Polysacharidy – maturitní otázka z chemie

Otázka: Polysacharidy

Předmět: Chemie

Přidal(a): Mlok

Charakteristika

– (C₆H₁₂O₅)_n
– makromolekulární látky
– až několik tisíc monosacharidových jednotek, vázané
o-glykosidickými vazbami
– složeny většinou z aldohexóz s purinovou strukturou
– vlastnosti závisí na stavebních jednotkách, způsobu vázání a rozvětvení
– nemají redukční vlastnosti
– nerozpustné v H₂O
– nejsou sladké
– podléhají kyselé nebo enzym. hydrolýze až na oligo nebo monosacharidy

Rozdělení

Podle stavebních jednotek:

a) Homopolysacharidy (d-glukany – stav.jedn. d-glukóza)

b) Heteropolysacharidy

podle řetězce:

a) Nerozvětvené (lineární) – vazby 1 → 4

b) Větvené – vazby

1 → 4 hl. řetězec

1 → 6 rozvětvení

podle funkce:

a) stavební polysacharidy

– nerozpustné v H₂O, nereaktivní
CELULÓZA
- lineární polysacharid z glukózy
- jednotka β-D-glukopyranóza
- nerozpustná v H₂O, nereaktivní
- vazby β (1 → 4)
- výskyt: buněčné stěny rostlin, v bakteriích, u pláštěnců (tunicin)
- – velké množství celulózy je ve dřevě, surová celulóza = buničina
- – enzym celuláza ji štěpí na cellobiózu (člověk enzym nemá, ve střevě nestravitelná, působí jako vláknina, podporuje peristaltiku střev)
- Deriváty celulózy

1) ACETÁT CELULÓZY – výroba acetátového hedvábí, filmů (celulóza + kys. octová nebo anhydrid k. octové = esterifikace)

2) VISKÓZA – vyrábí se převedením nerozpustné celulózy na rozpustný ester xantogenát celulózy a jeho rozkladem v H⁺zpět na celulózu (vlákno)

3) NITRÁTY CELULÓZY (nitrocelulóza) – výbušnina = střelná bavlna, vzniká esterifikací s HNO3, výroba celofánu, celuloidu – film

VÝROBA CELULÓZY (technické buničiny)

– ze dřeva, BIOCEL

– uřeže se na malé štěpky, ty se vaří při 160°C v sulfitovém louhu ( NaOH + NaHSO4) až se necelulózní složky rozpustí

– surová celulóza se oddělí, bělí, lisuje a dále zpracovává na:

hygienické potřeby
papír – v papírnách na papírenských strojích

– typy papíru: cigaretový ( 100% celulóza), křídový (CaCO3,…), novinový

PEKTINY

– rozvětvené polysacharidy

– v plodech a slupkách

– výroba džemů

HEMICELULÓZY

– kratší řetězec než celulóza

– ve stěnách rostl. buněk

– provázejí celulózu

CHITIN

– stavební jednotkou aminopolysacharidy

– exoskelet členovců

– v houbách

b) Zásobní polysacharidy

– částečně rozpustné v H2O, bobtnají – jsou mazlavé

ŠKROB

– homopolysacharid z α-D-glukopyranózy

– vazby α (1→4), α (1→6)

– 2 složky:

1) Amyloza (20 %) – tvořena lineárním řetězcem D-glukózy, stočený do spirály (1 závit = 6

glukóz. jednotek), pouze vazby α (1→4)

– jodem se barví modře (jód se naváže dovnitř šroubovice, tím se změní absorpce

světelného záření → modrá, zahřátím se odbarví → šroubovice se natáhne)

– nerozp. ve studené H2O

– výskyt: uvnitř škrobových zrn

2) Amylopektin (80 %)

– rozvětvený řetězec D-glukóz. jednotek, rozvětvení způsobují glykoz. vazby α (1→6)

– jódem se barví červenohnědě

– při zvýšené teplotě bobtná → škrobový maz

– tvoří vnější vrstvu škrobových zrn

– výskyt: brambory, obiloviny, rýže, součást pudingů

– používá se na škrobení prádla

Štěpení škrobu:

ŠKROB ^enzym> DEXTRINY ^E> MALTÓZA ^E> GLUKÓZA

(polysach.) (polysach. (disach.) (monosach.)

→ kratší řetězce)

GLYKOGEN

– živočišný škrob

– zásobní polysacharid savců, uložený v játrech a ve svalech

– struktura jako amylopektin, ale větvenější

– rozpustný ve vodě

– jódem se téměř nebarví

Další podobné materiály na webu: