Živočišné tkáně – maturitní otázka

biologie

Otázka: Živočišné tkáně

Předmět: Biologie

Přidal(a): Neli, Gymhol

Hierarchické uspořádání těla živočichů

buňka
tkáň
orgán – je prostorově ohraničený útvar tvořený různými druhy tkání a tvořící stavební a funkční jednotku
orgánová soustava – je skupina orgánů s jednou hlavní funkcí
organismus – jednotný celek všech orgánových soustav

Buňka

základní a stavební a funkční jednotka živých organismů
nejmenší útvar schopný samostatné existence a rozmnožování
obsahuje soubor genetických informací, metabolický systém umožňující vytvářet a využívat energii
je vždy ohraničena membránou, která reguluje pronikání látek dovnitř a ven
buňky jsou v těle volné (erytrocyty) nebo vázané v tkáních

Tkáň

soubor buněk, které mají stejný tvar
vykonávají společnou hlavní funkci
vznik: spojování buněk do větších či menších celků
rozdíl mezi tkání a pletivem: o tkáních mluvíme u živočichů, o pletivech u rostlin
rozdíl mezi jedincem žijícím ve tkáni a v kolonii:
- tkáň: buňka není schopná samostatné existence; ke svému životu potřebuje další buňky, je na nich závislá
- kolonie: buňka je schopná samostatného života; po jejím vytržení z kolonie založí novou kolonii

tkáňová kultura: část tkáně pěstovaná mimo organismus (např. krevní konzerva, uchovávání kostní dřeně pro transplantaci); podmínka: dodávání živin, vhodné prostředí

Stavba tkání:

buňka
- buňky stejného typu (např. epitely, svalové tkáně)
- buňky různého typu (např. buňky hlavní a pomocné u nervové tkáně)
tkáňový mok
- vyskytuje se v prostorách mezi buňkami tkáně
- zajišťuje látkovou výměnu mezi tělními tekutinami a tkáněmi
mezibuněčná hmota
- vzniká činností buněk
- 2 typy: fibrilární (pevná, s vláknitou strukturou, tvořena především kolagenními a elastickými vlákny); amorfní (tekutá až pevná)

Rozdělení tkání:

epitely
pojiva
svalová tkáň
nervová tkáň

A) EPITELY

tvoří je jedna nebo několik vrstev buněk většinou stejného tvaru – seřazeny těsně vedle sebe (malé množství mezibuněčná hmoty)
kryjí povrch těl organismů a vystýlají dutiny
dělení:
podle tvaru buněk
- dlaždicový (plochý) – buňky jsou ploché, široké; např. výstelka plicních alveolů
- krychlový (kubický) – šířka a výška buňky jsou téměř stejné; např. pigmentový epitel sítnice
- cylindrický (válcový) – buňky jsou vyšší než širší; např. sliznice trávicí soustavy živočichů

podle počtu vrstev
- jednovrstevný – tvořený jednou vrstvou buněk; př. u bezobratlých
- víceřadý – buňky jsou různě vysoké, nasedají na bazální membránu; např. sliznice dýchacího ústrojí savců
- vrstevnatý – tvořený několika vrstvami buněk; např. vrstevnatý dlaždicový epitel pokožky
- přechodný – povrchové buňky jsou největší a kryjí více buněk ležících pod nimi – přizpůsobený roztahování a stahování orgánu; např. v močovém měchýři savců

podle funkce
- krycí – chrání povrch těla (pokožka) a vystýlá dutiny (sliznice)
- resorpční – zajišťuje vstřebávání živin; na povrchu mohou být klky, které zvětšují povrch
- řasinkový – umožňuje pohyb nebo příjem potravy; např. na povrchu těla ploštěnek nebo v dýchacích cestách savců
- smyslový – příjme podnětů; obsahuje také smyslové buňky (čichový epitel)
- žlázový – k vyměšování, obsahuje žlázové buňky (exokrinní žlázy – vylučují produkty na povrchu epitelu; endokrinní žlázy – předávají produkty do krevního oběhu)
- pigmentový – obsahuje pigment – k absorpci světla; např. sítnice

B) POJIVA

funkce:
- spojuje nebo izoluje orgány
- vyplňuje prostory mezi orgány
- poskytuje oporu měkkým částem těla
- slouží k ukládání rezervních látek
- ochranná funkce

buňky netvoří souvislé komplexy, jsou od sebe odděleny mezibuněčnou hmotou, která vzniká činností těchto buněk
dělení:
- pojiva výplňová a oporná = vazivo, chrupavka, kost
- trofická = tělní tekutiny

1. VAZIVO

měkká tkáň složená z vazivových buněk a mezibuněčné hmoty, která má složku vláknitou (kolagenní nebo elastická vlákna) a amorfní (rosolovitá až polotekutá hmota
vazivové fibrily = vlákénka probíhající ve hmotě
- kolagenní fibrily = vařením se rozpouštějí na klih
- elastické fibrily (odolávají)
některé vazivové buňky mohou v sobě hromadit tuk àtukové buňky nebo barvivo àpigmentové buňky
vazivové buňky v blízkosti cév dokáží pohlcovat (fagocytovat) cizí částečky = histiocyty
ve vazivu jsou roztroušeny buňky žírné, obsahující v cytoplazmě heparin (brzdí srážení krve)
vazivo je zásobeno krví prostřednictvím cév, řezné rány se dobře hojí
typy vaziva:
- řídké vazivo
  - převládá rosolovitá základní hmota, mnoho fibril
  - nejrozšířenější
  - měkké, poddajné
  - tvoří výplně jiných tkání (vmezeřené vazivo), obaly orgánů, slizniční a podslizniční vazivo, podkožní vazivo atd…
- tukové vazivo
  - řídké vazivo
  - obsahuje tukové buňky
  - mechanicky a tepelně izoluje, je energetickou rezervou
- tuhé vazivo
  - obsahuje fibrily zhuštěné do svazků
  - je vláknité, tuhé
  - drží pohromadě kosti, tvoří kloubní pouzdra a šlachy
- lymfoidní vazivo – síťovité, v síti vazivových buněk jsou nahromaděny bílé krvinky

2. CHRUPAVKA (cartilago)

je pevná, bílá nebo nažloutlá, neobsahuje cévy
obsahuje okrouhlé buňky, uložené buď jednotlivě, nebo po několika v komůrkách pevné základní hmoty
obsahuje větší množství mezibuněčné hmoty, která je velmi pružná a pevná zejména v tlaku
buňky tvořící chrupavku nazýváme chondrocyty
funkce:
- chrupavka povléká kloubní konce kostí, přední konce žeber
- tvoří vložky mezi obratli (meziobratlové destičky)
- je ve stěnách průdušnice, průdušek, v ušním boltci, přepážce nosní
je téměř bez cév, řezné rány se nehojí
tvoří zárodečný skelet obratlovců (později je nahrazována kostí – osifikace – na některých místech zůstává i v dospělosti
podle složení mezibuněčné hmoty rozlišujeme:
- hyalinní (sklovitá)
  - nejrozšířenější, průsvitná, převažuje mezibuněčná hmota s jemnými kolagenními vlákny
  - na povrchu je tuhé kolagenní vazivo, které plynule přechází do chrupavky, vyživuje ji a umožňuje růst
  - tvoří např. hrtan, chrupavku nosu nebo kloubů
- elastická
  - pružná (obsahuje kolagenní i elastická vlákna), nažloutlá
  - např. v ušním boltci, Eustachově trubici
- vazivová
  - odolná vůči tahu a tlaku (obsahuje silná kolagenní vlákna), neprůsvitná
  - např. v meziobratlových ploténkách

3. KOSTNÍ TKÁŇ (os)

tvrdé pojivo
tvoří kostru obratlovců
hojně prostoupena cévami- poraněné kosti se dobře hojí
stavba:
- skládá se z mezibuněčné hmoty tvořené kolagenními vlákny, na jejichž povrchu se ukládají anorganické látky (Ca₃(PO₄)₂aCaCO₃)
- kostní buňky – osteocyty, osteoblasty, osteoklasty)
  - osteocyty – vlastní kostní buňky produkující mezibuněčnou hmotu
  - osteoblasty – jsou na povrchu kostí
  - osteoklasty – rozrušují kostní hmotu a podílejí se na její přestavbě
ossein
- ústrojná pružná (organická) látka
- kosti dětí obsahují hodně osseinu- velmi pružné, během života přibývá vápenatých solí – kosti pevné, ztrácejí pružnost)
podle struktury rozlišujeme kost:
- kompaktní (hutná)
  - pevná, tvrdá
  - tvoří souvislou tkáň, tvoří střední část dlouhých kostí a je na povrchu plochých kostí
- houbovitou (spongiózní)
  - tvořena sítí kostních rámečků
  - je v hlavicích dlouhých kostí, středních částech plochých kostí a tvoří kosti krátké
osifikace = kostnatění
- kosti vznikají osifikací vaziva (u lebečních kostí) nebo chrupavčité tkáně
- postupné ukládání minerálních látek na povrch fibril, tím se kost stává tvrdší a křehčí
- probíhá z osifikačních center, kde je chrupavka odbourávána a činností osteoblastů se tvoří kostní tkáň
osteoporóza – nemoc, při které řídne kostní tkáň, dochází k úbytku vápníku a jiných minerálů

4. TROFICKÁ TKÁŇ

patří sem tělní tekutiny tvořící vnitřní prostředí organismu
funkce:
- zajišťující rozvod živin, hormonů, dýchacích plynů
- odstraňování zplodin metabolismu
- podílejí se na udržení homeostázy (stálého vnitřního prostředí)

a) krev:
- krevní plazma
  - žlutá, vazká tekutina
  - obsahuje 90% vody, dále bílkoviny, glukózu, minerální látky, hormony, vitaminy, plyny (kyslík, dusík, oxid uhličitý)
  - zajišťuje stálý osmotický tlak a pH
- erytrocyty
  - umožňují přenos kyslíku
  - v krvi se neustále obnovují
  - odstraňovány jsou v játrech a slezině
  - počet a velikost jsou druhově specifické (u savců jsou bez jádra)
  - obsahují krevní barvivo hemoglobin
- leukocyty
  - mají význam pro obranyschopnost (imunitu) organismů, je jich méně než erytrocytů, jejich počet se zvyšuje za patologických stavů, rozlišujeme:
    - granulocyty: v cytoplazmě obsahují granuly, dělíme je podle barvitelnosti granul na neutrofilní granulocyty (typické pro savce, jsou schopné fagocytózy malých částic), eosinofilní granulocyty (zmnožují se při parazitárních onemocněních a alergiích), bazofilní granulocyty (obsahují heparin a histamin)
    - agranulocyty: bez granul v cytoplazmě, rozlišujeme: lymfocyty (účastní se imunitních reakcí organismu) – ty se dále dělí na: T-lymfocyty a B-lymfocyty; a monocyty (fagocytují větší částice a odumřelé buňky)
- trombocyty
  - drobné bezjaderné útvary
  - vyskytují se pouze u savců
  - vznikají odštěpením cytoplazmy z velkých buněk kostní dřeně
  - mají význam pro srážení krve

b) tkáňový mok
- tvoří se prostupováním tekutiny z krve stěnami vlásečnic do mezibuněčných prostor
- má podobné složení jako krevní plazma, obsahuje menší množství bílkovin
- zprostředkovává látkovou výměnu mezi krví a buňkami
- z tkání je odváděn lymfatickými cévami do krve

c) míza (lymfa)
- proudí v lymfatických cévách
- složením je podobná krevní plazmě
- obsahuje lymfocyty
- přítomnost tuků – mírně zakalený vzhled

C) SVALOVÁ TKÁŇ

je tvořena svalovými buňkami (myocyty)
umožňuje pohyb organismů z místa na místo – pohyb umožňuje přítomnost stažitelných vláken – myofibril (myofibrila – jemné, smrštitelné vlákénko)
tvoří stěny některých vnitřních orgánů
3 druhy svalové tkáně:
- hladké svalstvo
  - složené z protáhlých jednojaderných svalových buněk s jedním jádrem vzájemně spojených vazivem
  - buňky obsahují v cytoplazmě jemná, smrštitelná vlákna – myofibrily
  - řízení: pracuje nezávisle na naší vůli, je inervováno vegetativními nervy a řízena hormony
  - tvoří převážnou část trávicí soustavy, stěny dělohy, močového měchýře, je roztroušeno v kůži
  - výkon: malý, reakce jsou pomalé, ale činnost je vytrvalá (prakticky neunavitelná)
  - je přítomna v těle většiny bezobratlých, u obratlovců tvoří stěny vnitřních orgánů (cév, střeva…)
- příčně pruhované svalstvo
  - skládá se z mnohojaderných svalových vláken (často dlouhých)
  - jednotlivá vlákna se spojují ve svazky obalené vazivem à více svazků tvoří sval, který kryje společná vazivová pochva
  - vazivové obaly jsou prostoupeny cévami a nervy
  - vlákna obsahují velké množství myofibril tvořených 2 typy bílkovin (silnější myozin a jemnější aktin)
  - myofibrily jsou ve svalu uspořádány tak, že na podélném průřezu vznikají světlejší (nahromadění aktinových vláken) a tmavší (nahromadění myozinových vláken) příčné proužky
  - řízení: jeho činnost je ovlivnitelná vůlí, je řízená míšními a mozkovými nervy a je pod kontrolou mozkové kůry
  - tvoří svaly kosterní, svaly jazyka a hltanu
- srdeční svalstvo
  - složeno z jednojaderných úseků propojených šikmými přepážkami
  - řízení: smršťuje se rytmicky, nezávisle na vůli, je řízeno vegetativními nervy
  - tvoří srdce obratlovců

D) NERVOVÁ TKÁŇ

stavba:
- neurony
  - hlavní nervové buňky
  - vedou vzruchy
  - stavba:
    - tělo neuronu (=perikaryon)
    - neurit (axon; jeden dlouhý výběžek) – vede vzruch od perikaryonu k dalším nervovým buňkám nebo k buňkám efektorů (z buňky)
    - dendrity – kratší výběžky vedoucí podráždění do buňky; nejsou obaleny nervovými vlákny
- neuroglie (glie)
  - drobné, bohatě rozvětvené buňky
  - mají ochrannou, opornou a výživnou funkci
  - odvádějí odpadní látky metabolismu v nervové tkáni
  - okolo dlouhých výběžků neuronů tvoří glie ochranný obal (Schwannova pochva) a pod ní se na mnohých vláknech vytváří myelinová pochva (vzniká činností Schwannových buněk nebo zvláštních buněk v mozku)

funkce: zajišťuje příjem a vedení vzruchu, tvoří nervovou soustavu, která je kontrolním a koordinačním mechanismem organismu
nervová tkáň je složena z:
- šedé hmoty – tvořena těly nervových buněk; bez myelinové pochvy
- bílé hmoty – tvořena nervovými vlákny (dlouhé výběžky neuronů); s myelinovou pochvou

nervové buňky se dělí jen během nitroděložního vývoje, buňky později zničené nemohou být nahrazeny
přeťatá nervová vlákna znovu srůstají

Další podobné materiály na webu: