Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin

 

Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin

Předmět: Biologie

Přidal(a): Cougee

 

 

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

 

Způsoby výživy

  • autotrofní způsob výživy = schopnost vytvářet si z jednoduchých anorganických látek (CO2, H2O) složité látky organické (C, O2, H2), schopnost mají zelené rostliny – energie světelná, fotosyntéza, chemosyntéza – bakterie, energie chemická
    • a)       fotoautotrofní – energii získávají ze slunce, produkují kyslík a organické látky, jsou vždy na začátku potravního řetězce
    • b)       chemoautotrofní – energii získávají z oxidace jednoduchých látek
  •  heterotrofní způsob výživy = nepřijímají uhlík z CO2, z cizích organických látek vlastní organické látky, jako zdroj uhlíku využívají organické látky z okolí, heterotrofní orgány potravně závislé na zelených rostlinách, např. nezelené rostliny
  •  mixotrofní = u masožravých rostlin (bílkoviny z hmyzu)

 

FOTOSYNTÉZA = nejdůležitější proces na světě

  • Energie ze slunečního záření se využívá k syntéze složitých organických látek z jednoduchých
  • anorganických látek CO2+ H2O
  • hlavním orgánem je list, probíhá v tylakoidech chloroplastů (v tylakoidech jsou barviva) – vždy
  • chlorofyl, u vyšších rostlin i chlorofyl b.
  • 6CO2 + 12 H2O ® C6H12O6 + 6O2 + 6H2O

 

Primární děje

SVĚTELNÁ FÁZE – závislá na světle, průběh v tylakoidech chloroplastů

Zahrnuje: pohlcení světelného záření + tvorba ATP + NADP + H+ (pro sekundární fázi)

Uskutečnění ve 2 na sebe navazujících kocích prostřednictvím 2 fotosystémů:

 

a)       Fotosystém I – P700 absorbuje světelné záření o vlnových délkách 700nm. Přijme světelné záření (2 fotony) a přejde do excitovaného stavu za uvolnění elektronů: ty se mohou buď redukovat na NADPH + H+ a nebo pomocí přenašečů putují zpět na fotosystém I přičemž ji jejich energie využita k tvorbě ATP

= CYKLICKÁ FOSFORYLACE

b)       Fotosystém II – P680 absorbuje světelné záření o délce max 680 nm→ přijme světelné záření (2 fotony), přejde do excitovaného stavu a uvolní se 2é – ty jsou přenášeny na fotosystém I, kde nahradí předchozí uvolněné 2é a část jejich e k tvorbě ATP

= NECYKLICKÁ FOSFORYLACE

Oba systémy doplňuje fotolýza vody, děj ve kterém se rozkládá H2O na O2 a je uvolněn do okolí, vodík a elektrony, které doplní fotosystém II. –při ní se vždy obnoví 1 molekula H2O

Výsledkem této fáze: 02, NADPH, H, ATP

 

Sekundární děje

TEMNOSTNÍ FÁZE –není závislá na světle, vzniká cukr, zdrojem je CO2 → z něj mezi produkty a poté

sacharidy

  • a)       Calvinův cyklus → CO2 je začleněn do organické sloučeniny za vzniku hexosy
  • b)       Hatch-slachův cyklus – vzniká se oxolacelát→ na 4 atomy uhlíku →C4 rostliny

 

Faktory ovlivňující fotosyntézu:

  • 1)  světlo – intenzita záření, zvýšení intenzity – rychlejší fotosyntéza
  • 2)  koncentrace CO2 v ovzduší, ve sklenících když více CO2 – větší výnosy – rychlejší fotosyntéza
  • 3)  teplota – u nás 15 – 25 C optimální, při -1 C se většinou fotosyntéza zastaví, nad 30 C se zpomaluje
  • 4)  voda – nezbytná, nedostatek – uzavření průduchů – nemůže tam CO2
  • 5)  listová plocha
  • + vnitřní faktory (množství chlorofylu, stáři listů)

 

DÝCHÁNÍ: sled katabolických reakcí, při kterých se uvolňuje energie

C6H12O+ 6O2 → 6CO2 + 6H2O + E

  • a)       anaerobně – bez přístupu vzduchu – v cytoplazmě rostlinných buněk, výsledkem je kyselina pyrohroznová, trošku uvolněné E se uvolní do ATP
  • b)       aerobní fáze – v mitochondriích → dekarboxylace kyseliny pyrohroznové, odštěpení CO2 a acetylkoenzym
  • c)       přechází do krebsova cyklu – v něm vzniká kyselina citrónová
  • d)       odštěpený vodík se oxiduje na H2O

mm

shrnutí – rozdíly:

FOTOSYNTÉZA = ANABOLISMUS      DÝCHÁNÍ = KATABOLISMUS – štěpení cukru

Průběh:       tylakoidy chloroplastů                                                            mitochondrie

Podmínka:     světlo                                                                                      ve dne i v noci

Vstup:           CO2, H2O, E                                                                             O2, glukosa

Výstup:           02, cukr                                                                                   CO2, H2O

Energie se spotřebovává                                                        energie se uvolňuje

Látky se hromadí                                                                      látky se spotřebovávají

 

2 TYPY ZÍSKÁVÁNÍ ORGANICKÝCH LÁTEK

  • PARAZITÉ – čerpají organické látky z hostitele (haustoria) – bakterie, houby
    • a)       Holoparazité – hostiteli berou vše (kokotice)
    • b)       Hemiparazité – mají schopnost fotosyntézy (jmelí)
  • SAPKOFÁGOVÉ – zdrojem organických látek mrtvé organismy (houby, baktreie)

 

2 ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOBY ŽIVOTA

  • MIXOTROFIE organismy žijí autotrofně a heterotrofně si přilepšují (masožravé rostliny)
  • SYMBIÓZA – soužití, které oběma prospívá

Lišejníky: řasa nebo sinice (auto) + houba (hetero)

 

VODNÍ REŽIM ROSTLIN

VODAfunkce: rozpouštědlo, termoregulace, účast při všech fyziologických dějích, umožňuje oplození  výtrusných rostlin, pohyby rostlin, transport látek

Obsah: pletiva – 70-80%

Zdřevnatělé části cca 50%, zralá semena 5-15%, šťavnaté plody

Vodní bilance = poměr mezi příjmem a výdejem

Vodní deficit = porušení rovnovážného stavu při nadměrném výparu

Vodní potenciál = díky němu se voda může v rostlině stále pohybovat

 

Transpirace je hlavním mechanismem výdeje vody rostlinou.

Nižší a vodní rostliny přijímají vodu celým povrchem těla, vyšší rostliny kořenový systémem – vlásky

 

Na přijmu a vedení vody se podílejí:

  • DIFÚZE = proces, při němž probíhá transport částic z míst vyšší koncentrace do míst s nižší koncentrací
  • OSMÓZA = proces, při kterém dochází k pronikání molekul vody do roztoku přes polopropustnou membránu

 

V důsledku příjmu vody se zvyšuje tlak buněčné stěny = TUKGOK → díky němu je rostlina pevná, ztráta vody ve vlhkém množství vede k vadnutí

 

  • HYPOTRONICKÉ PROTŘEDÍ – prostředí o nižší koncentraci okolí než má buňka
    • Dochází k osmotickému přijímání vody buňkou do vakuoly, ve silně zředěném prostředí
    • Dochází k intenzivnímu nasávání vody do vakuoly → buňka praská
  • HYPERTONICKÉ PROSTŘEDÍ – vyšší koncentrace okolí než v buňce
    • Voda uniká z buňky → protoplast se smršťuje = plazmolýza
  • IZOTONICKÉ PROSTŘEDÍ – vyrovnané koncentrace, nic se neděje

 

VEDENÍ VODY: kořen → stonek → list

U suchozemských se uplatňuje cévy a cévice

2 typy:

  • a) symplastická cesta – cesta z buňky do buňky přes membrány a cytoplazmu
    • Při transportu látek kratších vzdáleností, pomalé dodat energii
  • b) apoplastická cesta – roztoky se pohybují buněčnými stěnami a volnými mezibuněčnými st.
    • Není třeba energie, dlouhé vzdálenosti, rychlé
    • Od kořene ke zbytku rostliny = transpirační proud
    • U listí do kořene = asimilační proud

 

Při pohybu nahoru (transpirační proud) se uplatňuje:

  • a) transpirace = odpařování vody z nadzemních částí rostliny, především listí
  • b) koheze = soudržnost molekul vody způsobená vodíkovými můstky, kohezní síly přerušení vodního sloupce
  • c) kořenový vztlak = tlak, který vytlačuje vodu do nadzemních částí

především z jara – opadané dřeviny ještě nemají listovou plochu

adheze = přilnavost vody ke stěnám cév

 

VÝDEJ VODY: probíhá výhradně v listech ve formě plynné nebo kapalné

  • Gutace – výdej vody v kapalném skupenství vodními skulinami, nastává při velké vzdušné vlhkosti při zástavě traspirace
  • Transpirace – ve formě plynné, viz výše

 

Anabióza = nižší rostliny dokáží zastavit metabolismus a přežít dokud se nezlepší podmínky

 

RŮST A POHYB ROSTLIN

RŮST = nezvratné zvětšování rozměrů a hmotnosti spojeno se změnami tvaru a vnitřního uspořádání

Rostlinných orgánů

Fáze růstu:

  • 1)       Zárodečná (embryonální) – rozmnožení počtu buněk dělivých pletiv a nárůst cytoplazmy buněk
  • 2)       Prodlužovací (elongační) – silné zvětšování objemu buněk, vznik velkých centrálních vakuol
  • 3)       Rozlišovací (diferenciační) – buňky se stavebně i funkčně diferencují, vznik pletiv a orgánů

 

  • Vnější faktory růstu: světlo, teplota (minimum:5-40 °C: maximum), voda – minerální živiny
  • Vnitřní faktory růstu: rostlinné hormony (fytohormony)
    • Povzbuzující růst (aktivátory) – auxiny (prodlužování), gibereliny (urychlující růst), cytokininy (urychlují buněčné dělení)
  • Zpomalující růst (inlubitory) – kys. abscisová (navozuje rostlině odpočinek)

 

Vegetační období rostlin = období, kdy rostlina roste neintezivně

Celistvost rostlin – důsledkem růstových korelací  regenerace

 

VÝVOJ ROSTLIN:

  • 1. Embryonální – vývoj embrya, od vzniku zygoty do dozrání semen
  • 2. Vegetativní – klíčení semene, pouze v této fázi se mohou nepohlavně rozmnožovat
  • 3. Dospělost – rostliny jsou schopny se pohlavně rozmnožovat
  • 4. stárnutí – zastaveno rozmnožování

 

  • Během ontogeneze může nastat období vegetačního klidu = stav dormance

 

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ:

  • teplota, světlo – fotoperioda: krátkodenní – pro kvetení potřeba max 12 hodin (rýže, soja)
  • dlouhodenní – 14- 16 hodin (kopretina)
  • neutrální – pampeliška

 

POHYBY ROSTLIN – schopnost organismu měnit polohu projevem dráždivosti

  • 1)       Pasivní – vnější faktory
  • 2)       Aktivní – fyzikální a vitální

 

Fyzikální pohyby: vykonávání živé a odumřelé rostliny

  • 1)       Hygroskopické – založeno na rozdílné schopnosti bobtnání buněčné stěny
  • 2)       mrštivé – založení na kohezi molekul vody při dozrávání výtrusů se postupně snižuje obsah vody až nakonec v důsledku kohezních sil dojde k vymrštění zralých výtrusů

 

Vitální pohyby rostlin:

  • 1)       taxe – přemisťování celého organismu pomocí bičíků a brv (jednobuněčné řasy)
  • 2)       tropismy – růstové pohyby vyvolané vlivem prostředí
    • → rostliny ne ně reagují ohyby = část rostliny se ohne → směrem ke zdroji podráždění
    • Gravitropismus = ohyb vyvolaný zemskou gravitací
    • Fototropismus = ohyb za světlem (slunečnice, hořtice)
    • Hydrotropismus = ohyb díky rozdílné vlhkosti prostředí
  • 3)       nastie – směr pohybu není závislé na směru působení podnětu
    • a)       růstové – uskutečnění se následkem rozdílné rychlosti růstu na orgány
      • termonastie = pohyby rostliny vyvolány změnami teploty → otevírání a zavírání květů (tulipán)
      • fotonastie = pohyby vyvolané změnou intenzity světla → květy růže ve tvaru zavřené, na světle otevřené
    • b)       turgorové = změna turgoru v některých buňkách
      • hydronastie – trávy
      • scismonastie = vyvolané otřesy → postupné svěšování lístků
      • nyktinastie = vyvolávají střídáním dne a noci


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!