Otázka: Roztoky
Předmět: Chemie
Přidal(a): JC
Soustava
= soubor částic oddělených od okolí viditelnými i neviditelnými stěnami
Klasifikace soustav
- Podle výměny částic a energie:
- Otevřenou: + částice i energie
- Uzavřenou: – částice + energie
- Izolovanou: optimální stav; – částice i energie
- Podle počtu složek:
- 1 složka: – chemicky čistá látka (= chem. individum) – H2O, Cl2, CuSO4 x H2O – ideální stav!
- Více složek = směs (naprostá většina látek)
- Podle vlastností:
- všude stejné, nebo plynule proměnné – HOMOGENNÍ = 1 fáze
- KOLOIDNÍ – nefiltrovatelný zákal ( Tindalův jev – lom světla), nesedimentuje
- HETEROGENNÍ – nejméně 2 fáze (nebo rozptýlená fáze ) – částice rozeznatelné okem
Disperzní soustava
= 1 složka je jemně rozptýlená ve 2. Složce
a) Homogenní = analyticky disperzní – pravé roztoky
b) Koloidní = ty nesedimentují – aerosol ( PL v plynu), emulze (olej a voda), gel (želatina), koloidní roztok (bílek ve vodě)
c) Heterogenní = pěna (plyn v kap), suspenze (PL v kap)
Roztoky
= homogenní soustava; s, l, g
- rozpustnost = schopnost s, l, g – látek tvořit s rozpouštědlem homogenní směs (záleží na polaritě, pH, molární hmotnosti)
- rozpuštěná látka (1 a více)
- rozpouštědlo (1 a více)
Koncentrace: veličina, číselně charakterizující složení směsí (podíl látek: rozpouštědlo)
c = n/V = m/(V*M) = (mol/(dm)^3 )
Hmotnostní zlomek: udává poměr hmotností látky : hmotnosti celého roztoku, bezjednotkové číslo (jinak v procentech)
wA=mA/mR ≤1 (*100=%)
Objemový zlomek: udává poměr objemů rozpuštěné látky : objemu celého roztoku, bezjednotkové číslo (jinak v procentech)
φA=VA/VR ≤1(*100=%)
Směšování roztoků
– zanedbáváme objemovou kontrakci
w1 m1+w2 m2+⋯=wm
φ1V1+φ2V2+⋯=φV
c1V1+c2V2+⋯=cV
Ředím-li vodou: w=0
Ředím-li HCL: w=1
Teorie kyselin a zásad
a) Broenstedovy teorie – kyselina= látka schopná uvolňovat kation H+ (jiné látce), jeho uvolněním se z ní stane zásada: CH3COOH -> H+ + CH3COO–
– zásada – látka schopná přijímat kation H+, jeho přijetím se z ní stává kyselina: NH3 + H+ -> NH4+
b) Arrheniova teorie – kyselina= může odštěpit H+(proton)
– zásada= může odštěpit OH–
– platila pouze pro vodné roztoky
c) Lewisova teorie – kyselina= má volný (= Vakantní) orbital => akceptor (příjemce) el. páru
– zásada= má volný elektronový pár – donor (dárce)
Konjugovaný pár: tvoří vždy vstupující kyselina a vystupující zásada a vstupující zásada a vystupující kyselina.
Amfoterní látka: projevuje vlastnosti jak kyselin, tak zásad; voda
Disociační konstanta– vychází z rovnovážné konstanty, určuje sílu kyselin
H2O + CH3COOH -> H3O+ + CH3COO–
- Autoprotolýza vody:
- H2O + H2O -> H3O+ + OH– – voda se chová jako kyselina i jako zásada
- Iontový součin vody:
- KV=c(H3 O^+)*c(OH^-) = 10^(-14) => 14=-log_c(H3O^+)-log _c(OH^-)
- pH pOH
pH
= určuje kyselost/zásaditost roztoku, odvozeno z iontového součinu vody
Použivané indikátory:
| FFT | bb | 8-9 | ČvF |
| MO | čv | 3-4 (cibulová) | Žl |
| lakmus | čv | 7 (fialová) | M |
| Čůtakámen | Teplé barvy | Studené barvy |
Síla kyselin
= jsou disociovány do nejvyššího možného stupně
Síla zásad
a) velmi slabé – H:O – HnxOn -v tabulce z leva doprava síla klesá
b)slabé – H:O – HnxOn+1
c)silné – H:O – HnxOn+2
d) velmi silné – H:O – HnxOn+3
Neutralizace + hydrolýza solí:
- K+Z -> sůl + voda – disociace u silných K nebo Z
- KCl + H2O -> HCL + KOH = reakce s vodou za vzniku kyseliny a zásady
Další podobné materiály na webu:
