Viry a prokaryotní organismy

 

   Otázka: Viry a prokaryotní organismy

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Pípi

 

 

 

 

Viry

– virologie

– nebuněčné částice

– velikost 15-390 nm

– molekulární nitrobuň. parazité – nemají metabolický aparát ani aparát na syntézu bílkovin

– hostitele využívají jako zdroj energie, zdroj staveb. bloků, zdroj enzymů pro vlastní

životní cyklus, k množení

– ke všem aktivitám potřebují živou buňku, která díky svému metabolismu připravuje virům

prostředí k uplatnění jejich informace uložené v nukleové kyselině

 

virion

= jednotlivá částice viru schopná infikovat hostující buňku a namnožit se

– sám o sobě nejeví žádné funkční vlastnosti života, neroste, nemá aktivní pohyb,

nerozmnožuje se, je do určité míry dráždivý – v host. buňce ožívá

 

– části :

a) nukleová kyselina

= genom viru – nese geny ( 3 – několik set ), zajišťuje tak reprodukci a genetickou kontinuitu

– podle ní dělíme na :

1. DNA viry – 1 vláknové nebo 2 vláknové a lineární nebo kruhové

2. RNA viry – 1 vláknové nebo 2 vláknové a lineární

3. retroviry – střídají RNA a DNA v průběhu životního cyklu

– nemají enzym schopný přepsat RNA v DNA

 

b) kapsid

= bílkovinný plášť okolo NA; složen z bílkov. makromolekul (=kapsomery)

– někdy obsahuje enzymy nezbytné pro zahájení životního cyklu

– tam, kde nejsou povrchové obaly, zprostředkuje vazbu na stěnu hostitelské buňky

nukleová kyselina + kapsid = nukleokapsid

 

c) povrchové obaly

– nesou kopie molekulární struktury, kterou se vážou na hostitelskou buň.

– lipoidní, bílkovinný

– často odvozeny od plazm. nebo jaderné membrány buňky, v níž virus dozrál

– objevují se ve fázi zrání (=maturace)

 

Prokaryotní organismy

– začali se vyvíjet před 3-2,5 miliardami let

– jednobuň. – netvoří tkáně

– velikost 1-2   m

– velký povrch => rychlý metabolismus

– prokaryotní buňka je jednodušší než eukaryotická

– více ribozómů, inkluzí, jaderná hmota neoddělená

– stavba : jaderná hmota – tvořena jednou molekulou dvouřetězové DNA v jednom chromozómu

plasmidy – tvořeny dvouřetězovou molekulou DNA mimo jader. hmotu,

nesou doplňkovou genetickou informaci

– buňka je může získat, ztratit, někdy záměrně zavádí

ribozómy – různý počet

– obsahují bílkoviny, molekuly RNA

cytoplasmatická membrána

– má vychlípleniny — u heterotrofních mezozomy (nejasná funkce)

u autotrofních chromatofory – nesou fotos. barviva

buněčná stěna  – pevná, dává tvar, mechanicky ochraňuje

– skladba —- murein = peptidoglykan, obsahuje kyselinu murámovou (u eubakterií)

pseudomurein = peptidoglykan bez kys. murámové (u archebakterií)

 

Archebakterie

– žijí v extrémních živ. podmínkách => třívrstevná cytopl. membrána, pseudomurein

– 4 typy : methanové – anaerobní, produkují methan redukcí CO2

– v odpadních vodách , zažívacích traktech

– využití : výroba bioplynu

extrémně halofilní – aerobní, obsahují vakuoly s CO2

– obsahují bakteriorodopsin (vytváření chem. energie ze slun. záření jinak než fotosyntézou)

– ve vysoké koncentraci NaCl

haloalkalifilní – aerobní, ve vysokých koncentracích NaCl

– v zásaditém prostředí ( pH 8-9 )

termoacidofilní – aerobní i anaerobní

– ve vysokých teplotách ( 65 – 100°C ), v kyselém prostř. (pH 1,5-5)

– vyžadují S a H2S

 

sinice

– fotoautotrofní ( barviva volně v cytoplasmě : chlorofyl a, betakaroteny, fykocyan )

– nemají bičíky ani brvy, mohou žít v koloniích

– fixují vzdušný N2 pomocí heterocyst ( zúrodňování rýžových polí )

– potřeba světla => vznáší se na hladině díky plynovým měchýřkům

– produkují jedovaté látky => méně konzumentů než řasy ( „vodní květ“ )

– zástupci : Drkalka – pohyb slizem

Jednořadka

“ vodní květ “ : Aphanizomenon flos – aquae

Anabaena flos – aquae

 

bakterie

– autotrofní i heterotrofní

– tvar :  a) kulovitý : diplokoky

streptokoky

tetrakoky

stafylokoky

b) tyčinkovitý : diplobakterie

streptobakterie

c) zakřivený : vibria

spirily

spirochéty

– mohou se i větvit — hodně – aktinomycéty

částečně – mykobakterie

náznakem – korynebakterie

—- grampozitvní – barví se na modro fialovou, velká vrstva peptidoglykanu

– streptokoky, stafylokoky, pneumokoky

gramnegativní – barví se na červeno, malá vrstva peptidoglykanu + membrána navíc

– meningokoky

– generační doba 20-30 minut

– výskyt : všudypřítomné, nejvíc v půdě

 

půdní bakterie – účastní se mineralizačních procesů ( koloběh N a S )

– destruenti = konzumují a tak rozkládají vše, co jiné organismy vyprodukují na jednoduché org. nebo anorg. molekuly

– vazači N2 – na kořenech : vikev, hrách, čočka, fazol, jetel, akát, vojtěška, soja, jalovec, jehlice trnitá

 

průmyslové bakterie = bakterie vlastních procesů kvašení alkoholového, mléčného a octového

 

tělní bakterie

kůže – málo bakterií, nevhodné podmínky pro život

– více na vlhkých místech ( ucho, podpaží )

– výměšky potních žláz jsou bakteriemi rozkládány na mastné kyseliny

dýchací cesty + plíce – řasinkový epitel zabraňuje průchodu bakterií

ústa – mléčné bakterie – kvašení cukrů na kyselinu mléčnou

střeva – Escherichia coli – kvašení cukrů na kyselinu mléčnou

– spoluvytváří vitamín B, antibiotic. funkce

– může se zvrtnout, když přijme DNA jiné bakterie

 

– patogenní bakterie

 

vzdušnou cestou

angína – inkubační doba 3 dny, zduření mandlí, hltanu

spála – horečka, zvracení, vyrážka, bolest v krku

TBC 6-8 týdnů,  zachváceny plíce

záškrt – 2-5 dnů, silná angína

černý kašel – ( dávivý ) – 6-10 týdnů, záchvaty kašle, katar cest dýchacích   – růže – 2-5 dnů, horečka, zarudnutí a zrudnutí kůže ( hlavně obličej )

streptokokový zánět plic – 1, 2 dny, horečka

meninditida – 1-4 dny

 

alimentární cestou

břišní tyf – 14-16 dnů, horečka, průjem, krvácení ze střev

–  těžké stavy – proděravění střev

paratyfus – mírnější průběh než tyfus

salmonelózy – 12-24 hodin, 6 druhů

– pozření potravin živočišného původu, horečka, zvracení

úplavice – 2-3 dny, bolest břicha, průjem

cholera – 2-3 dny, střevní onemocnění, poruchy krev. oběhu, nevolnost, průjem, teplota, odvodnění organismu

mor – 2-6 dnů, přenášejí blechy, potkani

stafylok. enterotoxikáza – otrava,  teplota, bolest hlavy

botulismus – 12 h – 3 dny, otrava jedem botulinem

 

pohlavní cestou

                               syfilis – 3-10 dnů, 3 stádia :

1) tvrdý vřed na pohl. ústrojí

2) za 10 týdnů vřed zmizí , na kůži mokvající i suché vyrážky

3) za 2 roky zachvacuje celý organismus – velké cévy,  nerv. soustavu, játra, kosti, kůži

kapavka – prudký zánět sliznic pohl. orgánů

– tvoří se hnis, odkapává ( může mít mírnější průběh – antibiotika )

 

poraněním kůže

                               –  tetanus – bolestivé stahy svalstva žvýkacího, šíjového a chrupu

stafylokok. kožní nákazy – 1-2 dny, hnisavé záněty, vředy

trachom – 5-12 dnů, zánět spojivek => zjizvení rohovky => ztráta zraku

přenášené zvířaty

sněť slezinná – 3 formy – kožní, plicní, střevní

vozhřivka – 3 formy – kožní, nosní, plicní

vlnivá horečka

limská borelióza – 2-6 dnů, přenáší klíště

Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!