Otázka: Pletiva a jejich rozdělení
Předmět: Biologie
Přidal(a): smandova
Pletiva: soubory bunek stejného tvaru,stavby a funkce. Nauka o nich: histologie
Dělení: Podle schopnosti dělení : dělivá
trvalá
Podle tvaru buněk a tloustnutí bun.stěn: parenchymatická, kolenchymatická,
sklerenchymatická
Podle původu a převládající fce: dělivá, krycí,vodivá zásovní….
1………Podle schopnosti dělení
Dělivá: meristémy-jsou tvořeny parenchymem
A…… původní meristém(protomeristém)-ve vzrostném vrcholu kořene a stonku
B……..prvotní meristém(primární)-vzniká z protomeristému. Jeho bunky postupně ztrácejí
dělivou schopnost a mění se v trvalá pletiva.
Dělí se podle toho,co z něj vzniká: Dermatogen: vzniká derma:pokožka
Periblém: vzniká prvotní kůra
Plerom: vzniká střední válec
Prokambium: vznikají svazky cévní
C…….druhotný meristém: sekundární –kambium
–felogen
D …..utajený(latentní)meristém:druh primárního m, který je mezi bunkami trvalého pletiva a je a aktivní jen za určitých podmínek. (vznik adretivních,,náhradních,, kořenů při řízkování)
Trvalá: vznikla činností dělivých pletiv.bunky jsou rozlišené- už se nedělí
—–KRICÍ
—–VODIVÁ
—–ZÁKLADNÍ- vyplnují prostor mezi krycími a vodivými pletivy
2………Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn
Parenchym: mají stejnou výšku,šířku. V jendom směru mísně protáhlé. Tvoří ho živé buňky. Má neztloustlé bun.stěny. Jsou tenkostěnné.
Prozenchym: zláštní tip parenchymu,kdy buńky jsou protáhlé v jendom směru
Aerenchym: parenchym vodních rostlin. Rozsáhlá soustava mezibun.prostor. Slouží k dobré
výměně plynů v prostředí se sníženým zásobováním vnitřních pletiv kyslíkem.
Kolenchym: stěny jsou ztloustlé v určitých místech. Nejčastěji v rozích. (hluchavka) tvoří jej živé buňky
Sklerenchym: má vždy velmi ztlousté bun.stěny. Nemají živý obsah. Brzy odumírají a vyplnují se vzduchem.
Vyskytuje se u ,,přadných“ rostlin: len,konopí….
3…..Podle funkce
Dělivá: viz nahoře
Krycí pletiva: dělí se na
1—-prvotní- pokožka,chlupy
2 —-druhotné- korek
PRVOTNÍ: pokožka- nadzemní část-epidermis
podzemní část-rhizodermis
pokožku tvoří většinou jediná vrstva těsně k sobě přiléhajících buněk bez chloroplastů(s vyjímkou průduchů).
Nemají mezibuněčné prostory. Na povrchu pokožky nadzmních částí rostlin je kutikula. Její tloužka je závislá na druhu rostliny. Nejsilnější u rostlin které žijí v suchu.Kutikula:tvořena látkou tukové povahy-KUTINEM
U většiny rostlin vyrustají z pokožkových buněk jednobuněčné nebo vícebuněčné chlupy (trichomy)-ty mají rozmanitý tvar,hustotu,délku a často jsou znakem.Krycí trichomy doplnují ochrannou fci pokožky. Snižují riziko přehřátí rostlinných orgánu apod. Nejduležitější jsou papily, které dodávají ,,samet“ lístkům (violky) K vyměšování látek slouží žlaznaté trichomy-v nich je aromatická látka. Typický tvar mají i žahavé trichomy(kopřiva)- těm se ulomí špička a vypustí pálivou tekutinu. Pak existují ještě větvené
DRUHOTNÉ: korek-pokožka se po ztloustnnutí stonku trhá a je nahrazována mnohovrstevným korkovým pletivem. Pod pokožkou se zakládá druhotný meristém: FELOGÉN(vytváří dovnitř živ.bunky zelené kůry)
a na vnější stranu odděluje buňky KORKU. Ztloustnutím bun.stěn korkové bunky odumírají a jsou postupně vyplněny vzduchem-tím má korek výborné vlastnosti(mechanická ochrana,omezená prostupnost vody,před parazity,houbovými infekcemi)
Pletiva nasávací: koncová část kočene pokryta rhizodermis nemá nikdy průduchy ani kutikulu ani plastidy. V určité vzdálenosti od vzrostného vrcholu se buńky vychlipují a vytvářejí kořenové vlásky. Ty se prodlužují vrcholovým růstem. Buňky kořen.vlásků jsou tenkostěnné dobře prostupné pro vodné roztoky živin. Nežijí ale dlouho
také se sem řadí: haustoria parazitických rostlin-těmito přeměn.kořeny získávají z cévních svazků hostitele
Pletiva vyměšovací: průduchy,co nemají schopnost se uzavírat vyměšují kapky.
Stejnou stavbu jako průduchy mají vodní skuliny: nemají možnost se uzavírat. S jejich pokocí se vytlačuje přebyečná voda.(kontryhel) … často se v květech vytvářejí žlázy medníky /nektoria)-ty mají podobu žlatznatých terčů nebo oválů. Vytlačují sladké cukerné roztoky-lákají opylovače, Mnohé rostliny mají také mléčnice obsahující mléčnou štávu-LATEX…. cenná surovina(kaučuk)
Pletiva vodivá: vodivou soustavu tvoří soubor cévních svazků usnadnující transport vody.
Pravé svazky cévní: část dřevní (xylém) a lýkovou (floém). Xylém přivádí roztoky minerálních látek z půdy-TRANSPIRAČNÍ PROUD(vzestupný)-prostřednictvím kořenů nahoru do listů. Floém vede opačně produkty fotosyntézy,,asimiláty“-ASIMILAČNÍ PROUD(sestupný) Z prokambia vzniká prvotní xylém a prvotní floém.
—-Jestliže se tímto způsobem celé prokambium diferencuje na trvalá pletiva,vzniká uzavřený cévní svazek- netloustne-JEDNODĚLOŽNÍ.
— U větších se však část prokambia zachová a vytváří druhotné dělivé (mízní) pletivo-kambium
to odděluje směrem k obvodu DRUHOTNÉ LÝKO a dovnitř DRUHOTNÉ DŘEVO- vzniká otevřený cévní
svazek a stonek a kořen postupně tloustne. U dřevin-kambium na jaře-jarní dřevo(je dost vody-velké tensostěnné bunky=světlý kroužek) Léto-letní dřevo-velké tlustostěnné bunky-tmavý kroužek —letokruhy
Plativa provětrávací: zprostředkovávají spojení rostlinných pletiv s okolím. Umožnují výmenu plynů. Zajména při forosyntéze, dýchání. Mezibuněčné prostory(interceluráry)-prostupujíí rostlinnné tělo.(u bažinných r) Průduchy: u všech mladých zel. Částech vyšších rostlin. Hlavně na spodní straně listů. Pouze u vodních rostlin jsou na vrchní. Průduchy vznikají rozdělením bunky mateřské. Mezi dceřinými bunkami vznikne skulina průduchu umožnující styk rostliny s vnějším prostředím. Mechanismus průduchu je složitý a souvisí s obsahem vody e svěracích bunkách.
Nasává-li vodu- průduch se otvírá
Nenasává-li- průduch se uzavírá(květina vadne)
Pokud se vytváří korek,je část průduchu nahrazena čočinkami(lenticely)(oči u břízy)
Pletiva zpevňovací: zajištují pevnost,pružnost a podílejí se na zabezpečení transportu látek cév.svazky. Mechaniská pletiva jsou kolenchym a sklerenchym ( nejméně jsou u vod.rostlin,nejvíce u dřevin)
Pletiva asimilační:slouží k fotosyntetické asimilaci ox.uhlič. Tenkostěnná,parenchymatický s hodně chloroplasty. Hlavně v listech a na pladých stoncích,nezralých plodech apod.
Pletiva zásobní: slouží k ukládání zásobních látek. Především sacharidů,tuků a bílkovin. Jsou tvořena parenchymem a sklerenchymem v jejiž bunkách se tyto zásobní látky všetně vody hromadí. Zásobní pletiva se nacházejí zejména v oddencích,hlízách a cibulích,v bulvách,v plodech.
Další podobné materiály na webu:
