice je původním druhem, avšak extrémně vzácným, vyskytujícím se pouze na několika málo lokalitách v nejteplejších oblastech jižní Moravy, jako je například Pouzdřanská step, což představuje severozápadní hranici jeho celosvětového rozšíření.
Stanovištní nároky: Preferuje výhradně plně osluněná, suchá a teplá stanoviště, jako jsou stepní trávníky, sprašové svahy a skalní výchozy; je výrazně vápnomilná (kalcifilní), vyžaduje zásadité, mělké a na živiny chudé půdy, a jako světlomilný xerofyt nesnáší zastínění ani vlhké podloží.
🌺 Využití
Vzhledem ke své vzácnosti a přísné ochraně se dnes nijak nevyužívá; historicky nebylo jeho léčebné využití významné, ačkoliv podobně jako jiné druhy rodu obsahuje hořčiny a silice, které by mohly působit na trávení; v gastronomii je nepoužitelný kvůli silné hořkosti a potenciální toxicitě; technické využití nemá a v zahradách se pěstuje jen velmi zřídka ve specializovaných skalkách bez existence specifických kultivarů; jeho hlavní význam je ekologický jako součást unikátních a ohrožených stepních společenstev a jako hostitelská rostlina pro specializovaný hmyz.
🔬 Obsahové látky
Klíčovými chemickými sloučeninami jsou seskviterpenické laktony, které způsobují charakteristickou intenzivní hořkost a mají různé biologické účinky, a dále silice (esenciální oleje) obsahující směs monoterpenů a seskviterpenů, mezi nimiž mohou být přítomny látky jako kafr nebo v menším množství i neurotoxický thujon.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina je považována za mírně jedovatou pro lidi i zvířata, zejména při požití většího množství, kvůli obsahu thujonu a seskviterpenických laktonů, přičemž příznaky otravy by mohly zahrnovat gastrointestinální potíže a neurologické problémy; lze ji zaměnit s jinými stříbřitě plstnatými druhy pelyňků rostoucími na podobných stanovištích, například s pelyňkem polním (Artemisia campestris) nebo pelyňkem slanomilným (Artemisia santonicum), od nichž se liší subtilními morfologickými znaky, jako je tvar a členění listových úkrojků a uspořádání květů v úborech.
Zákonný status/ochrana: V České republice se jedná o zvláště chráněný druh zařazený do kategorie kriticky ohrožených druhů podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.; v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je rovněž veden jako kriticky ohrožený (kategorie C1t); mezinárodní ochraně jako CITES nepodléhá, ale jeho ochrana je klíčová v rámci ochrany panonských stepních ekosystémů.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno „Artemisia“ odkazuje na řeckou bohyni Artemis, zatímco druhové jméno „pancicii“ je poctou významnému srbskému botanikovi 19. století Josifu Pančićovi; zajímavostí je, že se jedná o postglaciální relikt a jeho výskyt na jižní Moravě je dokladem dřívějšího širšího rozšíření stepní vegetace ve střední Evropě; jeho stříbřité ochlupení je dokonalou adaptací na extrémní podmínky stepi, kde odráží sluneční záření a snižuje odpar vody.
