Živočišné tkáně – maturitní otázka

biologie

 

   Otázka:  Živočišné tkáně

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Neli, Gymhol

 

Hierarchické uspořádání těla živočichů

  • buňka
  • tkáň
  • orgán – je prostorově ohraničený útvar tvořený různými druhy tkání a tvořící stavební a funkční jednotku
  • orgánová soustava – je skupina orgánů s jednou hlavní funkcí
  • organismus – jednotný celek všech orgánových soustav

 

Buňka

  • základní a stavební a funkční jednotka živých organismů
  • nejmenší útvar schopný samostatné existence a rozmnožování
  • obsahuje soubor genetických informací, metabolický systém umožňující vytvářet a využívat energii
  • je vždy ohraničena membránou, která reguluje pronikání látek dovnitř a ven
  • buňky jsou v těle volné (erytrocyty) nebo vázané v tkáních

 

Tkáň

  • soubor buněk, které mají stejný tvar
  • vykonávají společnou hlavní funkci
  • vznik: spojování buněk do větších či menších celků
  • rozdíl mezi tkání a pletivem: o tkáních mluvíme u živočichů, o pletivech u rostlin
  • rozdíl mezi jedincem žijícím ve tkáni a v kolonii:
    • tkáň: buňka není schopná samostatné existence; ke svému životu potřebuje další buňky, je na nich závislá
    • kolonie: buňka je schopná samostatného života; po jejím vytržení z kolonie založí novou kolonii
  • tkáňová kultura: část tkáně pěstovaná mimo organismus (např. krevní konzerva, uchovávání kostní dřeně pro transplantaci); podmínka: dodávání živin, vhodné prostředí

 

Stavba tkání:

  • buňka
    • buňky stejného typu (např. epitely, svalové tkáně)
    • buňky různého typu (např. buňky hlavní a pomocné u nervové tkáně)
  • tkáňový mok
    • vyskytuje se v prostorách mezi buňkami tkáně
    • zajišťuje látkovou výměnu mezi tělními tekutinami a tkáněmi
  • mezibuněčná hmota
    • vzniká činností buněk
    • 2 typy: fibrilární (pevná, s vláknitou strukturou, tvořena především kolagenními a elastickými vlákny); amorfní (tekutá až pevná)

 

Rozdělení tkání:

  • epitely
  • pojiva
  • svalová tkáň
  • nervová tkáň

 

A) EPITELY

  • tvoří je jedna nebo několik vrstev buněk většinou stejného tvaru – seřazeny těsně vedle sebe (malé množství mezibuněčná hmoty)
  • kryjí povrch těl organismů a vystýlají dutiny
  • dělení:
  • podle tvaru buněk
    • dlaždicový (plochý) – buňky jsou ploché, široké; např. výstelka plicních alveolů
    • krychlový (kubický) – šířka a výška buňky jsou téměř stejné; např. pigmentový epitel sítnice
    • cylindrický (válcový) – buňky jsou vyšší než širší; např. sliznice trávicí soustavy živočichů
  • podle počtu vrstev
    • jednovrstevný – tvořený jednou vrstvou buněk; př. u bezobratlých
    • víceřadý – buňky jsou různě vysoké, nasedají na bazální membránu; např. sliznice dýchacího ústrojí savců
    • vrstevnatý – tvořený několika vrstvami buněk; např. vrstevnatý dlaždicový epitel pokožky
    • přechodný – povrchové buňky jsou největší a kryjí více buněk ležících pod nimi – přizpůsobený roztahování a stahování orgánu; např. v močovém měchýři savců
  • podle funkce
    • krycí – chrání povrch těla (pokožka) a vystýlá dutiny (sliznice)
    • resorpční – zajišťuje vstřebávání živin; na povrchu mohou být klky, které zvětšují povrch
    • řasinkový – umožňuje pohyb nebo příjem potravy; např. na povrchu těla ploštěnek nebo v dýchacích cestách savců
    • smyslový – příjme podnětů; obsahuje také smyslové buňky (čichový epitel)
    • žlázový – k vyměšování, obsahuje žlázové buňky (exokrinní žlázy – vylučují produkty na povrchu epitelu; endokrinní žlázy – předávají produkty do krevního oběhu)
    • pigmentový – obsahuje pigment – k absorpci světla; např. sítnice

B) POJIVA

  • funkce:
    • spojuje nebo izoluje orgány
    • vyplňuje prostory mezi orgány
    • poskytuje oporu měkkým částem těla
    • slouží k ukládání rezervních látek
    • ochranná funkce
  • buňky netvoří souvislé komplexy, jsou od sebe odděleny mezibuněčnou hmotou, která vzniká činností těchto buněk
  • dělení:
    • pojiva výplňová a oporná = vazivo, chrupavka, kost
    • trofická = tělní tekutiny

 

1. VAZIVO

  • měkká tkáň složená z vazivových buněk a mezibuněčné hmoty, která má složku vláknitou (kolagenní nebo elastická vlákna) a amorfní (rosolovitá až polotekutá hmota
  • vazivové fibrily = vlákénka probíhající ve hmotě
    • kolagenní fibrily = vařením se rozpouštějí na klih
    • elastické fibrily (odolávají)
  • některé vazivové buňky mohou v sobě hromadit tuk àtukové buňky nebo barvivo àpigmentové buňky
  • vazivové buňky v blízkosti cév dokáží pohlcovat (fagocytovat) cizí částečky = histiocyty
  • ve vazivu jsou roztroušeny buňky žírné, obsahující v cytoplazmě heparin (brzdí srážení krve)
  • vazivo je zásobeno krví prostřednictvím cév, řezné rány se dobře hojí
  • typy vaziva:
    • řídké vazivo
      • převládá rosolovitá základní hmota, mnoho fibril
      • nejrozšířenější
      • měkké, poddajné
      • tvoří výplně jiných tkání (vmezeřené vazivo), obaly orgánů, slizniční a podslizniční vazivo, podkožní vazivo atd…
    • tukové vazivo
      • řídké vazivo
      • obsahuje tukové buňky
      • mechanicky a tepelně izoluje, je energetickou rezervou
    • tuhé vazivo
      • obsahuje fibrily zhuštěné do svazků
      • je vláknité, tuhé
      • drží pohromadě kosti, tvoří kloubní pouzdra a šlachy
    • lymfoidní vazivo – síťovité, v síti vazivových buněk jsou nahromaděny bílé krvinky

 

 

2. CHRUPAVKA (cartilago)

  • je pevná, bílá nebo nažloutlá, neobsahuje cévy
  • obsahuje okrouhlé buňky, uložené buď jednotlivě, nebo po několika v komůrkách pevné základní hmoty
  • obsahuje větší množství mezibuněčné hmoty, která je velmi pružná a pevná zejména v tlaku
  • buňky tvořící chrupavku nazýváme chondrocyty
  • funkce:
    • chrupavka povléká kloubní konce kostí, přední konce žeber
    • tvoří vložky mezi obratli (meziobratlové destičky)
    • je ve stěnách průdušnice, průdušek, v ušním boltci, přepážce nosní
  • je téměř bez cév, řezné rány se nehojí
  • tvoří zárodečný skelet obratlovců (později je nahrazována kostí – osifikace – na některých místech zůstává i v dospělosti
  • podle složení mezibuněčné hmoty rozlišujeme:
    • hyalinní (sklovitá)
      • nejrozšířenější, průsvitná, převažuje mezibuněčná hmota s jemnými kolagenními vlákny
      • na povrchu je tuhé kolagenní vazivo, které plynule přechází do chrupavky, vyživuje ji a umožňuje růst
      • tvoří např. hrtan, chrupavku nosu nebo kloubů
    • elastická
      • pružná (obsahuje kolagenní i elastická vlákna), nažloutlá
      • např. v ušním boltci, Eustachově trubici
    • vazivová
      • odolná vůči tahu a tlaku (obsahuje silná kolagenní vlákna), neprůsvitná
      • např. v meziobratlových ploténkách

 

3. KOSTNÍ TKÁŇ (os)

  • tvrdé pojivo
  • tvoří kostru obratlovců
  • hojně prostoupena cévami- poraněné kosti se dobře hojí
  • stavba:
    • skládá se z mezibuněčné hmoty tvořené kolagenními vlákny, na jejichž povrchu se ukládají anorganické látky (Ca3(PO4)2 aCaCO3)
    • kostní buňky – osteocyty, osteoblasty, osteoklasty)
      • osteocyty – vlastní kostní buňky produkující mezibuněčnou hmotu
      • osteoblasty – jsou na povrchu kostí
      • osteoklasty – rozrušují kostní hmotu a podílejí se na její přestavbě
  • ossein
    • ústrojná pružná (organická) látka
    • kosti dětí obsahují hodně osseinu- velmi pružné, během života přibývá vápenatých solí – kosti pevné, ztrácejí pružnost)
  • podle struktury rozlišujeme kost:
    • kompaktní (hutná)
      • pevná, tvrdá
      • tvoří souvislou tkáň, tvoří střední část dlouhých kostí a je na povrchu plochých kostí
    • houbovitou (spongiózní)
      • tvořena sítí kostních rámečků
      • je v hlavicích dlouhých kostí, středních částech plochých kostí a tvoří kosti krátké
  • osifikace = kostnatění
    • kosti vznikají osifikací vaziva (u lebečních kostí) nebo chrupavčité tkáně
    • postupné ukládání minerálních látek na povrch fibril, tím se kost stává tvrdší a křehčí
    • probíhá z osifikačních center, kde je chrupavka odbourávána a činností osteoblastů se tvoří kostní tkáň
  • osteoporóza – nemoc, při které řídne kostní tkáň, dochází k úbytku vápníku a jiných minerálů

 

4. TROFICKÁ TKÁŇ

  • patří sem tělní tekutiny tvořící vnitřní prostředí organismu
  • funkce:
    • zajišťující rozvod živin, hormonů, dýchacích plynů
    • odstraňování zplodin metabolismu
    • podílejí se na udržení homeostázy (stálého vnitřního prostředí)
  • a) krev:
    • krevní plazma
      • žlutá, vazká tekutina
      • obsahuje 90% vody, dále bílkoviny, glukózu, minerální látky, hormony, vitaminy, plyny (kyslík, dusík, oxid uhličitý)
      • zajišťuje stálý osmotický tlak a pH
    • erytrocyty
      • umožňují přenos kyslíku
      • v krvi se neustále obnovují
      • odstraňovány jsou v játrech a slezině
      • počet a velikost jsou druhově specifické (u savců jsou bez jádra)
      • obsahují krevní barvivo hemoglobin
    • leukocyty
      • mají význam pro obranyschopnost (imunitu) organismů, je jich méně než erytrocytů, jejich počet se zvyšuje za patologických stavů, rozlišujeme:
        • granulocyty: v cytoplazmě obsahují granuly, dělíme je podle barvitelnosti granul na neutrofilní granulocyty (typické pro savce, jsou schopné fagocytózy malých částic), eosinofilní granulocyty (zmnožují se při parazitárních onemocněních a alergiích), bazofilní granulocyty (obsahují heparin a histamin)
        • agranulocyty: bez granul v cytoplazmě, rozlišujeme: lymfocyty (účastní se imunitních reakcí organismu) – ty se dále dělí na: T-lymfocyty a B-lymfocyty; a monocyty (fagocytují větší částice a odumřelé buňky)
    • trombocyty
      • drobné bezjaderné útvary
      • vyskytují se pouze u savců
      • vznikají odštěpením cytoplazmy z velkých buněk kostní dřeně
      • mají význam pro srážení krve
  • b) tkáňový mok
    • tvoří se prostupováním tekutiny z krve stěnami vlásečnic do mezibuněčných prostor
    • má podobné složení jako krevní plazma, obsahuje menší množství bílkovin
    • zprostředkovává látkovou výměnu mezi krví a buňkami
    • z tkání je odváděn lymfatickými cévami do krve
  • c) míza (lymfa)
    • proudí v lymfatických cévách
    • složením je podobná krevní plazmě
    • obsahuje lymfocyty
    • přítomnost tuků – mírně zakalený vzhled

 

C) SVALOVÁ TKÁŇ

  • je tvořena svalovými buňkami (myocyty)
  • umožňuje pohyb organismů z místa na místo – pohyb umožňuje přítomnost stažitelných vláken – myofibril (myofibrila – jemné, smrštitelné vlákénko)
  • tvoří stěny některých vnitřních orgánů
  • 3 druhy svalové tkáně:
    • hladké svalstvo
      • složené z protáhlých jednojaderných svalových buněk s jedním jádrem vzájemně spojených vazivem
      • buňky obsahují v cytoplazmě jemná, smrštitelná vlákna – myofibrily
      • řízení: pracuje nezávisle na naší vůli, je inervováno vegetativními nervy a řízena hormony
      • tvoří převážnou část trávicí soustavy, stěny dělohy, močového měchýře, je roztroušeno v kůži
      • výkon: malý, reakce jsou pomalé, ale činnost je vytrvalá (prakticky neunavitelná)
      • je přítomna v těle většiny bezobratlých, u obratlovců tvoří stěny vnitřních orgánů (cév, střeva…)
    • příčně pruhované svalstvo
      • skládá se z mnohojaderných svalových vláken (často dlouhých)
      • jednotlivá vlákna se spojují ve svazky obalené vazivem à více svazků tvoří sval, který kryje společná vazivová pochva
      • vazivové obaly jsou prostoupeny cévami a nervy
      • vlákna obsahují velké množství myofibril tvořených 2 typy bílkovin (silnější myozin a jemnější aktin)
      • myofibrily jsou ve svalu uspořádány tak, že na podélném průřezu vznikají světlejší (nahromadění aktinových vláken) a tmavší (nahromadění myozinových vláken) příčné proužky
      • řízení: jeho činnost je ovlivnitelná vůlí, je řízená míšními a mozkovými nervy a je pod kontrolou mozkové kůry
      • tvoří svaly kosterní, svaly jazyka a hltanu
    • srdeční svalstvo
      • složeno z jednojaderných úseků propojených šikmými přepážkami
      • řízení: smršťuje se rytmicky, nezávisle na vůli, je řízeno vegetativními nervy
      • tvoří srdce obratlovců

 

D) NERVOVÁ TKÁŇ

  • stavba:
    • neurony
      • hlavní nervové buňky
      • vedou vzruchy
      • stavba:
        • tělo neuronu (=perikaryon)
        • neurit (axon; jeden dlouhý výběžek) – vede vzruch od perikaryonu k dalším nervovým buňkám nebo k buňkám efektorů (z buňky)
        • dendrity – kratší výběžky vedoucí podráždění do buňky; nejsou obaleny nervovými vlákny
    • neuroglie (glie)
      • drobné, bohatě rozvětvené buňky
      • mají ochrannou, opornou a výživnou funkci
      • odvádějí odpadní látky metabolismu v nervové tkáni
      • okolo dlouhých výběžků neuronů tvoří glie ochranný obal (Schwannova pochva) a pod ní se na mnohých vláknech vytváří myelinová pochva (vzniká činností Schwannových buněk nebo zvláštních buněk v mozku)
  • funkce: zajišťuje příjem a vedení vzruchu, tvoří nervovou soustavu, která je kontrolním a koordinačním mechanismem organismu
  • nervová tkáň je složena z:
    • šedé hmoty – tvořena těly nervových buněk; bez myelinové pochvy
    • bílé hmoty – tvořena nervovými vlákny (dlouhé výběžky neuronů); s myelinovou pochvou
  • nervové buňky se dělí jen během nitroděložního vývoje, buňky později zničené nemohou být nahrazeny
  • přeťatá nervová vlákna znovu srůstají


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!