📖 Úvod
Prustka obecná je vytrvalá, bahenní a vodní bylina s plazivým oddenkem, kořenícím v bahnitém dně. Z něj vyrůstají přímé, nevětvené lodyhy, které mohou být ponořené nebo vynořené nad hladinu. Připomínají malé přesličky či jedličky. Její úzké, čárkovité listy jsou uspořádány v hustých přeslenech po 8 až 12. Nenápadné, redukované květy se tvoří v úžlabí horních listů. Vyskytuje se ve stojatých či mírně tekoucích vodách a je rozšířena po celé severní polokouli.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, vodní trvalka, výška vynořené části 10-60 cm, ponořená část může být delší, habitus připomínající malou přesličku či smrček díky vzpřímené, nevětvené lodyze hustě porostlé listy v přeslenech.
Kořeny: Plazivý, bohatě větvený oddenek, kterým se rostlina vegetativně šíří a kotví v bahnitém substrátu.
Stonek: Lodyha je jednoduchá, nevětvená, dutá, článkovaná, lysá, vzpřímená nad vodou a poléhavá pod vodou, zelené až načervenalé barvy, bez přítomnosti trnů.
Listy: Listy jsou uspořádány v hustých 6-12četných přeslenech, jsou přisedlé, tvarem čárkovité až úzce kopinaté (vynořené) nebo delší a páskovité (ponořené), s celokrajným okrajem, tmavě zelené barvy, se slabě zřetelnou jedinou žilkou, zcela lysé a bez trichomů.
Květy: Květy jsou velmi nenápadné, zelenavé až načervenalé, extrémně redukované (bez okvětí, pouze s 1 tyčinkou a 1 pestíkem), oboupohlavné, uspořádané jednotlivě v úžlabí horních listů, netvoří klasické květenství; doba kvetení je od května do srpna.
Plody: Plodem je drobná, jednosemenná peckovička, zbarvená zelenavě až hnědě, oválného tvaru, velká asi 2-3 mm; doba zrání je od července do září.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál sahá napříč celou severní polokoulí v mírném pásu: rozšíření pokrývá téměř celou Evropu (kromě nejjižnějších oblastí), severní a východní Asii (až po Japonsko a Tchaj-wan), Severní Ameriku od Grónska po Kalifornii, a Jižní Ameriku až po Ohňovou zemi. Druh se vyskytuje také v subarktických oblastech a dokonce zasahuje i k pobřeží Antarktidy. V České republice patří mezi původní druhy, dříve rostl hojně v nížinách a pahorkatinách severních a východních Čech a jižní Moravy, dnes je však velmi vzácný. Mnoho jeho lokalit zaniklo v důsledku meliorací, eutrofizace a regulací vodních toků. Některé novodobé nálezy představují umělé výsadby, protože rostlina je oblíbená jako dekorativní druh v zahradních jezírkách.
Stanovištní nároky: Roste především na březích, v mělčinách a v bahnitých dnech rybníků, tůní a odvodňovacích kanálů. Vyhovují jí stojaté nebo pomalu tekoucí vody, často eutrofní až mezotrofní, s dostatkem živin a vápníku. Upřednostňuje hlinité a jílovité substráty, kde zakořeňuje pomocí oddenků. Je světlomilná, snáší však i polostín a krátkodobé vyschnutí substrátu. Dobře prosperuje ve vodách do hloubky 0,2–0,5 m, kde vytváří husté porosty. Patří k rostlinám odolným vůči chladu a dokáže růst i ve studených arktických vodách.
🌺 Využití
V minulosti měla omezené léčebné využití; extrakty z příbuzných druhů prustky se používaly při léčbě tuberkulózy, onemocnění krve a tyfové horečky. Využívána však byla hlavně jako okrasná rostlina, hojně pěstovaná v jezírkách a rybníčcích, kde prospívá i při nízkých teplotách. Je ceněna pro estetiku lodyh s přesleny listů připomínajících jehličí a pro schopnost přirozeně čistit vodu tím, že zachycuje organické částice. Má ekologický význam – vytváří úkryt a zimoviště pro rybí potěr a hmyz, navíc poskytuje substrát pro vývoj vodních bezobratlých. V potravním řetězci funguje jako potrava některých vodních korýšů a hlemýžďů.
🔬 Obsahové látky
Rostlina obsahuje zejména iridoidní glykosidy aukubin a katalpol, které se vyznačují antibakteriálním a protizánětlivým účinkem. Dále fenolické látky (kyselinu kávovou, ferulovou, flavonoidy jako kempferol a skopoletin) a vysoký obsah polysacharidů a slizů. Cukry se ukládají ve formě tetrasacharidu stachyózy, což pomáhá rostlině odolávat kolísání salinity a teploty.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Druh není toxický ani pro člověka, ani pro zvířata. Neobsahuje žádné jedovaté látky ani latex, tudíž nehrozí otrava. Záměna může nastat zejména s přesličkami (rod Equisetum), které mají podobné přeslenité lodyhy. Rozlišovacím znakem je přítomnost pravých listů u prustky (jsou čárkovité a měkké), zatímco přesličky mají šupinovité listy a dutou lodyhu.
Zákonný status/ochrana: V České republice je druh zařazen mezi kriticky ohrožené (C1t) a je zákonem chráněn (§1). Stejné zařazení platí i na Slovensku a je uveden v Červené knize vyšších rostlin ČR. Úbytek původních populací zapříčinilo intenzivní hospodaření v rybnících, úpravy toků a vysychání mokřadů. Roku 2025 zůstává její ochrana prioritní i podle regionálních agentur ochrany přírody.
✨ Zajímavosti
Latinský název Hippuris pochází z řeckého hippos (kůň) a oura (ocas), což odkazuje na vzhled rostliny připomínající koňský ohon. V češtině se jméno „prustka“ vztahuje k historickému tvaru „truskavec“, odvozenému od staročeského „trústit“ (zakořeňovat v bahně). Z morfologického hlediska představuje prustka pozůstatek velmi staré větve dvouděložných rostlin, původně vymezené jako vlastní čeleď Hippuridaceae. Zajímavostí je, že dokáže kolonizovat čerstvě vzniklé vodní plochy jako první pionýrský druh a vytváří souvislé porosty ještě před usazením jiných makrofytů. Je rovněž pozoruhodně odolná – plně mrazuvzdorná, přezimuje i v zamrzlé vodě.
